Jak zlepšit pracovní vztahy? Přiveďte kolegy s čumákem
Dobrou zprávou pro tyto nešťastníky je, že čím dál tím větší počet firem přítomnost zvířat v práci toleruje. Přinést si s sebou do kanceláře hada sice ještě není úplně běžné, ale psů po pracovištích pobíhá dost. Zajímavé je, že zvířata v práci nejsou žádným výkřikem hipster kultury. I tak slovutná instituce, jako je Kongres USA, má už od 19. století ve svých pravidlech ustanovení, že si zákonodárci mohou do práce vodit psy. Jediné prostory, kam hafani nemohou, jsou samotné sály sněmoven. Omezení údajně platí od roku 1811, kdy si zákonodárci stěžovali na hrůzu budící smečku loveckých psů kongresmana Johna Randolpha.
I když pomineme extrémy, kterých se dopouštěl pan Randolph, zůstává stále otázka, jestli jsou psi pro pracovní prostředí přínosem, nebo jsou „pet friendly“ pracoviště jen ústupkem praštěným pejskařům, jak se občas můžeme dočíst v internetových diskusích. Věřte či ne, vlivem psů na pracovní prostředí se zabývalo několik velmi seriózních vědeckých prací. Ačkoliv každá z nich upozorňuje, že pro udržení pohody ve firmě je zásadní ohleduplnost ze strany pejskařů a celkové vnitřní nastavení kolektivu, samotní psi vychází z výzkumů velmi kladně.
Chlupatý antistres
Jedna z nejčerstvějších studií byla publikována v časopise International Journal of Environmental Research and Public Health. Dočtete se v ní, že zvířata na pracovišti pomáhají vytváření sociálních vazeb, podporují interakce mezi kolegy a fungují jako účinný rozpouštěč stresu. Kladné účinky byly zaznamenány hlavně u zaměstnanců, kteří by zvířátko museli nechávat doma (a trpět osm a půl hodiny představou, že jejich pejsan drásá z nudy další křeslo). Nepejskaři jsou potom podle výzkumníků rozděleni na tři tábory. Většině, asi 60 % z nich, jsou zvířata na pracovišti šumák. Zbytek dotazovaných se pak dělí na dva stejně velké tábory. Jeden si myslí, že psi v kanceláři jsou fajn, stejné množství oponuje, že zvířata do práce nepatří. Jsou to jen plané námitky, nebo na jejich stížnostech něco je?
Mezi nejčastější námitky odpůrců „pet friendly“ pracovišť patří stížnosti na alergie, na to, že je přítomnost zvířat ruší, že jim vadí nečistoty a nebo se psů prostě bojí. Na alergiky samozřejmě firma musí brát ohled, nějakou formou alergie u nás trpí asi pětina dospělých a skoro každé třetí dítě. Asi třetina všech alergiků potom vykazuje nějakou formu reakce na zvířecí srst. Pokud firma hodlá vyjít pejskařům vstříc, musí brát na jejich odpůrce minimálně stejný ohled. Praxe naštěstí ukazuje, že většina obav pramení z prosté nezkušenosti a že i zavilí nepřátelé brzy zjistí, že psi během pracovní doby nevyjí na bílý měsíc, ale chrápou páníčkovi pod stolem.
Z hodnocení firem na Atmoskopu vyplývá, že lidé si svobody vzít si do práce mazlíka váží. Pokud k vám chlupáči ještě nesmějí, možná byste o tom mohli začít uvažovat. Pozitivní hodnocení vás pak určitě nemine.
Čtyřnoháč na zkoušku
Jestli potřebujete své „pet unfriendly“ kolegy motivovat ke změně názorů, zkuste jim povykládat o slavných lidech, kteří by se bez svých mazlíků v práci vůbec neobešli. Karel Čapek měl svou Dášeňku. Ernest Hemingway se o svých knihách radil zásadně pouze se smečkou svých šestiprstých koček, která dodnes žije v jeho vile na floridském Key West. Salvador Dalí nedal ani ránu bez svého ocelota jménem Babou. A my máme v LMC psích kolegů hned několik…
