Lidé nad padesát? Větší poklad, než si uvědomujete
„Všichni chtějí mladé a dynamické lidi do svých dynamických kolektivů. Tak zní nejběžnější náborové klišé. Aktuálně je u nás kolem 200 000 nezaměstnaných, z toho absolventů škol a mladistvých je pouze 12 000. Lidé nad 50 tvoří z nezaměstnaných celou jednu třetinu. A mezi zaměstnanými mají právě padesátníci zdaleka nejnižší míru fluktuace ze všech – oproti lidem do 34 let jen třetinovou. Přitom jde o velmi početnou a po všech stránkách zajímavou skupinu na pracovním trhu. Není to tak, že česká populace začne za nějakou dobu postupně stárnout — už stárne, a to velmi rychle“ varuje datový analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Průměrný věk českých zaměstnanců nyní dosahuje 43,5 roku. Když se podíváme, jak to bude vypadat za další dekádu, dvě třetiny zaměstnanců budou výrazně nad čtyřicítkou a početně nejsilnějším ročníkům tzv. Husákových dětí bude vesměs přes padesát.
„Všichni pořád očekávají, že na trh budou proudit zástupy skvěle připravených mladých. Jejich řady však nyní silně řídnou a dalších deset patnáct let se to nezmění. Pokud budou firmy spoléhat jen na ně, práci zkrátka nebude mít kdo dělat. A že to dokážeme kompenzovat lákáním cizinců na český trh? Jistě, deset dvacet tisíc ročně jich možná přilákáme, chybí nám však násobek lidí,“ tvrdí Tomáš Dombrovský a pokračuje: „Z našich analýz se zdá, že firmy pořád dokola hledají ideální — dokonalé — uchazeče. Měly by si ale položit otázku, zda jsou všechny jejich požadavky zcela relevantní. Vezměte příklad paní, která pracovala v menší firmě jako účetní, ale starala se i o nábor a personální věci. Později se hlásila do velké společnosti právě na pozici personalistky, ale neprošla filtrem pro pozvání k pohovoru – dívali se na ni pořád čistě jako na účetní. Přitom rozdíl v kompetencích a zkušenostech u ní zdaleka nebyl propastný.“
Dalším příkladem může být angličtina. Tak třeba na nejpoužívanějším českém pracovním portálu Jobs.cz je vyžadována u šesti inzerátů z deseti – a obvykle na středně pokročilé a vyšší úrovni, přitom skutečně aktivně tento jazyk v práci používá jen necelá desetina lidí. Jenže případné kandidáty takový požadavek často odradí a na inzerát vůbec neodpoví. A to i část z těch, kteří angličtinu do určité míry ovládají, jen si v ní třeba příliš nevěří. Mezi lidmi ve vyšším produktivním věku je to pravděpodobnější než u jejich mladších kolegů.
Chcete vědět, jak správně napsat inzerát? Podívejte se sem a najděte skvělé zaměstnance i mezi starší generací. Můžete na tom jenom vydělat.
Změňte myšlení
České firmy jsou ohledně zaměstnávání lidí nad 50 pořád zatíženy především dvěma mýty. Zaprvé, když se zeptáte personalistů, říkají: „Starší lidé nejsou perspektivní, dlouho nám už nevydrží.“ Ve skutečnosti jsou však výrazně loajálnější a na místě zůstávají o mnoho let déle než mladí absolventi, jejichž průměrná doba setrvání ve firmě jen cca 1,5 roku.
Druhým mýtem pak je tvrzení, že starší lidé se neochotně a špatně učí. Když do nich firma neinvestuje a nedá jim příležitost, sami se samozřejmě do ničeho hnát nebudou. „Jakmile jim ale dáte impuls, rozhodně to zvládnou. Když se například zavíral Důl Paskov a jeho zaměstnancům hrozilo, že už neseženou srovnatelně prestižní, dobře placenou práci, LMC jim nabídlo možnost rekvalifikace na programátory (podívejte se na tipy, jak ulovit ajťáka). Ze sedmi zájemců, kteří to naplno zkusili, tři během necelého roku veškerou přípravu zvládli a dnes se živí jako seniorní vývojáři. Považte: z lidí, kteří dvacet let pracovali manuálně, jsou teď programátoři. Jejich průměrný věk přitom byl 47 let. Když oni zvládli tak razantní profesní změnu, jsou rozhodně možné i jiné kariérní posuny – třeba jako v předchozím případě účetní/personalistky,“ popisuje Dombrovský.
Sestavte si kolektiv jako židli
Jednou z firem, které o zaměstnávání starších lidé ve větším míře začaly přemýšlet, je IKEA. Udělala si vlastní průzkum, z nějž vyplynulo, že zaměstnanci mají o 84 % vyšší motivaci k práci, když zaměstnavatel vytvoří takzvané inkluzivní prostředí, a je u nich pak osmkrát vyšší naděje na dobrý výkon. A různorodé týmy (nejen věkem, ale i národností nebo vyznáním) prokazatelně dosahují o 50 procent lepších rozhodnutí.
„Zjistili jsme také, že u našich lidí nad 50 let spokojenost z nějakého důvodu klesá. Udělali jsme proto jakýsi mystery shopping, který ukázal, že naši mladí personalisté starší lidi z výběrových řízení vyřazovali a neposouvali je dál. Méně také odpovídali na došlé životopisy, zkrátka starší generaci upozaďovali,“ říká Ladislav Onderka, který má ve švédské firmě na starosti nábor pro Česko, Slovensko a Maďarsko. „Pustili jsme se proto do změn a osvěty, pro personalisty jsme uspořádali semináře, téma jsme otevřeli také s manažery a vedením společnosti. Změnili jsme inzerci, připravili stránku přímo nazvanou 50+ a životopisů začalo přibývat. Personalisté začali zvát a přijímat daleko víc lidí a manažeři zjistili, že v padesátnících mají stabilní zaměstnance. Před dvěma lety u nás pracovalo deset procent padesátiletých a starších, dnes to je sedmnáct procent,“ dodává Ladislav Onderka.
Podobně staří zákazníci
Doplňuje ho také personální ředitel ČSOB Radek Hájek: „Naše banka je trochu specifická v tom, že průměrný věk našich lidí je 47,5 roku, což je víc než průměr obyvatel Česka. Snažíme se hodně zaměřovat na flexibilitu, protože je velice obtížné vyhovět různým typům lidí. Proto podporujeme zkrácené úvazky, investovali jsme hodně peněz a úsilí do home office.“
ČSOB pro své starší zaměstnance nabízí také speciální program 55+, který obsahuje například další dva sick days měsíčně navíc, rozšířenou zdravotní péči hrazenou bankou nebo několikrát do roka setkání na témata, která se této skupiny týkají. „Je to taková inspirace, aby si lidé uvědomili, že v padesáti jsou vlastně pořád ještě mladí. Snažíme se oceňovat i zkušenosti, které tito lidé za svůj život nabyli,“ popisuje Radek Hájek.
