Zákoník práce jasně odlišuje plat a mzdu (a k tomu ještě odměnu z dohody, abychom byli přesní).
Plat zákoník práce popisuje jako peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona či regionální rada regionu soudržnosti.
Plat tak chodí na účty státním úředníkům, ale třeba i učitelům, kulisákům, hercům nebo baletkám, pokud pracují pro příspěvkovou organizaci a na základě pracovní smlouvy (nikoliv jako umělci na volné noze na bázi jiného typu spolupráce).
Zato mzdu vymezuje paragraf 109 zákoníku práce následovně: „Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.“ Tedy v soukromé firmě (všude tam, kde není výše konkrétně definovaný plat), ať už je to třeba eseróčko či akciovka, a také u osob samostatně výdělečně činných zaměstnanci pracují za mzdu. Od toho je také odvozený například mzdový výměr, mzdový list, superhrubá mzda, hrubá a čistá mzda, minimální mzda a tak dále.
V oficiálních firemních dokumentech by to tedy mělo terminologicky sedět. A pokud přeci jen někde stále bují „platové výměry“ jako neudržovaný živý plot, je načase jim dát novou fazónu. Pro úplnost, odměna z dohody je nakonec peněžité plnění, které zaměstnavatel poskytuje za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Když už víte, jak je to se mzdou a platem, pusťte se do náboru. A ideálně i s manažerem. Nastavte si vhodnou formu spolupráce.
Zajímá vás, jak je to s výší mezd v ČR? S datovými produkty od Platy.cz zjistíte, jak jsou na tom vaši zaměstnanci v porovnání s konkurencí. Díky čtvrtletní aktualizaci získáte nejčerstvější data na trhu.
Pro mzdu i plat zároveň ze zákona společně platí, že je zaměstnavatel poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.
Plat státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejných službách a správě se ale navíc ještě řídí platovými tarify a tabulkami, které jsou pevným rámcem pro výši poskytovaných platů. V soukromé sféře, kde je mzda z velké míry závislá na rozhodnutí zaměstnavatele a dohodě mezi ním a zaměstnancem, je tedy snadnější s výší mzdy nějakým způsobem pracovat. A reagovat i na to, jak své lidi odměňuje konkurence na trhu nebo jak se mění zvyklosti v konkrétním oboru.
To ale neznamená, že si lidé občas nebudou v kuchyňce soukromého zaměstnavatele špitat u kávovaru nebo nad obědem o platu. Ať už je to silou zvyku, nebo prostě jen proto, že mzdu a plat v obecné češtině neberou nutně za „terminus technicus“, ale zkrátka za dvě slova s obdobným významem.
Pravda je, že i v psaném textu se někdy stane, že vedle sebe mzda a plat stojí jako synonyma. Důvodem nemusí být neznalost, ale autorská snaha, aby se jedno slovo příliš často neopakovalo a text plynul od začátku do konce libozvučněji. Pokud nejde o právní text, kde má rozdíl mezi platem a mzdou věcný význam, je variabilita mezi oběma pojmy víceméně neškodná.