
Na českém pracovním trhu se práce ve skutečnosti nemění tak často, jak by se mohlo zdát. Podle aktuálních dat z poslední Datové snídaně změnilo za poslední rok zaměstnavatele jen 12 % lidí. O to víc ale v CV vyniknou kandidáti, kteří mají změn zaměstnání víc.
Častější střídání práce přitom samo o sobě neznamená nespolehlivost ani neschopnost. U části lidí jde naopak o přirozený projev vyšší dynamiky, ambice nebo snahy posouvat se rychleji dál — profesně i finančně. To, co na první pohled vypadá jako fluktuantství, tak může být jen jiný přístup ke kariéře.
Kdybychom situaci hodně zjednodušili, mohli bychom si zaměstnance a kandidáty z hlediska přístupu ke změnám práce rozdělit na dva živočišné druhy. Jaké to jsou a čím jsou typické?
Tito lidé práci neradi mění. Nejlépe se jim daří ve stabilním prostředí, kde jsou spokojení a díky vydělaným penězům se mohou v klidu starat o rodinu. Změnu hledají až ve chvíli, kdy se sejde více negativních faktorů a kdy si problémy z práce přinášejí i do soukromého života.
Tento vývoj ke změně je přitom velmi postupný. Nejdříve se jim nezdá nějaká drobnost, k ní se postupně přidávají další, až jednou člověk doslova vybuchne (občas se tomu říká tzv. syndrom vařené žáby).
Podle našich průzkumů je v Česku taková více než polovina zaměstnanců. Nejčastěji jim je mezi 45 a 60 lety. Typické jsou pro ně úřednické a administrativní pozice, působí však i na řadě dalších míst.
Početně jde o méně typického zástupce pracovní populace, o to více pozic však zvládnou vystřídat. Láká je neustále se posouvat dál, a to finančně i profesně. Nevadí jim měnit práci častěji a ke změně se rozhodují ve chvílích, kdy se vyskytne lepší příležitost nebo když je současná práce již nikam dál neposouvá.
Nejčastěji jde o mladé a svobodné jedince do 25 let věku. Mezi českými zaměstnanci jich je podle našeho průzkumu něco přes desetinu a pracují na nejrůznějších typech pozic.
Personalisté se ve své práci zákonitě setkají s oběma druhy zaměstnanců, a jelikož každý má své přednosti, vyplatí se věnovat jim pozornost. I když není vždy jisté, že si je v práci udržíte nebo že je do ní ulovíte, můžete se o to alespoň pokusit.
Například skokani se rádi učí novým věcem a chtějí se rozvíjet v různorodých oblastech pracovního života. Určitě jim prospějí takové projekty, které pro ně budou výzvou a na nichž mají příležitost zazářit. Když jim navíc jasně ukážete možnost kariérního růstu a obklopíte je inspirativními jedinci, máte výrazně větší šanci, že nebudou přeskakovat do jiného pracovního rybníka. Díky tomu můžete jejich energii využít u vás.
Naopak medvídkům se nejlépe daří v dobře fungujícím kolektivu. Velmi často jde už o seniornější specialisty, kteří v dílčích činnostech klidně mohou mentorovat mladší či méně zkušené kolegy. Abyste si získali jejich spokojenost, věnujte pozornost hlavně tomu, aby nebyli přepracovaní, aby dobře vycházeli se svými kolegy nebo aby celkově měli z odvedené práce dobrý pocit.
Pracovní svět samozřejmě nejde zredukovat jen na dva zvířecí archetypy. Nejen v kancelářském prostředí tak najdeme i řadu dalších živočišných druhů. Ať už to jsou pilné včelky, které chtějí větší celek neustále rozvíjet, nebo rezignovaní jezevci, jejichž cílem je práci hlavně přežít, vždy se vyplatí, když motivace a pracovní ambice takových lidí budete znát.
Pomoci s tím u pracovníků můžou zaměstnanecké průzkumy, které umí třeba náš Arnold, nebo další způsoby sbírání zpětné vazby. U nově nastupujících kandidátů zase potřebujete klást ty správné otázka ptát se na pracovní motivaci i jejich ambice.