Svět práce se mění, stejně jako představy lidí o tom, jak sloučit profesní a soukromý život. V ČR se stále čeká na finální podobu novely zásadního zákona, tedy zákoníku práce, která upravuje některá pravidla například pro práci z domova. Ale již nyní mají zaměstnavatelé různé možnosti flexibilních úvazků.
Hodí se tam, kde není nezbytná přítomnost všech zaměstnanců po celou pracovní dobu. Vždy se skládá z úseků základní a volitelné pracovní doby. Základní pracovní dobu stanoví zaměstnavatel – je to čas, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti a vykonávat svoji práci. Zaměstnavatel také stanoví začátek a konec časového úseku volitelné pracovní doby. Lidé pak v rámci tohoto úseku sami rozhodnou, kdy s prací začnou a kdy půjdou domů.
Firma také určuje míru flexibility. Může požadovat, aby zaměstnanci odpracovali každý den stejný počet hodin, nebo umožní rozložit celou sjednanou pracovní dobu v rámci týdne, měsíce nebo i delšího, tzv. vyrovnávacího období.
Příklad pro představu: Administrativní firma určila základní pracovní dobu od 9 do 15 hodin. V tento čas musí být zaměstnanci v kancelářích. Volitelnou pracovní dobu zaměstnavatel nastavil od 6 do 9 ráno a od 15 do 19 večer, kdy je v provozu recepce, a je na každém, v kolik přijde a odejde. Vyrovnávací období zaměstnavatel stanovil na 8 týdnů. Zaměstnanci si tedy mohou rozvrhnout, kdy nasmlouvaný počet hodin odpracují. Při týdenní pracovní době 40 hodin však musí v průběhu 8 týdnů odpracovat 8 × 40 hodin, tedy 320 hodin.
Uplatní se například v zemědělství, lesnictví, ve výrobě nebo na stavbách, tedy v profesích, kde množství práce závisí na ročním období nebo kde se nárazově řeší velké zakázky.
Zaměstnavatel přiděluje zaměstnanci práci tehdy, když ji má. Jestliže zaměstnanci není přidělena práce, nemá automaticky nárok na náhradu mzdy. Má však garantovanou tzv. stálou mzdu, která je ve výši minimálně 80 % průměrného výdělku. Výhodou pro zaměstnavatele je velká míra flexibility při rozvrhování práce a úspora mzdových nákladů. Pro zaměstnance se tak mj. snižuje riziko případného propouštění v době kolísající poptávky.
Podmínkou je sjednání tohoto režimu v kolektivní smlouvě nebo stanovení ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace. Tam se také určí konkrétní podmínky, typicky vyrovnávací období (doba, po kterou může zaměstnavatel konto pracovní doby uplatňovat). Zaměstnavatel má povinnost vést přesnou evidenci pracovní doby a mzdy (tzv. konto pracovní doby a konto mzdy jednotlivého zaměstnance).
Jak to funguje: Například zemědělský podnik ustanoví v kolektivní smlouvě režim konta pracovní doby a délku vyrovnávacího období určí na 26 týdnů. V tomto období zaměstnanec nemá pevnou pracovní dobu, práci mu přiděluje firma podle své aktuální potřeby. Třeba při sklizni v rozsahu vyšším, než odpovídá stanovené týdenní pracovní době. Nebo naopak mimo sezónu v rozsahu nižším.
Zkrácený úvazek znamená méně odpracovaných hodin a adekvátně tomu také sníženou mzdu. Jde vždy o individuální dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Existují však výjimky, které mají na částečný úvazek nárok. Patří sem rodiče dětí do 15 let, těhotné ženy nebo pečující osoby. V těchto případech má zaměstnavatel povinnost žádosti o zkrácený úvazek vyhovět. Odmítnout může jedině tehdy, jestliže by došlo k výraznému narušení pracovního provozu.
Co to obnáší: Částečný úvazek dává zaměstnancům možnost zapojit se do práce v takové míře, jaká je pro ně vhodná. Pro zaměstnavatele pak představuje šanci podchytit mladé talenty, udržet si rodiče malých dětí nebo získat ke spolupráci starší zkušené kolegy. Vše o tom, jak ve firmě nastavit kratší pracovní dobu, jak se počítá mzda a rozsah pracovní doby, se dočtete v PDF Jak na zkrácené úvazky.
Od kratší pracovní doby (částečného úvazku) je potřeba odlišit zkrácenou pracovní dobu. Jedná se o zkrácení dané zákonem kvůli ochraně bezpečnosti práce a pracovních podmínek zaměstnanců.
