„Vy nemáte stravenky? A proč, vždyť to má přece každý,“ podivují se občas někteří lidé. „Vy máte volné pátky? A proč, vždyť to nikdo nemá,“ podivují se ti samí. Eliška Hloupá Sovová z vedení společnosti Scio je již na podobné reakce zvyklá. V článku vysvětluje, jak v praxi probíhalo zavádění volných pátků, co jim změna přinesla a proč se pro tuto formu vlastně rozhodli.
„Jako nejcennější ‚komoditu‘ dneška vnímáme čas, v případě práce tedy mj. podporu work-life balance.“
Každého kandidáta zajímají podmínky, které daná firma nabízí. Kolik bude činit jeho mzda či plat, jaký je systém bonusů nebo odměn, zda firma zohledňuje inflaci a jestli se zaměstnanec může finančně posouvat vzhůru. Ponechme stranou tyto čistě peněžní motivátory a podívejme se blíže na ty nefinanční, jak o nich uvažují ve Scio. Nabízí se několik variant, které může zaměstnavatel nabídnout:
Scio nenabízí řadu obvyklých benefitů typu stravenky nebo příspěvek na penzijní připojištění. S čím ale promyšleně pracují, to je systém nakládání s časem a jeho dělením mezi pracovním a nepracovním životem. Benefity v podobě volného začátku a konce pracovní doby, neomezeného využívání home office nebo prodlužující se dovolené v závislosti na odpracovaných letech až na šest týdnů tu fungují už dlouhou dobu. Díky nastavené důvěře mají zaměstnanci také možnost v koordinaci s ostatními kolegy čerpat dovolenou kdykoliv v průběhu roku. A na lékaře ani úřady s ní plýtvat nemusí.
Samostatnou kapitolou jsou v rámci benefitů Scio volné pátky. Ty mají podobu nepracovního dne každý druhý týden a jsou nenárokové. Znamená to, že v případě potřeby musí být člověk k dispozici a věnovat se své práci a zároveň žádný zákazník nesmí poznat, že nějaký volný pátek ve firmě mají (interní pravidlo zní, že člověk je schopen do dvou hodin řešit jakýkoliv problém).
Zavedení volných pátků nebylo bezmyšlenkovité, ale provázelo je období testování, zvažování alternativ a vyhodnocování pro a proti. Diskuse o jejich zavedení vzešly ze zahraničních zkušeností a různých studií, které potvrzovaly, že lidé podávají lepší pracovní výkon, pokud si mohou více odpočinout a lépe si nastavit svůj work-life balance. Úvahám o volných pátcích dokonce předcházely úvahy o tzv. neomezené dovolené. Ta ale byla z různých důvodů zavržena (například o workoholicích je známo, že čerpají dovolenou, jen pokud jsou k tomu nuceni, třeba zákonnými požadavky).
Volným pátkům rovněž dlouhodobě předcházelo zavedení volné pracovní doby. Na té se dá podle Scio mj. ověřit, že u vás ve firmě pracují zodpovědní lidé. Bez nich by se podobné časově flexibilní benefity zaváděly jen těžko.
Jsou u vás lidé spokojení? Na Atmoskopu mohou ohodnotit i to, jaké benefity ve vaší firmě oceňují. Ať už je to skvělá káva, kurzy mandarínštiny, nebo pružná pracovní doba, rozhodnou o tom, že si další kandidáti vyberou právě pro vás.
Volba pátku jako volného dne má samozřejmě svou logiku v podobě návaznosti na víkend, a tedy dostatečně dlouhé doby na odpočinek. Další diskuse probíhaly o míře volitelnosti. Mezi zvažovanými variantami byly pevně stanovené konkrétní pátky, tedy každý druhý týden, anebo možnost, že každý bude mít ročně 15 volných pátků, které si vybere dle vlastního uvážení. Především z důvodů návaznosti a koordinace práce s ostatními byla nakonec zvolena varianta pevně daných volných dnů.
Než však ve Scio přistoupili k finálnímu zavedení, probíhalo zhruba roční testování. Jeho cílem bylo ujistit se, že nebude narušena schopnost reagovat na potřeby zákazníků, protože zatímco firma může být na přechod ke kratšímu pracovnímu týdnu připravena, okolní svět nikoliv. Součástí pilotu byl také interní výzkum za využití chatbota Arnolda, který potvrdil, že lidé preferují systém pevně daných pátků před osobní volbou, kdy si vzít volno.
Debaty o zavedení volných pátků, případně jiných nadstandardních časových benefitů, zpravidla provázejí i úvahy o ekonomických dopadech. Ve Scio to takto neřešili, zásadní pro ně je, že zvládají odvést stejné množství práce a ve stejné kvalitě jako v minulosti. A ekonomicky firma dlouhodobě roste bez ohledu na volné pátky, nebo možná i díky nim. Zbývá tedy teoretická úspora energií za nepřítomnosti lidí na pracovišti, kterou ale s ohledem na současnou situaci nelze hodnotit.
Co ovšem hodnotit lze, to je podle Scio jasný trend směřování ke kratšímu pracovnímu týdnu a lepšímu sladění pracovního a soukromého života. Čtyřdennímu pracovnímu týdnu dala ostatně letos zelenou Belgie a pozitivně se k němu staví také Španělsko, Velká Británie nebo severské země. Třeba tak Scio a pár jiných vlaštovek v ČR budou inspirací i pro další společnosti u nás.