Rozsáhlý průzkum o zaměstnávání lidí s postižením v ČR, který uskutečnila společnost LMC na přelomu října a listopadu, potvrdil některé ze známých předpokladů a přinesl rovněž nejedno překvapení.
Plných 77 % respondentů průzkumu uvedlo, že jejich firma či instituce lidi se zdravotním postižením (OZP) v určitém počtu zaměstnává. Pro ty, které lidi s postižením nezaměstnávají vůbec (23 % respondentů), jsou nejčastějším důvodem zaměření jejich činnosti a podmínky na pracovišti (51,1 % případů). Další bezmála třetina (32,6 %) zaměstnavatelů, kteří OZP ve svých řadách nemají, se je snaží získat, ovšem dosud se jim nepodařilo oslovit relevantní uchazeče. Zbylé firmy OZP zaměstnávat nechtějí, ať už proto, že nepodléhají limitu (4,7 %), nebo proto, že to pro ně není důležité a stanovenou povinost raději plní jiným způsobem (11,6 %).
Zákonem stanovený 4% limit počtu OZP zaměstnanců (pro společnosti s více než 25 zaměstnanci) splňuje pouze necelá čtvrtina z firem a institucí, které se do průzkumu zapojily. Průměrná míra počtu OZP zaměstnanců ve zbylých společnostech dosahuje 1,54 %.
Zdaleka nejčastější formou kompenzace nesplnění daného limitu je nákup služeb nebo výrobků v režimu náhradního plnění (74,3 % případů). Další pětina firem (21,3 %) volí náhradní plnění v kombinaci s odvodem do státního rozpočtu. Výhradně platbu kompenzace do státního rozpočtu upřednostňuje pouze 4,4 % firem.
V rámci průzkumu bohužel nebylo možné přesněji zmapovat typy služeb nebo výrobků, které firmy odebírají v režimu náhradního plnění. Určitá část fakturovaného objemu náhradního plnění je však velmi pravděpodobně do jisté míry problematická, viz nedávné stanovisko MPSV k dané problematice (jeho stručnější, okomentovaná verze např. zde).
Společnosti, které se do svých řad snaží získat nové kolegy s postižením, nejčastěji využívají doporučení (41,9 %), dále spolupráci s Úřadem práce (36,3 %) a online pracovní portály, například specializovanou sekci Prace.cz/OZP (30,6 %). Osobní kontakt s vhodnými OZP uchazeči v rámci veletrhů volí 12,5 % zaměstnavatelů, bezmála 9 % při náboru využívá pomoci místních neziskových organizací.
Necelá třetina firem a institucí zapojených do průzkumu uvedla, že nemá nijak upravené pracoviště, ani bezbariérový přístup. 9,3 % repondentů při zaměstnávání OZP naráží na obtíže plynoucí z platné legislativy, 4,9 % čelí komplikacím plynoucím z přístupu úřadů. Poněkud překvapivým zjištěním je, že pouze ve 2,2 % případů je hlavní překážkou širšího zapojení lidí s postižením přístup managementu. Přístup stávajících řadových zaměstnanců pak situaci komplikuje jen v 1,1 % společností.
Více než dvě pětiny ze všech respondentů průzkumu poukazují na nedostatek kvalifikovaných OZP uchazečů o zaměstnání. V tomto kontextu se zdá být velmi pravděpodobné, že konkurenční boj mezi zaměstnavateli bude nadále sílit. Zvláště, pokud dojde ke zpřísnění kontrol využívání náhradního plnění, anebo k jeho úplnému zrušení při některé z očekávaných novelizací souvisejících zákonů.