Zaveďte firemní rituály aneb Každý potřebuje radostný tanec
„Většina firem sleduje svůj vývoj v lince času, který pádí pořád dopředu. Ve skutečnosti se velká část firemního život odehrává v cyklech,“ upozorňuje Tomáš Bušek. „Střídají se ekonomické konjunktury a krize, opakují se finanční roky, zahajují a uzavírají se projekty. Rituály nám pomáhají uvědomit si, v jaké části kterého cyklu právě jsme.“
Ve skutečnosti se velká část firemního života odehrává v cyklech.
Stejně důležitou roli hrají podle Buška rituály i v soudržnosti samotné firmy: „Každá skupina drží pohromadě díky několika mechanismům. Po horizontále je to směřování od společné historie k dohodnutým cílům. Vertikálně ji pak drží pohromadě sdílené hodnoty, příběhy a v neposlední řadě rituály. Člověk je zkrátka tvor zvyklý žít ve smečkách a rituály jsou mocným nástrojem, který smečku udržuje pohromadě.“
Nebylo by samozřejmě účelné, abyste na jaře házeli z terasy Moranu a nové kolegy nutili chodit bosky po žhavém uhlí. Stejně tak ale není rozumné rituály z firemního života vytěsňovat a omezit je na nutné minimum vánočního večírku. Takže jaké zásadní rituály by u vás ve firmě neměly chybět?
Oslavy čili Triumfální pochody a radostné tance
Stejně jako zemědělci dřív slavili dožínky a lovci poslední leč, i firma by měla vzdát díky „bohům“ trhu, kteří ji drží při životě. Logické je oslavit konec finančního roku, uzavření velké zakázky a další velké cyklické události. Důvodů k oslavám je ale bezpočet a každá firma je může mít jiné.
Tomáš Bušek: „Ve firmách rád dělám následující cvičení: Nechám zaměstnance napsat jejich názory na to, za co by jim firma měla poděkovat, a zároveň za co by oni měli poděkovat firmě. Pak všechny nápady přivážeme na balonky naplněné heliem, vyšleme je k nebi a zároveň si ta poděkování navzájem sdělíme. To je ale jen jeden ze způsobů. Nabádám lidi, aby si děkovali navzájem neustále. Klidně v kuchyňce u kafe.“
Přijetí nových kolegů neboli Nováčkovská zkouška
Když přijde nový člen vodáckého oddílu, ostatní ho vymáchají ve vodě. Když se Kopčem přidal poprvé k dospělým mužům v Lovcích mamutů, dostal k zakousnutí syrová játra uloveného jelena. Omezíme-li příchod nového kolegy na suché představení a necháme ho na pospas neznámému prostředí, nemůžeme od něj čekat, že se s ním sám od sebe sžije.
Tomáš Bušek: „Toto téma je obzvlášť citlivé, protože dnes nováčci dostávají často lepší podmínky než stálí členové kmene. Do kmene by nový člen neměl být přijatý hned. Měl by odpracovat nějakou dobu a sám pro kmen něco udělat. Koupit jednu snídani pro všechny, například. Tak jako když Kopčem ulovil toho jelena.“
Povýšení aneb Přijetí do rytířského stavu
Dokud nepoklepal panovník panošovi mečem na rameno, nebyl z něj rytíř. Dokud princ nedostal od papeže korunu, nikdo ho za krále nepovažoval. Ve firmách to funguje stejně.
Tomáš Bušek: „Každá nová funkce, do které někdo postoupí, by se měla jasně zvědomit ostatním. E-mail z HR a nové vizitky nestačí. Šéf by měl pokaždé veřejně a nahlas oznámit, jakou novou funkci bude kolega zastávat a čím si ji zasloužil. Když se to neudělá, zákonitě vzniknou drby, za co to povýšení vlastně dostal. Další rituály kolem povýšení (nebo příchodu nového šéfa) můžou vzniknout samospádem. I nový šéf může mít třeba nějaké veřejné ‚grilování‘ otázkami nebo koupit pro svůj tým láhev dobrého pití. To záleží na kultuře firmy.“
Do kmene by nový člen neměl být přijatý hned.
Křest a pohřeb čili Vítání a loučení
Křest je oficiální úvod do života a ve firmě můžeme pokřtít leccos.
Tomáš Bušek: „Když jsem pracoval v IT, slavili jsme takto systém, na kterém jsme několik měsíců pracovali a byl konečně odladěný a připravený začít sloužit.“
Pohřeb má naopak v rituálním světě funkci rozloučení a uzavření. A uzavírat a opouštět je ve firemním životě nesmírně důležité.
Tomáš Bušek: „Když nepohřbíme neúspěšný projekt, bude nám ve firmě obcházet a strašit léta. Nikdy si nebudete jisti, odkud na vás vybafne. Rituálem pohřbu neúspěšný, nebo prostě jen skončený projekt nejenom uzavřeme, ale také si z něj vezmeme nazpět energii, kterou jsme do něj vložili.“
A rada na závěr neboli Rada na závěr
Při oživování rituálního života své firmy si dejte pozor na jednu věc: Vedení firmy a zejména „šamani“ z HR by měli rituály podporovat a účastnit se jich. Neměli by je ale týmům vymýšlet a nutit. Nejlepší rituály jsou ty, na kterých se členové skupiny sami dohodnou, vymýšlení může být samo o sobě zábavný brainstorming. Zodpovědní lidé by měli jen hlídat, aby nápady nedošly až k extrémům, jako je využívání nebo ponižování nově příchozích. Jinak je ale direktivní nařizování „shora“ v případě rituálů spíš na škodu. Je dobré je inspirovat a pak už hlavně pomáhat tomu, aby se opravdu odehrávaly a fungovaly.
Foto: Archiv z workshopu Tomáš Buška na LMC NeKonferenci
