Náborové inzeráty na Slovensku musejí ze zákona uvádět výši platu. K čemu je to dobré a měli bychom to povinně zavést i v Česku?
Podle slovenského právního řádu nesmí zaměstnavatel při uzavření pracovní smlouvy stanovit nižší mzdu než tu, kterou zveřejnil v nabídce na toto místo. Od května loňského roku se tak výše mzdy stala povinnou součástí pracovních inzerátů u našich sousedů. Základní hrubou mzdu v nabídkách práce musí na Slovensku zveřejňovat právnické a fyzické osoby (podnikatelé), kteří mají sídlo v zemi, a rovněž státní instituce.
Není bez zajímavosti, že když jsme se zeptali více než 1200 uživatelů Jobs.cz a více než 1700 uživatelů Prace.cz, proč na inzerát, který si prohlédli, neodpověděli, u obou skupin jako důvod zcela dominovala chybějící mzda. Pokud vás zajímá, jak správně mzdu v inzerátu zadat, máme pro vás návod.
Vystavujete-li pomocí Teamia inzeráty na pracovní portály, zbystřete. Teď si můžete vyzkoušet funkce, které vám celý nábor ještě víc usnadní. Stačí být přihlášený v Teamiu a lepší verzi si snadno zapnete sami tady.
Co se vlastně musí uvést?
Slovenští zaměstnavatelé musí zveřejnit tzv. základní složku hrubé mzdy. Ta bere v potaz odpracované hodiny a výkon zaměstnance. Prémie, osobní ohodnocení a odměny se do této složky nezapočítávají. Za nezveřejnění základní složky hrubé mzdy hrozí pokuta až ve výši 33 tisíc eur.
Slovenský zákoník práce ovšem není tak striktní, jak se může z předchozích řádků zdát. Zaměstnavatelům dává možnost zveřejnit mzdu v rozpětí od minimální po maximální částku. A odměnu pak finálně upravit podle zkušeností a dovedností nového zaměstnance přímo ve smlouvě.
Kde všude se mzda na Slovensku ukazuje
Zveřejňování se týká portálů s pracovními nabídkami, vlastních stránek zaměstnavatele, billboardů a novin a časopisů. Stranou nezůstávají ani sociální sítě, pokud slouží jako platforma k nabírání talentů. Jak si s nimi slovenský zákoník práce poradil? Pokud pracovní inzerát zveřejní na sociálních sítích přímo zaměstnavatel, který je označen například logem (může se jednat i o pověřeného personalistu společnosti), musí být v takové nabídce uvedena základní hrubá mzda. Tuto částku ovšem nemusí uvádět například stávající zaměstnanec, který potřebuje nového parťáka za bar, kde pracuje jako číšník. Napíše-li pod svým osobním profilem do skupiny Práce v pohostinství, že jeho bar hledá kolegy na plac, nebude se na něj povinnost zveřejnění základní hrubé mzdy vztahovat.
Výhody a nevýhody
Mezi plusy můžeme počítat potírání diskriminace na základě pohlaví, tedy vyvarování se různého odměňování žen a mužů. Zveřejnění mzdy dále ušetří čas uchazečům, kteří rovnou uvidí, že nabízená částka pro ně nemá smysl. Zároveň povinně uváděný údaj přispívá k „pohovorové gramotnosti“ uchazečů, kteří si můžou udělat lepší obrázek o odměňování ve svých oborech.
A co nevýhody? Z hlediska zaměstnavatelů jde především o nechtěné odhalení firemního odměňování konkurenci. Zároveň si současní zaměstnanci firem mohou porovnat svoji mzdu s tím, co nabízí jejich firma novým uchazečům o zaměstnání. A v neposlední řadě jsme zde už zmiňovali, že stačí, když inzerát obsahuje pouze základní složku hrubé mzdy. Často je to však osobní ohodnocení, které ve výsledné mzdě hraje velkou roli. Částka uváděná u inzerátu tak nemusí mít velkou vypovídací hodnotu.
Jak je to v Česku?
Český právní řád není v případě zveřejňování výše mzdy tak přísný jako ten slovenský. „Náš zákoník práce k tomuto problému mlčí. Ačkoliv u nás obdobná povinnost neplatí, mnoho zaměstnavatelů již dnes tento údaj v inzerátech uvádí,“ říká k tématu advokátka Lucie Koupilová.
Zajímavé také je, že údaj o mzdě nemusí být v českých luzích a hájích ani v pracovní smlouvě. Pokud v ní tento údaj chybí, zaměstnavatel musí zaměstnance nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru písemně informovat o mzdě nebo platu, způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty, místu a způsobu vyplácení mzdy. „Teoreticky se tak může stát, že zaměstnanec má už sjednánu pracovní smlouvu, pracuje, ale ještě neví, za kolik, “vysvětluje advokátka. Pro takové zaměstnance by podobný zákon, který platí na Slovensku, byl samozřejmě užitečný, stejně jako pro uchazeče, kteří si nejsou jisti, jestli mají odpovídat na konkrétní pracovní inzerát bez uvedeného platu.
Na druhou stranu je údaj o mzdě často považován za soukromou věc, která by zejména v náročnějších pozicích měla být sjednána individuálně, s přihlédnutím ke skutečným schopnostem a zkušenostem zaměstnance. Proto může být jeho uvádění u budoucí pozice i nastávajícím zaměstnancům nepříjemné.