Uplatňuje se v namáhavých provozech, kde mají zaměstnanci nárok na zkrácenou pracovní dobu, ale mzdu dostávají v plné výši. Zkrácenou pracovní dobu (typicky 37,5 hodiny týdně) mohou ale dobrovolně zavést i jiní zaměstnavatelé, kterým to zákon neukládá.
Koho se týká: Lidí pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu (37,5 hodiny týdně), zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem (37,5 hodiny týdně), pracovníků s dvousměnným pracovním režimem (38,75 hodiny týdně).
Home office, homeworking, práce na dálku nebo také work from anywhere, protože „doma“ může být i na chalupě nebo kdekoli jinde. Populární formě alternativního pracovního úvazku se věnuje videokurz Home office: praktické tipy pro manažery, kde získáte tipy, jak na vedení lidí při vzdálené spolupráci i práci z domova.
Legislativa však nestačila tempu šíření home office (hlavně během covidu), zatím jde tedy o zákonem téměř neupravený typ výkonu práce a jeho podmínky jsou převážně na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. To by se mělo brzy změnit, pravidlům home office se věnuje připravovaná novela zákoníku práce.
Co byste měli vědět: Zaměstnavatel by měl věnovat dostatečnou pozornost sjednání podrobných podmínek výkonu práce zaměstnancem. Komplikace může přinášet například oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dobré je ošetřit také otázky vybavení pomůckami a náklady na internetové připojení či energie. Komplikovaná může být i kontrola plnění pracovních úkolů zaměstnavatelem.
Specifická, a ještě méně zákonem pokrytá je situace u práce na dálku z ciziny. Přečtěte si naše tipy, jak nastavit home office ze zahraničí bez zbytečných rizik.
Neznamená společný stůl, ale sdílenou pracovní pozici (job sharing). Umožňuje, aby kolegové po předchozí dohodě s firmou mohli spolupracovat a sami si mezi sebou rozvrhovat pracovní dobu a střídat se při výkonu práce. Obvykle když jeden pracuje, druhý (či třetí...) má volno, ale není to podmínkou a může docházet i k souběhu.
Nutné je, aby se jednalo o zaměstnance v pracovním poměru se stejným druhem práce a na částečný úvazek.
Co vědět předem: Sdílené pracovní místo klade vyšší nároky na komunikaci, schopnost organizace a odpovědnost pracovníků. V dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci je nutné vyřešit způsob rozvrhování pracovní doby. Také je vhodné domluvit systém vzájemného předávání úkolů mezi kolegy na sdíleném místě.
Tzv. stlačený týden obvykle spočívá v praxi, kdy zaměstnanec odpracuje stanovenou týdenní pracovní dobu za méně než 5 pracovních dnů v týdnu. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
Na kratším pracovním týdnu se mohou zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout individuálně nebo ho zaměstnavatel smí stanovit vnitřním předpisem.
Možnosti, jak na to: Stlačený pracovní týden umožňuje zaměstnanci pracovat například 4 dny v týdnu po dobu 10 hodin denně. Další variantou pak mohou být 3 dny po 12 hodinách a 1 den po 4 hodinách.
Některé firmy zkoušejí i čtyřdenní pracovní týden bez nutnosti napracovávat hodiny za volný den jindy, a to bez krácení mzdy. Rozhodující je vykonaná práce. Sází se na to, že lidé pracují intenzivněji a efektivněji.
Zájem o částečné úvazky a další flexibilní formy práce roste. Nabídněte je kandidátům prostřednictvím největších job portálů Jobs.cz, Prace.cz nebo v aplikaci Práce za rohem.
S alternativními pracovními úvazky jsou spojeny i určité nevýhody. Jde například o větší administrativní zátěž, omezenou možnost kontroly výkonu práce, potřebu propracovaného interního systému řízení, komplikovanější zpracování pracovněprávních smluv apod. Situace je také ztížená nedostatečnou právní regulací některých flexibilních forem práce.
Další informace najdete v zákoníku práce, který momentálně prochází novelizací.
Článek vznikl ve spolupráci s největší česko-slovenskou advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS a data v něm jsou aktuální k začátku září 2023. Ačkoliv ho viděly oči několika právníků, chápejte ho prosím pouze jako informativní a s obecným charakterem, nikoliv jako návod. Pokud ve vaší firmě dané téma řešíte, vždy se poraďte s experty na pracovní právo.