Soud EU: Zaměstnanci na rodičovské můžou žádat plné odstupné i z částečného úvazku
Francouzská matka požádala o snížený pracovní úvazek, a to kvůli péči o dítě. Zaměstnavatel jí vyhověl. Francouzka však dostala zanedlouho výpověď, na základě které jí náleželo odstupné. Problém nastal ve chvíli, kdy její šéf rozhodl, že odstupné bude vypočítáno z nižšího úvazku.
Francouzka neváhala a celou věc dala k soudu, kde chtěla, aby zaměstnavatel dorovnal rozdíl do částky za pracovní úvazek plný. U domovských, francouzských soudců neuspěla. Přesto se nevzdala a svůj případ hnala výš. Argumentovala tím, že francouzské soudy porušují unijní právo (pro milovníky legislativy se jedná o směrnici Rady 96/34/ES). A tak se celý případ dostal k Soudnímu dvoru EU. Ten dal Francouzce za pravdu a shledal, že se v jejím případě jednalo o nepřímou diskriminaci, a matce by tak mělo být vyplacené odstupné podle té výplaty, již měla před zkrácením úvazku. „Platí, že rozhodnutí Soudního dvora EU je závazné pro dotazující soud. V tomto případě tedy ten francouzský,“ komentuje situaci advokátka Lucie Koupilová, která se pracovnímu právu dlouhodobě věnuje. Francouzské soudy tak musely rozhodnout ve prospěch matky.
Jak je to s odstupným v Česku?
Pojďme se nyní podívat na to, jak tato detektivka zapadá do českých reálií. Odstupné je běžná věc i v českém právu. Zaměstnanec na něj má nárok, pokud musí odejít z organizačních důvodů nebo když musí pracovní poměr ukončit z důvodů zdravotních. V prvním případě se výše odstupného stanoví podle doby, kterou zaměstnanec v zaměstnání působil. Čím je to déle, tím je samozřejmě odstupné vyšší. U ukončení ze zdravotních důvodů se jedná minimálně o dvanáctinásobek průměrného výdělku. Rozumně se teď asi ptáte, jak se vypočítává průměrný výdělek. „Odstupné se stanoví podle průměrného výdělku zaměstnance za rozhodné období, zpravidla za předchozí kalendářní čtvrtletí v hrubé výši,“ říká k tomu advokátka.
Pro vznik práva na odstupné přitom není rozhodující, zda zaměstnanec pracoval na plnou pracovní dobu, nebo zkrácenou. Odstupné se ale vypočte za poslední kalendářní čtvrtletí, kdy pracovní poměr trval. Tím pádem se na jeho výši projeví celkový počet odpracovaných hodin – u zkráceného úvazku logicky menší.
Potřebujete najít náhradu za odchod na mateřskou? Možná je v dohledu. Zkuste inzerovat v aplikaci Práce za rohem a najít lidi, kteří k vám dojdou i pěšky.
Co tedy francouzský případ znamená pro české rodiče na rodičovské?
Dostanou-li se čeští rodiče do stejné situace jako zmíněná francouzská matka, výše odstupného se vypočte z jejich průměrného měsíčního výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí. Při výpočtu se tak nepřihlíží k tomu, že před rodičovskou dovolenou pracovali na standardních 40 hodin týdně. Dostali by tak, podobně jako matka z Francie na začátku, odstupné nižší.
Odpověď na otázku, zda má nové rozhodnutí Soudního dvora EU vliv na to, jak by se v případě podobného sporu rozhodovalo u nás, přitom není úplně jednoznačná. Judikaturu Soudního dvora zná dopodrobna málokdo. Věc by pravděpodobně musely řešit odvolací soudy, které by mohly znovu učinit dotaz na Soudní dvůr EU. Rozhodnutí evropského soudu by tedy mohlo být jedním z argumentů v řízení, automaticky ale určitě neznamená, že zaměstnanec má na plnění odstupného v plné výši nárok.
PS. Jeden zamotaný případ z Francie neznamená, že by matky na mateřské byly zaměstnaneckým oříškem. Naopak. Většinou jsou to ty nejloajálnější. My v LMC to víme a maminky si hýčkáme, protože se to vyplatí.
