Kostým z obří pizzy, fotbal na recepci a další historky z brigád, které nechcete zažít
Oslava podle Stephena Kinga
Můj starší bratr vlastní půjčovnu kostýmů a nabízí k tomu různým firmám reklamní služby. V létě jsem pro něj například tančil před kuřecím grilem v kostýmu slepice nebo roznášel kupóny oblečený jako obří kus pizzy. Když mi jednoho dne volal, že má objednávku na klauna na dětskou oslavu, radoval jsem se, že se konečně převlíknu za něco normálního. Pak jsem ale v kostýmu dorazil na oslavu a polovina dětí začala hystericky plakat…
Akty z dovolených
Je to už pár let, co jsem v létě pracoval ve firmě na vyvolávání fotek. Tehdy se ještě vyvolávaly z filmů a tiskly na papír. Kolega mě hned po nástupu varoval, že na fotkách – zvlášť na těch z dovolených – bývá opravdu leccos. A měl pravdu. Pod rukama mi prošlo tolik nahatých snímků, že to bylo k neuvěření. Když jsem pak pár dní pracoval u pultu a vydával obálky s hotovými fotkami, musel jsem se strašně přemáhat, abych nevyprskl smíchy. Vždycky když si je přišel vyzvednout nějaký seriózní pán, zrudl až za ušima, popadl obálku a utekl z krámu, aniž by si nechal vrátit drobné.
Mistrovství Evropy na recepci
Pracoval jsem v létě na recepci v kempu na horách, kde nebyl mobilní signál ani přístup na internet. Jeden červenec se zrovna hrálo mistrovství Evropy ve fotbale. Když jsem přijel odpoledne vystřídat kolegu, co sloužil předchozí den, mezi řečí se zmínil, že si pár hostů přišlo postěžovat, že tu nemají signál, a jestli by se tedy nemohli přijít večer dívat na zápas na recepci. Recepce byla doslova miniaturní místnůstka se dvěma křesílky a starou televizí v rohu, ale řekl jsem si, proč ne. Až když se večer začaly shromažďovat davy, uvědomil jsem si, že kolega pozval skoro celý kemp. Atmosféra byla divočejší než v kotli na stadionu – u minitelevize se mačkalo snad dvacet lidí, další stáli venku, sledovali zápas otevřenými okny a fandilo se jako o život.
Hledáte brigádníky, co u vás budou co by dup? Představte se jim v Práci za rohem. Stačí vyplnit pár údajů o pozici a vystavit inzerát. První kandidáti se přihlašují už do 11 hodin.
Dokonalý záchod je základ
Několik letních sezón jsem pracovala jako delegátka u jedné cestovky a zažila tolik divných požadavků a stížností, že jsem si myslela, že mě už nikdy nic nepřekvapí. Samozřejmě jsem se mýlila. Na začátku jednoho turnusu za mnou přišla rozhořčená paní a požadovala výměnu pokoje. Když jsem se jí ptala na důvod, rázně mi vysvětlila, že v záchodové míse je hladina vody moc vysoko…
Stálí zákazníci, co nic nekupují
Než jsem nastoupila na brigádu do pizzerie, žila jsem v domnění, že rádobyvtipnými telefonáty se baví jen Bart Simpson. Velmi jsem se mýlila. Nespočítala bych, kolikrát si někdo na druhém konci telefonu objednával vegetariánskou pizzu s extra šunkou, sýrovou bez sýra a obzvlášť oblíbenou pizzu Havaj bez ananasu.
Hlavně buďte trpěliví
Nastoupil jsem na brigádu do jedné místní fabriky. Jako první úkol jsem dostal jít lopatou škrábat zaschlé bahno na dvoře. Asi po čtyřech hodinách práce jsem byl zhruba v jedné třetině, načež přijel traktor s radlicí a zbytek dvora uklidil za pět minut. Chlapům v dílně to připadalo jako skvělý vtip. Mně tolik ne, ale bral jsem to jako trénink trpělivosti. Dnes pracuji jako IT admin a plně ten trénink využívám.
Když má zákazník jasně dané priority
Vzpomínám si na jeden rozhovor u pultu v prodejně, kde jsem pracoval na brigádě.
Paní se mě ptá: „Prosím vás, kolik má ta šunka masa?“
Já na to: „Osmdesát devět procent.“
„A co je tam ještě?“
„Na etiketě píšou, že voda, sůl a škrob.“
„Cože? Škrob? No fuj. To já si vezmu radši gothaj.“
Červené, nebo bílé? To je, oč tu běží
Na své první brigádě jsem byla v kavárně máminy kamarádky. Měla jsem hrozný strach, protože jsem neznala nazpaměť nápojový lístek. Ona mě ale uklidňovala, že k ní chodí samí pohodoví lidé, kteří si dávají buď kafe, nebo kafe se šlehačkou. Samozřejmě hned první hosti, které jsem obsluhovala, byli dva cizinci, kteří se mě anglicky vyptávali, jaké máme v nabídce víno. Vykoktala jsem jen „red or white“, na což oni reagovali hlasitým smíchem. Chtěla jsem utéct, ale šéfová mě uklidnila, že jsem jim to řekla naprosto správně. V nápojovém lístku prý stojí napsáno „červené a bílé“, a komu to nestačí, ať si jde sednout do vinárny.
Ať už hledáte číšníky, prodavače, nebo asistenty, najdete je u nás. Vyzkoušejte si Práci za rohem zdarma a oslovte svým inzerátem více než 500 000 lidí.
