Podle Táni Zabloudilové, která se mileniálům věnovala v reportáži v Českém rozhlase, jde o generaci, „jejíž podstatnou část vychovávala MTV a reklamy optimistických 90. let“. Mnozí mileniálové zažili listopad ’89. Ti starší si pamatují, jak přestali ve škole říkat „soudružko učitelko“. Ti mladší už ani netuší, o čem je řeč…
Užívali si otevřené hranice. Nepilovali už azbuku, ale němčinu, angličtinu, italštinu, španělštinu nebo francouzštinu. „Mládí mileniálů poznamenal nástup domácích počítačů a internetu, jehož rychlost se zvyšovala závratným tempem – od vytáčeného připojení 56 kb/s až na dnešní tisíckrát vyšší hodnoty,“ upřesňuje profil generace portál Česko v datech.
V roce 1992 ochutnali v první tuzemské restauraci McDonalds cheeseburger, o dva roky později kuře v KFC. Tehdy vyšlo i první české číslo lifestylového časopisu Elle. Mileniálky tak měly světové módní trendy jako na dlani. Do obchodů se hrnulo oblečení „ze Západu“, džíny už nebyly ke koupi jen v Tuzexu. Móda byla eklektická, každý si vybral svůj styl. Chvíli mohl být za punkáče a pak vyrazit s grunge lookem podle zpěváka Kurta Cobaina z Nirvany, nejvlivnější kapely 90. let. Poslouchali i nové domácí kapely: Ecstasy of Saint Theresa, Shalom, Kryštof, Mig 21, Support Lesbiens… V noci vymetali kluby, kina, divadla, festivaly, četli knihy, které dřív nemohly vycházet. A spaní? Odklad na neurčito.
Lidé v HR by se teď této generaci měli soustředěně věnovat. Podle dat společnosti Ipsos bude totiž v roce 2030 zabírat až 75 % pracovního trhu a do důchodu hned tak neodejde. Podle dat Českého statistického úřadu bylo ke konci roku 2017 v Česku cca 2 100 000 lidí, kteří spadali do generace Y (vymezené zde narozením 1980 až 1994). Celkově jde asi o čtvrtinu populace.
„Generace Y je nezávislá, sebevědomá, touží po úspěchu. Starší generace X stavěla na formálním vzdělání, které bylo předpokladem pro výkon kvalifikovaného zaměstnání. Pro příslušníky generace Y je však formální vzdělání pouze jedním z důležitých aspektů pro získání atraktivního zaměstnání, za klíčové považují praktické dovednosti. Pracovní a soukromý život oddělují, v tom se liší od mladé generace Z,“ objasňuje Jan Polák, Account Director společnosti Ipsos.
Jak se ukázalo v průzkumu Ipsosu „Češi a zaměstnání, 2018“, až 49 % mileniálů hledá pracovní nabídky na sociálních sítích. Hodně využívají i pracovní portály nebo se poptávají po svém okolí. Jsou už zpravidla on-line, ale jak připomíná Jan Polák, pro mnoho mileniálů není neustálé připojení k internetu ještě zcela běžné.
S loajalitou k zaměstnavateli to u mileniálů není moc slavné. Podle zmíněného výzkumu Ipsos 72 % oslovených mileniálů tvrdilo, že ve svém současném zaměstnání budou pracovat ještě za rok. Z nich se 41 % přiklonilo k silnému „určitě ano“, 31 % ke „spíše ano“. V zaměstnání je udrží zajímavá náplň práce, finanční ohodnocení, vztahy s kolegy, zvyk, pohodlí, fakt, že jim v práci vyjdou vstříc, pracovní podmínky, rozvoj kvalifikace a prestiž firmy, v níž pracují. Jejich motivaci posílí pochvala a ocenění, možnost vidět výsledky své práce, mít příjemný kontakt s kolegy nebo zákazníkem a kariérní postup.
Jak shrnuje Jan Polák, v mileniálech mohou firmy získat zkušené a motivované zaměstnance, není však snadné si je udržet: „Oproti starší generaci X jsou méně loajální, nemají problém své služby nabídnout jinde. Je tedy nutné u nich pravidelně zjišťovat zpětnou vazbu a vhodně je motivovat. Kromě adekvátního finančního ohodnocení a smysluplné práce potřebují také vidět výsledky své práce, stejně důležité je ocenění – nejen ze strany managementu, ale i okolí.“
Do výzkumu generace Y se pustili i psychologové z Masarykovy univerzity v Brně, výsledky zveřejnili v roce 2017: „Generace Y bývá označována za poživačnou a odkládající povinnosti. Podle zkoumání to ale vypadá, že to nedělá záměrně. Jde totiž o první porevoluční generaci, která má téměř neomezené možnosti, a teď se pere s tím, jak si z nich co nejlépe vybrat.“
Firmám výzkumníci doporučují dbát na to, aby před sebou jejich mileniálové měli nějakou perspektivu. Aby se zaměstnavatelé zajímali o to, zda u nich vidí svou budoucnost. „Čekat můžou na rozdíl od starších generací upřímnou odpověď,“ uvedl Stanislav Ježek, který se na výzkumu podílel.
Kariéristé, stabilisté a bohémové
Ve společnosti Behavio dělí mileniály na tři skupiny: kariéristy, stabilisty a bohémy.
Pro kariéristy je klíčový kariérní postup a rozvoj pracovních schopností.
Stabilisté nechtějí žít v nejistotě a je pro ně důležitá stabilní práce.
Bohémové chtějí, aby je práce bavila, hledají mezi ní a soukromím balanc a neřeší tolik kariérní růst.
Kariéristů je přitom o trochu víc než bohémů a těch zase o něco málo víc než stabilistů.