Datová snídaně LMC přináší užitečná data o trhu práce. Zatímco první část se věnovala jeho aktuálnímu stavu z nadhledu celkových čísel, druhá vychází zejména ze srovnání úvodního březnového a pozdějšího květnového průzkumu mezi uživateli portálů a služeb LMC o změnách v jejich zaměstnání, příjmech a celkové situaci ve vztahu k práci.
Ze srovnání například vyplývá, že opatření v souvislosti s šířením koronaviru měla častěji negativní dopad na situaci žen. O něco častěji práci ztratily úplně, častěji také čerpaly ošetřovné, protože byly s dětmi či s nemocnými příbuznými doma, častěji neměly přidělenou práci a/nebo nepracovaly z důvodů překážek na straně zaměstnavatele . A proto také o něco častěji za dobu nouzového stavu zažily výpadek (alespoň části) příjmů. „Muži prostě ve více případech pracovali beze změny i v tak složité situaci, jako byl nouzový stav. Ženy daleko častěji pečují a mají menší možnost slušně pracovat i vydělávat,“ konstatuje Tomáš.
Hůř jsou na tom také lidé s nižším vzděláním a celkově již dříve nižšími příjmy. Daleko častěji přicházeli o práci. Naopak lidé s vysokoškolským vzděláním pracovali nejčastěji beze změny a/nebo plnohodnotně z domova, a jejich příjem proto častěji zůstal zachovaný. „Ti, kteří se už předtím neměli tak dobře, teď ještě víc musí zvažovat, co si mohou dovolit a za co mohou utrácet,“ říká Tomáš.
Na rozdíl od března, kdy byly krizí nejhůře zasažené služby a cestovní ruch, později její dopady začaly nejvíce pociťovat tzv. modré límečky ve výrobě a zpracovatelském průmyslu jako celku.
Z průzkumu LMC vyplývá, že na rozdíl od března se lidé o něco méně bojí ztráty zaměstnání v dalších měsících. „Je vidět, že s tím, jak už krize na lidi dopadla, se naopak snížila nejistota. Část lidí už prostě jasně ví, na čem je – i když je to nezřídka dost tíživá jistota,“ vysvětluje Tomáš. Ale i teď je proti běžnému stavu z předešlých let o dost vyšší podíl těch, kteří říkají, že ztráta práce je v jejich případě celkem pravděpodobná, nebo alespoň do jisté míry možná. Obávají se toho častěji například lidé ve vyšším produktivním věku, mladší ročníky cítí větší jistotu. „I v této části průzkumu je navíc vidět výraznější přesun negativních jevů – zde obav o práci – mezi lidi pracující na nejběžnějších pozicích v průmyslu a výrobě,“ dodává zkušený analytik.
Chcete se dále dozvědět, jak se lidem změnily výdělky? Jaká je situace na pracovním trhu podle odvětví nebo jednotlivých profesí, jak se změnily potřeby lidí ve vztahu k práci a jak se v ní cítí? Nebo jestli v nás zůstal pocit zvýšené solidarity z dob počátku pandemie? Podívejte se na video.
Třetí díl Datové snídaně se detailně věnuje tomu, jak krizi čelí menší a střední firmy. V prvním dílu Tomáš Ervín Dombrovský představil aktuální data z trahu práce. K dílům si můžete rovnou stáhnout i prezentace v PDF.