Že je někdy realita náboru jiná, než říká oficiální korporátní pravidlo, poznala před pár lety seniorní náborářka známého strojírenského koncernu.
Úsměvná historka o stopařském náboru má ale v jádru důležité sdělení: dobrý náborář je vždy připravený využít příležitost.
Když jsme slyšeli o prvních náborech díky Tinderu, brali jsme to tak trochu za součást náborářských urban legend. Jenže při rozhovorech jsme se dostali k potvrzeným příkladům, kdy seznamka opravdu zafungovala. Jak nám potvrdil jeden z oslovených personalistů:
Nekonvenční metody využívají náboráři také tehdy, kdy pracují s tzv. nezasažitelnými kandidáty. Jak říká náborářka Simona pracující pro jednoho z technologických lídrů Libereckého kraje:
Podle Simony se je proto ve firmě snaží oslovovat přes volnočasové aktivity. A podobně jako u seznamkového příkladu výše, klíčovou roli při tom hrají samy náborářky.
„Já i moje kolegyně jezdíme často na kole, chodíme na hory, nebo na cestovatelská promítání. No, a na podobné akce chodí hlavně chlapi, spousta z nich má technické vzdělání. Postupně se seznámíme, a v bezpečném prostředí pak přijde řeč i na práci… A pak už to jde rychle,” tvrdí Simona.
Jenže, jak Simona zdůrazňuje, nic z toho nejde vytvořit ze dne na den příkazem. Pokud se nemůžete opřít o lidi, kteří svou práci dělají s radostí, a naprosto přirozeně se pohybují v prostředí, ze kterého se rekrutují budoucí zaměstnanci, fungovat to nejspíš nebude.
Lépe pak podle ní funguje zapojení služebně mladších, ale o to zapálenějších kolegů. To potvrzuje i analytik LMC, Tomáš Ervín Dombrovský (obsáhlý rozhovor s ním najdete i na našem webu), který na nedávné Datové snídani LMC uvedl:
Netradiční náborové techniky tak možná mají přes všechnu senzaci jednoduchou podstatu – spokojený a nadšený náborář s otevřenýma očima dokáže najít nové zaměstnance i tam, kde byste to možná nečekali.
Slyšeli jste někdy o podobných metodách v náboru? Nebo jste některé z nich i sami využili? Podělte se s námi na Facebooku.