Hledáte učitele? Sáhněte po lidech, co uspěli v praxi a chtějí zlepšit svět
Pokroky dětí nesrovnáte s manažerským platem
Aneta Gáborová byla menšinovou spolumajitelkou firmy, vedla lidi, byla zodpovědná za odborný obsah konferencí a ve velkých podnicích pomáhala zavádět inovace. „Svou práci jsem měla ráda, ale došla jsem do bodu, kdy jsem si uvědomila, že svůj talent můžu využít prospěšněji. Myslím, že Česko nepotřebuje víc marketérů nebo bankéřů, potřebuje víc dobrých učitelů,“ vysvětluje, co ji motivovalo radikálně změnit obor a prostředí.
Jak sama říká, řadu věcí z byznysu může využít i ve škole. „Jaký šéf, taková firma. To platí i ve školství. Jaký ředitel, taková škola a do určité míry také jaký učitel, taková třída. Překvapuje mě, jak jsou si ty světy podobné. Zkušenosti s vedením lidí jsou pro učitele k nezaplacení,“ říká. Už druhým rokem Aneta studuje v programu organizace Učitel naživo, která jí zároveň pomáhá pochopit, jaké chyby ve vedení lidí dřív sama dělala.
Od HR ke škole
„Současně mohu stavět na zkušenosti z reálného světa práce. Do firmy jsem nabírala lidi, vím, co je pro zaměstnavatele skutečně důležité. Stavím i na rozhledu, který se snažím vpravovat do příprav na hodiny nebo mi umožňuje reagovat na bezprostřední otázky studentů,“ objasňuje Aneta, která kombinuje učitelský program s péčí o svou dvouletou dceru Anežku. Až projde programem, ráda by si našla zkrácený úvazek na některé z pražských základek.
Jaký tip z vlastní praxe by dala jinému člověku, který uvažuje o tom, že opustí svou dosavadní profesi a pustí se do něčeho úplně jiného? „Při čem z toho, co děláš, cítíš radost? Jaké jsou tvé silné stránky? Najdi je a na nich stavěj, jdi za tím, i když to bude bolet (třeba finančně). To, co změna přinese, totiž může všechno překonat.“
Kariéra začíná ve škole
Podobnou zkušenost má i Jakub Trojovský, který působil jako finanční ředitel. Když se podílel na založení soukromé školy nedaleko Tábora, rozhodl se, že v ní také bude učit. „Je důležité rozvíjet myšlení dětí, aby uměly používat selský rozum. Nechci je učit nějaké vzorové postupy, ale chci je naučit používat jejich vlastní hlavu, orientovat se v problémech i neočekávaných věcech, před kterými budou v životě stát, a rozhodovat se pro řešení. To budou v životě, a to i v tom pracovním, potřebovat nejvíc, aby si v něm uměly samy poradit. Vím z firem, že do nich čeští studenti často přicházejí s mnoha znalostmi, ale když mají potom v praxi něco vyřešit, sami si neporadí. To chci změnit,“ svěřil se nám. Kdoví, možná jednou zaměstnáte právě jeho žáka.
Praxe je nejlepší učitel
Profesní změna je rozšířený fenomén. A v programu pedagogického minima se potkávají i lidé, kteří se po letech ve svém oboru rozhodli přehodit výhybku a začít učit. Učitelství je permanentní seberozvoj, říká Jan Straka, který Učitele naživo založil.
Vzdělávání se věnuji po celou svou kariéru. Dává mi smysl, je to důležitá oblast a v Česku máme obrovský potenciál se v ní posunout dopředu. Měl jsem štěstí, že jsem dvakrát získal stipendium na studium v Americe. Zažil jsem tam to nejlepší, co teď vůbec ve vzdělávání zažít lze, a bylo mi líto, že tím nemůže projít víc lidí i tady. Sídlíme teď pod pankráckou plání, kde je mnoho firem, které globálně uspěly. A když uspějí české firmy, proč by nemohlo být úspěšné i české školství? Jenže na učitele jsme trochu zapomněli. V České spořitelně například spočítali, že kumulovaný deficit na platech učitelů za 30 let je 500 miliard korun. To je stejné, jako kdyby nám zaplatili temelínskou elektrárnu.
Jsou to lidé, kteří hledají smysluplnou práci a chtějí pracovat s dětmi. Někteří vysokou školu ukončili nedávno, často jde ale o lidi, kteří za sebou mají už deset nebo patnáct let kariéry a chtějí změnu. Bývají to také maminky na mateřské. Zatím jsme ukončili dva ročníky a máme 35 absolventů. Dalších 70 studentů programem prochází. A jsem rád, že se k nám hlásí i poměrně dost mužů.
Vždycky je zajímavé, když do školy přijde někdo, kdo má praxi i z jiného oboru. Je to pro něj přidaná hodnota, protože když učí, může dětem ukázat širší obzory a kontext. Zároveň ale nevěříme, že se všechno vyřeší, když do školy pošleme lidi z praxe. Zkušenost z praxe z vás automaticky neudělá dobrého učitele. Učitel potřebuje i kvalitní pedagogickou přípravu. Proto jsou naše programy založené na datech, chceme dělat věci, které fungují. A abychom věděli, že to tak děláme, nechali jsme si připravit i robustní evaluaci našeho programu týmem, který vede sociolog Daniel Prokop.
Věříme ve zkušenostní učení a praxe je těžištěm programu. Aby se člověk něco naučil, musí to zažít. Naši studenti chodí na praxi do škol každý týden, a to v doprovodu zkušených provázejících učitelů, kteří jsou srdcaři, chtějí se sami posouvat a učení je pro ně posláním. Jednou za 14 dní se pak studenti potkávají, sdílejí a reflektují své zkušenosti a jednou za šest týdnů mají víkendovou blokovou výuku s lektory.
V lednu jsme odstartovali kampaň pro nové studenty, protože budeme otevírat další ročník programu. Ukazujeme jim, že učitelství je smysluplná práce, kterou je každý den možné ovlivňovat vývoj dětí a naši budoucnost. Je to kreativní práce s lidmi a permanentní seberozvoj. Pro zájemce máme připravené i ochutnávky našeho programu, kde přímo ukážeme, jak vypadají hodiny, a je možné mluvit jak s organizátory, tak se současnými studenty.
