Už od školních let máme tendenci svalovat vinu na němé tváře – vždyť kdo alespoň jednou nepoužil výmluvu: „Můj pes mi sežral domácí úkol.” Někteří kandidáti ale dotáhli tuhle výmluvu k dokonalosti:
Křtiny, svatba nebo úmrtí – jsou rodinné události, na kterých zkrátka nesmíme chybět. A pro takové situace by personalisté měli mít pochopení. Vrcholem trapnosti rodinných výmluv ale je, pokud kandidát nemá v tetičkách přehled a své příbuzenstvo nechá pohřbít hned dvakrát za sebou. S čím se HRisté setkali:
Pokud něco patří ke skutečným výmluvovým evergreenům, je to počasí. Mrzne, až praští, nebo je naopak nesnesitelné horko, ve kterém je nebezpečné vycházet ven. Výmluvy na matku přírodu slýchají personalisté v každém ročním období:
Nejen Zlatý slavík pravidelně nečeká první cenu. Také uchazeče o práci někdy překvapí okolnosti, které prostě nemohli předvídat a kvůli nimž se nemohou na pohovor dostavit. Přehlídce nejtrapnějších výmluv kandidátů tak vévodí „nečekané události”:
Podobná neplánovaná neštěstí se někdy přihodí až po nástupu zaměstnance. Jakou s tím mají personalisté zkušenost?
Přesně takovým heslem se řídí část kandidátů. Ale ani přehnaná upřímnost jim nemusí u budoucího zaměstnavatele získat body. Nad těmito výmluvami personalisté jen nevěřícně kroutí hlavou:
Jaká jiná výmluva by měla obměkčit personalistovo srdce víc než podlomené zdraví – chřipka, angína, nebo dokonce transplantace ledvin. Jenže ani s vážnou nemocí to vždycky není tak horké:
To potom personalisté ani netuší, jak správně zareagovat:
Děkujeme všem, kteří nám zaslali své zážitky.
Máte s výmluvami uchazečů podobné zkušenosti, nebo jsou výstřední zdůvodnění spíše výjimkou?