Na začátek je dobré říct, že naprostá většina lidí, kteří z práce odchází, tak dali výpověď z vlastní vůle. Výpověď podává přes 60 % zaměstnanců samo a 20 % odchází po skončení pracovního poměru na dobu určitou. Zajímavé přitom je, že sami od sebe odcházejí i ti, kdo jsou v práci spokojeni. Z lidí, kteří práci vyměnili, jich spokojenost s tou původní vyjadřuje už od loňska více než 40 %.
Důvody změny zaměstnání se v porovnání s minulým rokem u spokojených zaměstnanců moc nezměnily. O něco málo klesly ty spojené s finančním ohodnocením, i když jsou pořád mezi nejdůležitějšími.
Z nefinančních pohnutek se na třetím místě – za lepší dostupností na dojíždění a zajímavější náplní práce – nově objevila flexibilita. Ta bude podle všeho rozhodovat čím dál tím častěji. Zejména mladí lidé jsou stále ochotnější odejít z dobré a slušně placené práce do svobodnějšího prostředí, které jim například umožňuje častěji pracovat z domova. Růst zaznamenaly i další nefinanční motivy, jako je přístup k lidem, náplň práce a možnosti kariérního růstu.
Lidé, kteří to mají k vám do práce kousek, se skvěle hledají přes mobilní aplikaci Práce za rohem. Odpovědi v ní dostanete opravdu rychle: přes 50 % uchazečů, kteří se vám ozvou, to udělá do týdne. Vyzkoušejte to.
Nespokojení zaměstnanci naopak opouštěli starou práci nejčastěji (v 38 %) kvůli pociťovanému špatnému přístupu, obvykle ze strany šéfa nebo vedení obecně. Na druhém místě se umístila společně s finančními motivy celková atmosféra ve firmě. To dokazuje, že vztahy mezi lidmi jsou pro pracovníky extrémně důležité.
Jak se dá čekat, tendence měnit práci se objevuje daleko častěji u mladších zaměstnanců. Není to ovšem tak, že by se ti starší nesnažili vůbec. Údaje z analýzy Zaměstnání 50+ ukazují, že skoro 10 % lidí nad 50 let nyní aktivně rozesílá CVčka (u mladších skupin je to 18 %). Reálně se ale starším lidem daří změnit práci výrazně méně často. Vede to někdy až k situaci, kdy starší zaměstnanci na snahu najít si lepší práci prostě rezignují a sklouznou do stavu jakési vynucené loajality, v níž jsou ale dost frustrovaní.
Drtivá většina lidí, kteří změnili práci, si polepšila. Změnu k horšímu zaznamenalo jen 11 % z nich. Tento podíl ovšem přeci jen proti loňskému podzimu, kdy se pohyboval kolem 7 %, vzrostl. Datoví analytici posun vysvětlují tak, že se do změny zaměstnání nechali v čase konjunktury přesvědčit i lidé, kteří k ní mají horší výchozí podmínky. Slyší kolem sebe pozitivní zkušenosti a rozhodnou se změnu také vyzkoušet, přestože nemají reálnou šanci si o tolik polepšit. Změnu pak samozřejmě nemusejí vnímat zcela pozitivně. Přesto však platí, že skoro 9 z 10 lidí, co odešli z jedné práce do druhé, si změnu pochvaluje.
Data: JobsIndex