Rozvázání pracovního poměru, kterému laici často nesprávně říkají „výpověď“, se děje čtyřmi způsoby. Zrušením poměru ve zkušební době, dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením. Pracovní poměr kromě toho může samozřejmě skončit i jednoduše – uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Když skončí pracovní smlouva na dobu určitou, zaměstnavatel ji může, ale taky nemusí prodloužit.
Zeptejte se svých lidí, jestli jsou v práci spokojení. Předejdete tak jejich výpovědím. Pomůže vám třeba robot Arnold.
Jak to ale je, pokud má zaměstnanec smlouvu na dobu neurčitou nebo když je konec platnosti smlouvy na dobu určitou ještě daleko? Podívejme se na jednotlivé způsoby zblízka:
Je obvyklou volbou. Zaměstnavatel zjistí, že zaměstnanec se na výkon práce nehodí (nebo si naopak zaměstnanec řekne, že od nové práce čekal něco jiného – třeba deset týdnů dovolené). Zaměstnanec ve zkušební době může pracovní poměr zrušit kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, zatímco zaměstnavatel je omezen tím, že ve zkušební době nesmí poměr zrušit prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Zkušební doba se prodlužuje i o dobu nemocenské. Každopádně zrušení musí být vždy černé na bílém (písemně) a poměr skončí dnem doručení tohoto zrušení.
Je na rozdíl od výpovědi dvoustranný právní úkon. To znamená, že na odchodu a jeho podmínkách se musí shodnout zaměstnanec se zaměstnavatelem a naopak. To zní ideálně, že? Důvod ukončení není nutné uvádět, ale pro případ, že spočívá v některé skutečnosti, kterou zákon spojuje s nárokem na odstupné, je potřeba, aby zaměstnanec tuto skutečnost v dohodě uvedl (a kdo by nechtěl peníze?). Čtení paragrafů tedy zaměstnance nemine. I v tomhle případě mějte dohodu rozhodně sjednanou písemně.
Je běžným druhem rozvázání pracovního poměru (ze strany zaměstnance i zaměstnavatele), a co se týče pravidel, je bohužel i nejobsáhlejší. Výpověď musí být vždy písemná a doručena druhé straně. Výpovědní doba zpravidla běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Ze zákona jsou to minimálně dva měsíce (záleží na smlouvě, jestli bude výpovědní doba delší). Podmínky výpovědi se liší v návaznosti na to, jestli ji podává zaměstnanec, nebo zaměstnavatel.
Je jednostranný úkon, kdy je nutné opět použít písemnou formu. Zaměstnanec i zaměstnavatel musí přesně vymezit, proč „vyhazov na hodinu“ nastal. Ze strany zaměstnance je to v případě, když je zaměstnavatel v prodlení s úhradou mzdy nebo platu minimálně 15 dní. Druhým důvodem, kdy zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, je situace, kdy zaměstnavatel po uplynutí 15 dnů ode dne, kdy obdržel lékařský posudek, nepřeložil zaměstnance na jinou, pro něho vhodnou práci. V obou těchto případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy odpovídající délce výpovědní doby ve výši průměrného měsíčního výdělku. Ze strany zaměstnavatele je okamžité zrušení možné v situaci, kdy byl zaměstnanec pravomocně odsouzen nebo porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Třeba když přijde na tendr se dvěma promilemi.
V dalších článcích právní poradny se zaměříme na výpovědní důvody zaměstnavatele, méně závažné porušení povinnosti a odstupné. Výpověď je zkrátka velké téma. Vy ho máte na hrbu, my vás za to obdivujeme.
Ačkoliv tento dokument viděly oči několika právníků, LMC s. r. o. není advokátní kancelář. Tento dokument proto prosím chápejte jako informativní, s obecným charakterem, který nereflektuje vaše konkrétní požadavky nebo poměry. Nezamýšleli jsme ho jako právní poradenství, komplexní vyjádření zákona nebo návrh na řešení vašich individuálních požadavků, a proto neodpovídáme za soulad tohoto dokumentu s právními předpisy, ani za použití tohoto dokumentu jinak než v souladu s námi zamýšleným účelem. Pokud ve vaší společnosti řešíte ochranu osobních údajů, doporučujeme vám obrátit se na nezávislou právní kancelář a probrat s ní veškeré postupy tak, aby vyhovovaly přesně vašim účelům.