Trh práce nabírá otáčky, i když je minimum nezaměstnaných. Jak to?
Na první, povrchní pohled se v posledních měsících trh práce uvelebil v extrémním převisu nabídky nad poptávkou. Nezaměstnanost je pořád minimální (2,7 %) a počet vypsaných pozic je vyšší než počet evidovaných nezaměstnaných. Když se ale podíváte pod hladinu, zjistíte, že se situace pořádně mění. Množství lidí, kteří odpovídají na pracovní inzeráty portálů Jobs.cz, Práce.cz a Práce za rohem, meziročně vzrostlo o 12,45 %. A počet samotných odpovědí se zvýšil dokonce o 20,43 %.
Trh práce signalizuje, že je čas vyladit si ideální tým
Zmíněná čísla pocházejí z prezentace Tomáše Ervína Dombrovského na Datové snídani LMC. Ta byla jako obvykle nabitá rozbory aktuálních dat ze světa náborů a práce. Pokud bychom měli vypíchnout jeden hlavní motiv, bude to určitě fluktuace. Změny pracovních míst představují 95 % veškeré aktivity na pracovním trhu a pohyb kandidátů je o poznání živější než loni. Jestli si tedy chcete vytunit svůj tým, máte za poslední léta asi nejlepší příležitost.
Skoro každý si změnou práce polepší
Proč trh práce vykazuje větší ochotu lidí do nové práce jít? Ve stavu minimální nezaměstnanosti je velká pravděpodobnost, že přijímacím řízením úspěšně projdou. A jak ukazují data pravidelného výzkumu pracovního trhu JobsIndex, drtivá většina lidí, kteří práci změnili, šla skutečně za lepším. Pozitivní reference samozřejmě povzbuzují ochotu krok do neznáma učinit. Jinými slovy – když vám každý druhý kamarád vypráví, jak si v nové práci polepšil, začne ve vás růst nutkání to taky zkusit. A to třeba i u IT profesí.
Trh práce a data ukazují, že během posledního roku změnilo práci 19 % lidí, valná většina z vlastní vůle. Samo podá výpověď přes 60 % zaměstnanců a 20 % odchází po skončení pracovního poměru na dobu určitou. Do budoucna se zdá, že se trend nezastaví. V průzkumech se 11 % dotazovaných (tedy asi 480 000 lidí) svěřilo, že novou práci aktivně hledá a celá třetina všech zaměstnanců je ochotná zajímavým nabídkám aspoň naslouchat.
Změnu k horšímu zaznamenalo v novém zaměstnání jen 11 % dotazovaných. Tenhle podíl ale proti loňskému podzimu, kdy se pohyboval kolem 7 %, vzrostl. Vysvětlujeme si to tím, že se ke změně zaměstnání nechají přesvědčit i lidé, kteří k ní mají horší výchozí podmínky. Slyší ze svého okolí pozitivní zkušenosti a rozhodnou se změnu vyzkoušet, přestože nemají reálnou šanci si tak moc polepšit. Změnu pak nemusejí vnímat pozitivně.
Peníze jsou důležité, ale zajímavá práce taky
Lidé, kteří byli v zaměstnání spokojení, ale přesto odešli za novou prací, nejčastěji prozrazují, že důvodem ke změně byla lepší mzda (27 %), zajímavější práce (20 %) a lépe dostupné pracoviště (18 %). U mladých lidí se objevuje další motiv, a to je flexibilita, případně možnost práce z domova.
Nespokojení uprchlíci z dosavadní práce obvykle (ve 36 %) uvádějí jako motiv změny špatný přístup k lidem. Na druhém místě se umístila společně s finančními motivy celková atmosféra ve firmě, což dokazuje, že mezilidské vztahy jsou pro lidi extrémně důležité. Stejně jako u spokojených i u nespokojených trh práce ukazuje, že mezi dalšími důvody změny práce je také flexibilita (zmínilo ji 11 % dotazovaných).
Přeplácení je (kdo by to řekl) drahé
Trh práce ukazuje, že v porovnání s údaji z minulého výzkumu klesl počet změn práce kvůli lepší mzdě. Většina lidí samozřejmě stále vnímá vyšší plat jako motivaci ke změně zaměstnání (kladně na tuto otázku odpoví až 80 % dotázaných). Když jim ale položíme doplňující otázku „o kolik by nový plat musel narůst“, dozvíme se, že že v drtivé většině případů (ve 4 z 5) minimálně o 20 %. Pouze u těch, kteří jsou nyní v zaměstnání velmi nespokojeni, by stačilo zvýšení i do 10 %. Celkově tedy platí, že pouhé přeplácení zaměstnanců je extrémně drahé a finanční náročnost se dál zvyšuje.
Jestli si chcete prezentaci z Datové snídaně prohlédnout v plné palbě, najdete ji i s daty tady.
