Vaše pozice se nazývá manažerka štěstí, v práci vám dokonce přezdívají Štěstěna. Co je tedy podle vás štěstí?
Jak byste tedy pozici manažerky štěstí definovala?
Jaké byly vaše začátky v IReSoftu?
Prvních několik měsíců jsem si mapovala terén a zjišťovala, jak to chodí. Nejhorší totiž je, když přijde manažer do firmy, ani se nerozkouká a začne dělat změny. Pro mě znamenal začátek především poznávání lidi – chtěla jsem zjistit, jak kdo funguje, získat si jejich důvěru a ukázat jim, že mohou bez obav říkat svoje názory. U některých to trvalo tři měsíce, u jiných třeba i rok, než se otrkali a uvědomili si, že když řeknou svůj názor, nebudou po zásluze potrestáni, ale budou vyslyšeni.
Získat si důvěru není jen tak. Jaké vlastnosti musí mít manažer štěstí?
Je součástí vaší práci i účast na pohovorech?
Žila jste 9 let v zahraničí. Pracovala jste vždycky jako manažerka štěstí?
Co jste tedy dělala před IReSoftem za práci?
Čím vás práce v casinu ovlivnila?
A to vám zůstalo, v IReSoftu vymýšlíte spoustu aktivit. Jaké to třeba jsou?
Jaké další akce pro zaměstnance vymýšlíte?
Mluvíte o odlišnostech každého člověka. Dá se říct, že znáte všechny ve firmě? IReSoft zaměstnává asi 70 lidí…
To je zajímavé. Řešila jste ještě jiný takový případ?
Takže chcete, aby byli zaměstnanci po všech stránkách spokojení?
A chodí za vámi třeba lidé, aby se poradili také o osobních věcech?
Nechybí vám tedy někdo, kdo by pečoval o vaše štěstí a dohlížel na to, jestli se nezanedbáváte?
Všechno je to hodně abstraktní. Jak zjišťujete, jestli vaše práce funguje?
Jak vidíte budoucnost manažerů štěstí?