Tomáš i Margaret se shodli, že všechno máme ve vlastních rukách. Část podnikatelů utrpěla, některé mikrofirmy to nepřežily a ze všeho nejvíce situace bohužel dopadla na podnikající ženy, které se v naší stále ještě tradiční společnosti nejvíce starají o děti a nemocné. Ale jinak především větší firmy už vidí pozitivní světlo na konci tunelu.
Oproti období před pandemií narostl počet lidí s předpoklady pro vznik psychických potíží o cca 10 procentních bodů, tedy na aktuálních 30 %, uvedl v diskusi Tomáš, náš expert na data. Nejtíživěji na lidi dopadají existenční potíže, jako jsou ztráta příjmů nebo práce v kombinaci se strachem o své blízké. K tomu se ještě přidává změněný pracovní model a práce na dálku, v jejímž důsledku se lidé ocitají v nových rolích. Najednou se musí lidé kompletně starat o domácnost a o své blízké, to vše během plnohodnotného zaměstnání, a často s takovými problémy neumějí pracovat. O to důležitější je proto dnes role lídrů i HR, kteří se můžou citlivě ptát nejen na práci, ale i na to, jak lidem je.
Firmy dnes podle zkušeností Margaret hodně řeší online nábor i onboarding a mizející sociální vazby. Zaměstnanci nastupující třeba loni v březnu totiž v některých případech své kolegy ani nikdy neviděli, omezeny jsou i běžné kontakty, a tak je třeba je zkoušet navazovat, jak to jde.
Snažíme se i v těchto náročných časech, proto jsme připravili hned několik článků pro lepší psychickou pohodu. Přečtěte si tedy naše základy psychohygieny nebo se podívejte, co radí další odborníci v tematických videokurzech na Seduo.cz.
Margaret pomáhá firmám měnit kulturu i v této těžké době a často řeší připravenost na budoucnost. V době, kdy se odchod do důchodu prodlužuje a lidé stárnou, je klíčové udržovat zaměstnavatele i zaměstnance v obraze. Ale na řadu čím dál častěji přichází také otázky diverzity a inkluze, obzvlášť pak v nadnárodních firmách, které mají podobné úkoly přidělené ze svých centrál.
Ty se staly v posledním roce tím vůbec nejklíčovějším faktorem. Velcí hráči na trhu díky rezervám přežili a uchopili krizi coby příležitost pro další posílení. Menší firmy pod deset lidí naopak živoří nebo bojují o přežití.
Jak uvedl Tomáš, v posledním roce se proměnila náplň práce hned u pětiny lidí, a jedna desetina dokonce musela práci zcela změnit. Projevuje se to i tak, že HRisté se musí u kandidátů potýkat s nedostatečnou kvalifikací, protože k nim přicházejí z jiných oborů. Dovzdělávání tak nabývá na důležitosti a na přetřes přichází i vzdělávání jedinců, kteří by dříve byli výrazně přehlíženi. Především starších ročníků.
Skoro jako každou firemní novinku ani učení dle Margaret nejde dělat bez lidí samotných. Při plánování je dobré se jich co nejvíce ptát, pokusit se vcítit do jejich situace, a hlavně si uvědomit, jaké poklady už máte pod vlastní střechou a můžete je využít. Například mentoring z vlastních řad je skvělá věc – starší lidé jeho pomocí mohou předávat zkušenosti mladším, mladí naopak tzv. future skills starším.
Ve firmách vše přechází na online, tak proč to nezkusit i se vzděláváním. Seduo.cz má tematické kurzy pro lídry, praktické skills, ale dokáže pomoci i v mnohém dalším. Navíc v přívětivé formě videokurzů, které zaměstnanci mohou poslouchat třeba místo podcastů.
Podle Tomáše to zvládly nejlépe firmy, kterým se podařilo u lidí potvrdit pocit, že jim na nich záleží, a něco pro to udělaly. Klíčovým rozdílem byla otevřenější komunikace a důvěra v lidi, kteří najednou dostali větší autonomii. I díky ní si pak řešení složité situace častěji vzali za své.
Margaret radí, že důležité je tady podchytit individuální situaci včas, než u dotyčného nastane krize. Pak HR může pomoci, může se doptávat, zjišťovat důvody a na jejich základě hledat řešení. Zkušená HRistka z publika poté uvedla i případ manažera s chybějícími sociálními vztahy, kterému je pak pomohli hledat i v osobním životě nebo na nově zavedeném meetingu v parku. V téhle oblasti pak mohou pomoci i samotní manažeři. Jak? Třeba už tím, že budou otevřeně říkat, jak se mají, i když jim není nejlépe. Lépe se pak o tom bude mluvit i ostatním.
… stejně jako diskusi, tak i článek uzavřeme tím, co může dělat každý z nás, abychom tento náročný čas přestáli ve zdraví. Margaret klade důraz na to, aby každý začal sám u sebe a hledal takové rozpoložení, které mu bude vyhovovat. Tedy abychom se tolik nestresovali hledáním rovnováhy mezi prací a osobním životem. A doporučuje také, aby zaměstnavatelé pečlivě sledovali data, díky nimž se dají určité trendy předvídat a v důsledku se i dobře připravit na budoucnost.
Tomáš Ervín Dombrovský k tomu dodává: „Pečujte o sebe. Všímejte si svého okolí. A buďte k sobě laskaví.“ Tahle doba je totiž složitá úplně pro všechny a každý to má těžké trochu v něčem jiném – takže vzájemné pochopení a tolerance jsou teď důležitější než kdy dřív.
Děkujeme, že jste nás poslouchali a kladli podnětné dotazy. Jestli se ukáže, že Clubhouse není jen krátkodobá náplast na dobu, kdy jsme všichni doma, určitě se na něm zase uslyšíme. :)