„Důležitější než vyladěné CVčko je pro nás osobnost kandidátů,“ vysvětluje Tomáš Vala, generální ředitel SIKO, na čem tato rodinná firma dlouhodobě staví. S maminkou, která firmu zakládala, už v roli zaměstnavatele zažili kdeco. Před 30 lety, když začínali v malé obci Čimelice, se museli naučit zaměstnávat doslova své sousedy. I to je vedlo k tomu, že od začátku tvoří takovou firemní kulturu, aby se u nich lidé necítili jen jako součástka v soukolí. Záměrně proto říkají, že pracují s přáteli, lidmi, kolegy a spolupracovníky a téměř odmítají tradiční označení zaměstnanci.
Aby takový přístup šel dlouhodobě udržet, hledají v kandidátech své „kamarády“ už při náboru. Všímají si obyčejných detailů. Jestli je uchazeč slušný, zda poděkuje, podrží dveře ženě apod. A když dojde na konkrétní otázky, Tomáš se rád ptá na konkrétní situace – jaký konflikt musel kandidát v práci řešit a jak přesně na to šel. Naopak nemají rádi, když se někdo v CV přehnaně vychválí a pak z něj leze, že u projektů jen okrajově asistoval.
Jaroslava Valová přibližuje své hodnoty ve třech bodech. Od lidí očekává, že půjdou příkladem, protože ani ona sama neměla problém pomáhat v začátcích firmy na prodejnách. Chce, aby každý ve firmě myslel na „toho druhého v řadě“ – zkrátka aby k sobě byli lidé ohleduplní a komunikovali spolu.
Pusťte si celý díl a odposlechněte i další tipy, jak vytvořit otevřenou firemní kulturu:
„I když rychle rosteme, lidé u nás jsou stále srdcaři,“ říká ani ne pětadvacetiletý Vašek Staněk, zakladatel firmy Vasky, která je stále poměrně mladá, ale už dosahuje stamilionových obratů. A toho, aby jim to dobře fungovalo i uvnitř, dosahují především správnou informovaností jednotlivých oddělení. Prostě aby i marketing věděl, co aktuálně řeší logistika, a naopak.
Cílem tedy je, aby si kolegové nemysleli, že se v různých odděleních pracovalo různými styly. Jednoduše řečeno – aby pravá ruka věděla, co dělá levá.
Bára Čápková za HR k tomu pak dodává, že i díky tomu jsou lidé zvyklí vzájemně si pomáhat, protože vědí co je zrovna třeba. Zakladatel Vašek si už od dětství četl spoustu knížek o leadershipu, postupem času si ale uvědomil, že ze všeho nejdůležitější je pro firmu plán. A taky to, aby s ním byli lidé seznámeni: „Zbytek už je podle mě jen o empatii a vzájemné komunikaci. Tím se snažím řídit. Snažím se vést pouze ty lidi, kteří jsou přímo pode mnou, to ostatní už se snažím nechat na nich a práci delegovat.“
Zapněte si i tento díl a inspirujte se, jak to v ryze výrobní firmě, která je zároveň i start-upem, chodí:
„Ještě do nedávna se naši rodiče i prarodiče dívali na černobílé televize. Jistě by vám potvrdili, že ta dnešní, barevná, je prostě lepší. A stejně tak je to v případě diverzity. Čím rozmanitější prostředí, tím je pro firmu výhodnější,“ vysvětluje pojem Margaret Starka. Ze své praxe pozoruje, že firmy rozmanité chtějí být. Jenže jedním z klíčů k tomu, aby se tento oblíbený „buzzword“ začal přetvářet v realitu, je to, aby se vedení spolu s HR obrátilo nejdříve k vlastním zaměstnancům a dokázalo je přesvědčit, že právě u nich vše začíná i končí.
Je důležité si každý sám za sebe uvědomit, jaký jsem člověk, co je pro mě přirozené, jakým způsobem věci řeším a snažit se každý den zlepšovat.
„Abychom se mohli zlepšovat, je důležité se nebát do své práce přijmout nové elementy a nástroje nebo názory ostatních. Takto krůček po krůčku lidem pomůžete přijmout a žít rozmanitost každý den na své vlastní pozici“, předává své know-how Margaret.
Zaujalo vás téma diverzity? Poslechněte si celý podcast a nechte se inspirovat, jak různorodé prostředí podporovat i u sebe ve firmě: