Právní poradna: Na jakou dovolenou má zaměstnanec nárok, když končí v průběhu roku
Nárok na dovolenou má zaměstnanec vždy ke konkrétnímu kalendářnímu roku. V Česku si podle zákona každoročně užíváme zaslouženého volna po dobu 4 týdnů (20 pracovních dní). O týden navíc (25 pracovních dní za rok) pak mají na regeneraci zaměstnanci státní správy, o tom jsme psali už v našem předchozím článku o dovolené. I v soukromém sektoru už se ale stává milým trendem benefit v podobě jednoho týdne nad rámec zákonné dovolené. V Evropě přitom patříme pořád k workoholikům. Třeba Finové si mohou při několikaleté práci pro jednu společnost užívat až 38 dní volna ročně.
Jsou vaši zaměstnanci spokojení s počtem dnů dovolené? Zeptejte se konverzačního robota Arnold. Chatbota, který toho ví o náladě lidí nejvíc.
Když zaměstnanec neodejde na Silvestra… Na kolik dnů dovolené má nárok?
Advokátka Lucie Koupilová, která se specializuje na pracovní legislativu, to jazykem práva říká takto: „U odchodu během roku přísluší zaměstnanci poměrná část dovolené. Ta činí pro každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.“ Zároveň ale platí, že zaměstnanec může požadovat poměrnou část dovolené jen tehdy, když odpracoval v daném roce alespoň 60 dnů. Výjimkou z tohoto pravidla jsou ti, kterým v jednom roce trvala mateřská či rodičovská dovolená déle než 60 dní. Ti mají totiž právo na dovolenou i bez dovršených 60 dní v práci.
A jak to s počtem dnů dovolené vypadá v praxi?
Marek pracuje ve firmě na ochutnávání medu, která mu nabízí 25 dnů dovolené ročně. Dostane ale lepší pracovní nabídku jako ochutnávač čokolád a rozhodne se, že nudný med opustí ke 30. květnu. Vzniká mu tak nárok na poměrnou část dovolené ve výši 4/12 roční výměry. Bereme kalkulačku a provedeme jednoduchý výpočet:
POZOR: Proč násobíme 4 měsíci, když Marek odchází 30. května, tedy v pátém měsíci? Protože květen má 31 dnů. Marek skončil v práci den před koncem měsíce, a proto mu nárok na dovolenou za tento měsíc nevznikl. V případě, že by odešel k 31. květnu, činila by poměrná část dovolené 5/12 roční výměry, tedy 10,5 dne.
Dovolenou můžete proplácet i převádět
Neměli bychom zapomínat, že čas dovolené podle zákona určuje zaměstnavatel a písemně jej musí zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem. V praxi to tak ale v Česku obvykle nechodí a zaměstnanec se se zaměstnavatelem na výběru dovolené domlouvá. Zaměstnanec si zbylou dovolenou často vybírá ve výpovědní lhůtě. Pokud zaměstnanci i po datu ukončení pracovního poměru nějaká dovolená zbývá, jsou dvě možnosti:
- Proplacení nevyčerpané dovolené. V případě, že zaměstnanec dovolenou, na niž mu vznikl nárok, nevyčerpal, zaměstnavatel je povinen proplatit mu při skončení pracovního poměru náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou vždy, a to ve výši průměrného výdělku toho daného zaměstnance za příslušný počet dnů dovolené.
- Druhou možností, jak si zachovat nevyčerpanou dovolenou, je její převedení. „Zaměstnanec si může v případě skončení pracovního poměru zbývající část dovolené vyčerpat již v novém zaměstnání. Má to ale dvě podmínky. Dosavadní a nový pracovní poměr na sebe musejí bezprostředně navazovat a s převedením dovolené musí souhlasit původní i nový zaměstnavatel,“ dodává advokátka Lucie Koupilová.
Rychlý přehled jak spočítat, kolik dovolené zaměstnanci zbývá
Na závěr pro vás máme malou tabulku s výpočtem nároku na dny dovolené podle odpracovaných měsíců. Od těchto dnů stačí odečíst ty, které si zaměstnanec za daný rok už vybral, a dostanete počet dnů, které si může ještě vybrat nebo nechat proplatit.
