„Jednou jsem se ocitl na dvouhodinovém teambuildingovém cvičení, při kterém jsme všichni seděli na podlaze v tureckém sedu. Se zavřenýma očima jsme se drželi za ruce, zatímco vedoucí cvičení nám barvitě popisovala, jak společně letíme nad oceánem směrem k jakémusi chrámu delfínů. Tak barvitě, že bylo nemožné zadržet smích. Když jsme pak mohli otevřít oči, museli jsme sledovat video o delfínech a poukazovat na jejich vůdčí schopnosti. Tyhle dvě hodiny života už mi nikdo nikdy nevrátí.“
„Byla jsem ve firmě sotva dva měsíce. V rámci teambuildingu jsme si museli pořádně loknout sodovky a plivnout ji do pusy partnerovi, kterého nám přiřadili! Upřímně nemám nejmenší tušení, jak taková věc mohla vůbec někoho napadnout a jak ji mohl někdo z vedení schválit. Sice se našlo pár odvážlivců, kteří do toho nakonec šli, valná většina tuhle nechutnost ale právem odmítla.“
„Pracuju v Japonsku. Ten nejhorší teambuilding, který jsem zažila, spočíval ve společné nahé koupačce s nadřízenými v čele s mou šéfovou v termálních pramenech. Podle lektora nám měla tahle aktivita pomoct odhodit veškeré zábrany společně s oblečením. A usnadnit navazování spojení a třeba i vtipkování s lidmi, se kterými v práci zdaleka nejste na stejné úrovni. Za ty trapné pohledy na poradách to tedy podle mě rozhodně nestálo.“
„V předchozím zaměstnání jsem se dostala do týmu lidí, kteří měli problém spolu normálně vyjít. Vedení proto přišlo s teambuildingem, který nás měl sblížit. Hned na začátek jsme měli jeden po druhém přede všemi vypíchnout, co nám na ostatních vadí. Možná jsme měli zmínit i pozitivní vlastnosti, ale já si upřímně pamatuju jen ty příšernosti a místnost plnou uslzených obličejů. A lidé, kteří spolu dosud jen nevycházeli, se dalších třicet minut z duše nenáviděli…“
„Jeden z mých nejlepších teambuildingů byl zároveň asi i největší adrenalin. Zamluvili jsme si na pár hodin závodní okruh a po dvojicích jsme nasedli do aut. Řidič dostal přes oči šátek a při řízení se mohl spolehnout jen na spolujezdce-navigátora. Z tohohle zážitku jsme ve firmě žili ještě dlouho potom.“
„V rámci našich letních teambuildingů na šéfově chatě každoročně zkoušíme všechny možné šílenosti. Třeba letos jsme hráli vajíčkovou ruletu. Každá dvojice dostala šest vajec, pět z nich vařených a jedno syrové. Několik z nás pochopitelně skončilo s roztékajícím se vejcem ve vlasech. Pak jsme ale všichni naskákali do bazénu, takže to nikomu nevadilo. Naopak, všichni se těšili, že budou moct to syrové vejce na něčí hlavě rozplácnout. A náš šéf? Ten se těšil nejvíc.“
„Sám jsem to sice nezažil, ale kamarád z Ameriky mi vyprávěl, že se v rámci teambuildingu vydali potápět s bílými žraloky. Aktivita jako taková sice žádnou týmovou spolupráci nezahrnovala – přeci jen byli zavření v kleci, kde kvůli kyslíkovým maskám nemohli ani mluvit – ale zkušenost to prý byla doslova dechberoucí.“