Právní poradna: Na co si dát pozor u přesčasů
Začněme tím, co všichni z nás tuší. Přesčasy by sice neměly být standard, ale v praxi se bez nich spousta firem neobejde. Alespoň při současné nezaměstnanosti. Práce přesčas na druhou stranu nemusí nutně představovat problém, kvůli němuž by zaměstnanci hrozili stávkou nebo výpovědí. Přesto se jedná o citlivé téma a neznalost nebo nešikovný přístup může ve firmě napáchat hodně škod. Jak tedy na to?
Zákoník práce a přesčasy – co byste měli vědět?
Nejdůležitějším dokumentem pro úpravu přesčasů je zákoník práce, konkrétně pětadvacet paragrafů v jeho čtvrté části, které se věnují Pracovní době a době odpočinku (přehledné a aktuální znění najdete např. na webu www.zakonyprolidi.cz). Nemusíte je znát zpaměti, ale poslouží vám jako spolehlivé mantinely. Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří rozvržení pracovní doby a stanovení začátku a konce směn. Díky tomu víte, že činnost odvedená nad rámec těchto povinností, znamená práci přesčas.
Za práci přesčas naopak nelze považovat případy, kdy zaměstnanec nadpracovává pracovní volno, poskytnuté zaměstnavatelem na jeho žádost a souhrn hodin takto napracovaných přesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu.
Obdobně nelze za přesčas považovat situaci, kdy zaměstnanec zůstává v práci z vlastní iniciativy či jde o nováčka, který se teprve zapracovává a práce mu tak může trvat déle.
Přesčas a důležitá čísla 8, 150 a 416
U práce přesčas je dobré vědět, že se dělí na nařízenou a dohodnutou práci přesčas(chcete-li dobrovolnou). Oba typy mají leccos společného, ale v řadě aspektů se odlišují. Pokud se na přesčas podíváte prakticky, k dohodnuté práci přesčas dochází až v situaci, kdy je vyčerpán zákonný limit pro nařízené přesčasy.
K zapamatování těchto limitů pomohou čísla 8, 150 a 416. Délka nařízeného přesčasu v jednom týdnu nesmí přesáhnout 8 hodin a za rok nemůže zaměstnavatel nařídit víc než 150 hodin přesčasů. Z pohledu personalisty je podstatné, že musí být splněny oba limity zároveň.
Příklad, jak přesčas může fungovat v praxi
V továrně, kde se vyrábí dveře do aut, došlo k poruše linky. Vedoucí směny proto po delší době nařídil operátorovi, aby zůstal 4 hodiny přesčas kvůli dokončení neodkladné zakázky. Vše se podařilo dodělat. Operátor tím však v součtu s předchozími nařízenými přesčasy v letošním roce dosáhl na 148 hodin. A o dva dny později nastala obdobná situace jako na začátku, došlo k poruše linky.
Co si z modelového příkladu odnést do praxe
- Vedoucí už nemůže operátorovi nařídit další 4 hodiny přesčasů.
- Splnil by sice týdenní rámec 8 hodin přesčas, ale přesáhl by roční limit 150 hodin.
- Pokud by chtěl vedoucí operátora v práci udržet, museli by se na přesčas dohodnout. Operátor by musel souhlasit.
Číslo 416 udává počet přesčasových hodin, které může zaměstnanec odpracovat za 12 měsíců. Do limitu se počítá 150 nařízených hodin a zbylých 266 hodin připadá na přesčasy dohodnuté. A aby té matematiky nebylo málo, mají přesčasy ještě jeden háček. Do limitu 266 hodin dobrovolných přesčasů se nezapočítávají hodiny, za které člověk dostane náhradní volno.
U dohodnutých přesčasů platí, že zaměstnanec může týdně odpracovat klidně 12 hodin nad plán, ale je nezbytné si pohlídat srovnávací období. Srovnávací období je podle zákona 26 po sobě jdoucích týdnů, přičemž kolektivní smlouva může toto období prodloužit na 52 týdnů. Celkový rozsah přesčasové práce však nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin za týden v rámci vyrovnávacího období.
Komu a kdy můžete přesčas nařídit
Práci přesčas lze nařídit pouze z vážných provozních důvodů, které však zákoník blíže nespecifikuje. Tušíte správně, právě proto jsou přesčasy v českých firmách poměrně rozšířené.
Podle zákona má zaměstnavatel právo nařídit přesčas jakýkoli den pracovního týdne, a nemusí o tom zaměstnance informovat s předstihem. O víkendech a svátcích však mají firmy ruce svázanější. Přesčas je možný pouze za předpokladu, že se jedná o neodkladnou činnost. Zákoník práce však omezuje pouze nařízenou práci. Na vykonávání práce ve dni pracovního klidu se tedy lze se zaměstnancem dohodnout.
