Pracovník si ke svému zaměstnání samozřejmě přivydělat může. Záleží však na tom, zda to bude u stávajícího zaměstnavatele nebo jiného. Situace si předvedeme na příkladu.
Paní Nováková, která pracuje jako servírka u zaměstnavatele – restaurace A, by chtěla začít pracovat jako servírka u druhého zaměstnavatele – restaurace B. V takovém případě bude potřebovat nejprve písemný souhlas zaměstnavatele A, protože se jedná o činnost shodnou s jeho předmětem činnosti.
V případě, že by paní Nováková chtěla jen další práci u stávajícího zaměstnavatele, jsou zde určitá omezení. Nejvyšší soud se k otázce, za jakých podmínek mohou být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřeny vedle pracovní smlouvy i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, vyjádřil v rozsudku ze dne 11. 6. 2013 pod spisovou značkou 21 Cdo 1573/2012.
Paní Nováková může vykonávat práci pro zaměstnavatele A nejen v jednom, ale i v dalších pracovních poměrech. Vedle původního pracovního poměru může také konat práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Je však nutno dodržet limity stanovené u dohod (DPP – 300 hodin ročně, DPČ – 20 hodin týdně). Jediným, avšak zásadním omezením je podmínka, že druh práce vykonávané v dalším pracovním poměru je jiný než druh práce vykonávané v původním pracovním poměru.
K tomu, kdy se jedná o práci jiného druhu, se Nejvyšší soud vyjádřil takto:
pokud povaha činností, které charakterizují práci, jež má být vykonávána v dalším pracovním poměru, je odlišná od povahy činností, které charakterizují práci vykonávanou v původním pracovním poměru, a
pokud pracovní činnosti v dalším pracovněprávním vztahu nepředstavují jen doplnění pracovní náplně vyplývající z druhu sjednané práce v původním pracovním poměru o činnosti:
a) bezprostředně související s výkonem práce v původním pracovním poměru,
b) jsou podmíněny výkonem této práce
c)mají být konány v době stanovené pro původní pracovní poměr, i když samy o sobě nespadají do druhu práce sjednaného v původním pracovním poměru.
Pokud by však paní Nováková uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti se sjednaným druhem práce úklid stolů, jednalo by se již o obcházení zákona. Je totiž zřejmé, že i když se jedná o dva jiné druhy práce, je úklid a příprava stolů po zákaznících, kteří odešli, prací doplňující práci obsluhy zákazníků. Nebylo by ani možné rozlišovat, která práce byla kdy konána a daná situace by odporovala účelu této právní úpravy, tj. zamezit obcházení ustanovení zákoníku práce o pracovní době, době odpočinku a práci přesčas, k němuž by při výkonu práce stejného druhu v dalším pracovněprávním vztahu mohlo docházet.
Další články nejen s právní tematikou najdete v HR kavárně.
Článek pro vás připravila Ladislava Jasanská, majitelka advokátní kanceláře Jasanská & Co., která se specializuje na mediální právo (vše od ochrany osobnosti a dobré pověsti, přes ochranu duševního vlastnictví až po spotřebitelské soutěže, inzertní právo apod.), pracovní právo a obchodní právo.