Máte firmu za městem? Bez benefitů na dopravu u modrých límečků neuspějete
Jakožto zaměstnavatel máte v zásadě tři hlavní možnosti, jak vyřešit neochotu lidí dojíždět do práce, a to:
- zajistit svozovou dopravu částečně nebo zcela na náklady firmy,
- přispívat lidem na dopravu určitou částku, kterou dostanou každý měsíc navíc, ať už jedou jakkoliv, i když například sdílí osobní auta,
- nebo oba přístupy kombinovat.
Na to, jak každý z nich může vypadat konkrétně, jsme se zeptali personalistky Markéty Tesařové, která s náborem modrých límečků má dlouhodobé zkušenosti.
Příspěvek na dopravu lidé vnímají už jako standard
Ve výrobní firmě Mondi Bags Štětí, která je proslulá svou firemní kulturou, preferuje HR oddělení přispívání na dopravu. Zaměstnanci a zaměstnankyně, kteří do Štětí dojíždějí, dostávají příspěvek odstupňovaný do několika kategorií podle kilometrů každý měsíc při výplatě mzdy. Příspěvek se pak krátí, když nejsou na směně nebo využívají home office. Zaměstnanci také mají povinnost hlásit, když se přestěhují, aby se jim podle toho příspěvek upravil.
Lidé jsou sice rádi, že příspěvek na dopravu existuje, zároveň ho už ale považují za standard. „Podobně to vnímají i lidé při náboru. Už to je spíš nutnost, jinak bychom lidi z větší vzdálenosti, například z Ústeckého kraje, nijak nezískali. Příspěvek na dopravu je nutný i proto, abychom si udrželi stávající zaměstnance,“ vysvětluje Markéta Tesařová, HR generalist.
„Když letos od března vyskočily ceny pohonných hmot, u všech kategorií jsme příspěvek navýšili o 15 %.“
Dopravu máte pořešenou a jen potřebujete modré límečky nabrat? Využijte naše portály Prace.cz nebo aplikaci Práce za rohem. Na každý z nich chodí zhruba 50 tisíc kandidátů denně.
Svoz je třeba lidem přizpůsobit
Ve výrobní firmě Danzer, kde Markéta Tesařová pracovala dřív, zaměstnavatel zajišťoval svozové autobusy. U nich zkušená personalistka za klíčové považuje vybrat spolehlivého dodavatele, který dobře komunikuje i v případě nečekaných událostí, jako je třeba porucha autobusu. Zároveň doporučuje zjistit si předem obsazenost linky nebo linek, i když je to u větší firmy většinou obtížné. A to i proto, že zaměstnanci mohou firemní svoz doplňovat třeba i ad hoc sdílením soukromých aut.
„Je možné zavést linku nejprve ve zkušebním režimu. Později ji lze zrušit nebo flexibilně měnit trasu podle potřeby. Je nutné neustále reagovat na požadavky zaměstnanců,“ přibližuje svou zkušenost.
Lidé si v autobuse označovali jízdy nejprve na papírové kartičky, později se s digitalizací přešlo na karty, které zároveň sloužily pro vstup do firmy. Podle této evidence se na konci měsíce doprava řešila z hlediska daní. Markéta zároveň dodává, že v případě zajištěného svozu nedostal příspěvek ten, kdo chtěl jet raději svým autem. „Příspěvek na dopravu s jasně stanovenými pravidly pro všechny mi proto přijde v něčem spravedlivější. Záleží ale na každé firmě, co jejím zaměstnancům lépe vyhovuje,“ uzavírá Markéta.
„Řešili jsme i případy, že si sami řekli, kde by potřebovali, aby jim autobus zastavil, a já pak s dopravcem domlouvala, zda a jak je možné individuální požadavky zohlednit.“
Bezplatná svozová doprava do a ze zaměstnání na 24 autobusových a jedné vlakové lince, která má celkem více než 100 zastávek v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji, je třeba v tuzemském Amazonu nejčastěji využívaným benefitem. Jak upřesňuje Noah Zyla, PR manažer společnosti Amazon pro Česko a Slovensko, svozovou dopravu do zaměstnání pravidelně využívá okolo 90 % zaměstnanců firmy.
Oba způsoby můžou fungovat paralelně
Zároveň je možné svozy a příspěvek na dopravu kombinovat. Kdo nevyužije svozovou dopravu zcela či částečně na účet firmy, získá příspěvek na dopravu odstupňovaný podle vzdálenosti dojíždění. Zkrátka tak nepřijdou ani ti, kteří raději sdílí auto s kolegy, dojíždí městskou hromadnou dopravou, na kole nebo bydlí blízko. Postupovat je každopádně potřeba citlivě, aby zaměstnanci nevnímali ve svozech či příspěvcích nerovnost a nepřipadali si znevýhodnění. Ti, co bydlí blízko, mohou vnímat jako nespravedlivé, že nedostanou nic ani na údržbu kola, jímž do práce dojíždějí a mají s tím také určité náklady, zatímco vzdálenější pracovníci příspěvek dostanou.
Kratší dojíždění je víc než mzda
Jak se třeba ukázalo v jednom z průzkumů JobsIndex, kratší dojíždění zaměstnanci upřednostňují před vyšší mzdou. Přeplatit je přitom moc nejde, na to je pro ně doba strávená na cestě do práce příliš důležitá. Jde totiž o čas navíc, za který nedostanou zaplaceno, a který je ještě něco stojí.