Zákonné důvody pro nařízení přesčasu o víkendech a svátcích
- Naléhavé opravy,
- nakládka nebo vykládka zboží,
- inventura nebo závěrka,
- záskok za kolegu v nepřetržitém provozu,
- živelné události,
- práce v dopravě,
- krmení a ošetřování zvířat,
- práce nutné k uspokojení životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních a sportovních potřeb obyvatelstva.
Při přesčasech si musíte pohlídat, aby nedošlo k narušení doby tzv. nepřetržitého odpočinku mezi směnami. To je standardní přestávka mezi směnami je pro zaměstnance staršího 18 let alespoň 11 hodin (odpočinek nemůže být přerušen ani zvednutím telefonu a řešením pracovních problémů). V případě přesčasu může být odpočinek zkrácen až na 8 hodin, je však nezbytné takové zkrácení při nejbližší možné příležitosti kompenzovat – nezapomeňte tedy následující odpočinek zaměstnance prodloužit o adekvátní počet hodin.
Příklad přesčasu a nepřetržitého odpočinku
Řádná směna ve slévárně se kvůli komplikacím s naskladněným materiálem protáhla o 2 hodiny a zaměstnanec skončil oproti původnímu plánu až ve 22 hodin. Podle rozpisu směn má následující den pracovat od 7 do 15 hodin.Nepřetržitý odpočinek tak místo 11 hodin potrvá pouze 9 hodin.
Co si z tohoto příkladu vzít do praxe?
- Vše je v normě, pokud si ve firmě pohlídají, aby zaměstnanci následující nepřetržitý odpočinek mezi směnami prodloužili o 2 hodiny.
- Místo 11 hodin tak musí trvat minimálně 13 hodin.
Věděli jste, že odmítnutí nařízeného přesčasu může být důvodem k výpovědi?
Skupiny zaměstnanců, kterých se práce přesčas netýká
- těhotné a mladiství,
- zaměstnanci s částečným úvazkem,
- rodiče, kteří pečují o dítě mladší 1 roku – k přesčasům lze přistoupit pouze po domluvě.
Aby byla pravidla kompletní, nelze opomenout možná trochu paradoxní situaci, kdy o přesčas požádá zaměstnanec. Není nutné, aby mu zaměstnavatel takovou práci výslovně povoloval, ale musí o ní vědět. Pokud si ve firmě přesčasy naopak nepřejete, máte právo je zakázat.
Za přesčas náleží příplatek nebo náhradní volno
Jako kompenzace za přesčas zaměstnancům náleží obvyklá mzda a speciální bonus. Zákonem definovaný příplatek za přesčas činí nejméně 25 % průměrného výdělku a nijak se nevylučuje s dalšími příplatky třeba za noční nebo víkendovou práci, které firma zaměstnancům standardně vyplácí. Výjimkou jsou lidé, kteří mají ve smlouvě přímo napsáno, že přesčasy (do limitu 150 hodin ročně) jsou už zohledněny ve standardní mzdě. Tito zaměstnanci za nařízený přesčas příplatek nedostanou.
Často využívanou alternativou k příplatku je náhradní volno. Při jeho čerpání však zaměstnanci zaniká nárok na příplatek 25 % a je důležité upozornit, že k náhradnímu volnu nelze zaměstnance nutit. Pokud s volnem člověk souhlasí, musí mu ho firma poskytnout do 3 měsíců od odpracovaného přesčasu. Jinak mu náleží mzda s příplatkem.
Řešíte přesčasy často? Oslovte kandidáty, kteří bydlí ve vašem okolí. Když noví zaměstnanci nebudou muset do práce dojíždět nikam daleko, občasný přesčas jim nebude tolik vadit.
Co si z článku o přesčasech zapamatovat a odnést do vlastní praxe
- Nastudujte si zákoník práce a přesčasy (alespoň 4., 6. a 10. část) a rozlišujte mezi přesčasy nařízenými a dohodnutými.
- Vše evidujte, u každého zaměstnance zvlášť. Při pochybení firmě hrozí pokuta až 2 miliony korun.
- Zapamatujte si ve spojení s přesčasy čísla 8, 150 a 416 a pravidla, která se s čísly pojí. Případně si pravidla vytiskněte z článku a dejte někam na oči.
- Když nevíte, ptejte se, nejlépe právníků. Poradí ale i zkušenější kolegové z HR oboru.
- Nařízené přesčasy není nutné oznamovat předem. Pro dobré vztahy se zaměstnanci si ale na komunikaci dejte záležet.
