Rok 1996 můžeme dnes vnímat jako pravěk HR, ve skutečnosti už ale vznikaly základy nového oboru a profesionálové ustavovali jeho pravidlla a vzájemně se inspirovali. Mluvíme o době, kdy průměrná mzda činila 9825 Kč a nemálo zaměstnanců si kvůli nedůvěře k bankám nechávalo vyplácet mzdy postaru: hotově, s páskou a do sáčku.
Velmi efektivním inzertním médiem byly v roce 1996 nástěnky v menzách a na schodištích škol. Významné firmy pořádaly náborové veletrhy v kongresových centrech a na výstavištích. Kromě toho se zaměstnanci samozřejmě hledali pomocí tištěných inzerátů. Vyšší pozice v Hospodářkách, střední například v Mladé frontě DNES a ty nižší v ANNONCI. Tento inzertní fenomén vycházel čtyřikrát týdně s nákladem přes 100 tisíc výtisků. Odpovědi na inzeráty naťukané na stroji nebo vytištěné na devítijehličkové tiskárně nosil pošťák. Technologicky progresivní uchazeči je posílali faxem.
Jobs.cz byly vůbec první českou zaregistrovanou doménou a za poslední čtvrtstoletí doslova změnily pracovní trh. Dnes už krom nich provozujeme i další portály Práce.cz, Atmoskop.cz nebo aplikace Práci za rohem a na všem můžete inzerovat skrz náborovou aplikaci Teamio.
Kromě služební felicie patřil mezi nejžádanější firemní benefity mobil. Právě se totiž rozjela první síť GSM, ale nejlevnější nedotovaný přístroj (frčely značky Alcatel, Dancall, Ericsson, Motorola, Nokia a Siemens) stál přes 10 000 Kč a dalších 5 000 korun se platilo za aktivaci. Mobilní operátor Paegas začal nabízet akci „k tarifu mobil za tisícovku“ a tím na trhu způsobil velký vír. Volání bylo ale pořád velmi drahé. U základního tarifu stálo asi 10 Kč za minutu, večer méně. Platilo se však i za příchozí hovory a SMS byly teoreticky v nabídce, ale na trhu byl jenom jeden telefon, který je zvládal. Suma sumárum – tarif „na firmu“ byl doslova k nezaplacení.
Běžnou součástí relaxu a trávení volných chvil v rámci pracovní doby tehdy byla hra Solitaire ve Windows 95. Sociálnější část kancelářských pracovníků se zase obvykle scházela na společné kávě a cigaretě v kuchyňce. Dnes kouření ve vnitřních prostorách už může připadat trochu zvláštní, vězte ale, že na zákon stanovující „povinnost zaměstnanců nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci“ jsme si museli počkat ještě celých deset let.
Vzdělávací programy existovaly, ale v mnoha firmách měly jen tyto položky: BOZP, angličtinu a ve firmách s německojazyčnými majiteli němčinu. Rozjížděla se ale počítačová školení, která učila lidi z kanceláří základům ovládání nových elektronických pomocníků. Třeba to, jak odeslat dokument ze skvělého českého textového editoru T602 na jehličkovou tiskárnu.
I vzdělávání se razantně proměnilo a online už je dnes jeho nedílnou součástí. Naše vzdělávací platforma Seduo už momentálně má více než 320 videokurzů z kategorií, jako jsou cizí jazyky, osobnostní rozvoj, produktivita, leadership, kancelářský software a další.
Místo teambuildingů se – vyjma největších zahraničních firem – pořád jezdilo spíš na výjezdní zasedání, popřípadě se pořádaly oslavy šéfových narozenin na pracovišti nebo v blízké restauraci. Zážitkové agentury ani koučové firemní kultury ještě neexistovali, takže náplň spadala zcela do kompetence HR oddělení. Nezbytnou součástí byly společenské hry a hromadný tanec právě populární Macareny.
V 90. letech proběhlo krácení pracovní doby. Zákoník práce z roku 1965 (platný až do roku 2006) ji sice stanovoval na 46 hodin týdně, ale novelizace ji krátila až na 42,5 hodiny týdně bez práce přesčas. Další zásahy proběhly v roce 2001, kdy se přešlo na „čistou“ pracovní dobu, a v roce 2004, kdy se pracovní právo po vstupu do EU harmonizovalo s evropským.
Tento článek je zkrácenou verzí z naší Ročenky LMC. Pokud si ho chcete přečíst v plné délce nebo se hlouběji ponořit do historie i výhledů personalistiky, prolistujte si ji kompletně online. Najdete v ní krom historie i výhledy do budoucna.