Novela zákoníku práce: co zkomplikuje, co usnadní a kde vám hrozí tučná pokuta
V rámci meziresortního připomínkového řízení se sešlo přes stovku připomínek k této dlouho očekávané novele zákoníku práce. I když je tedy teprve na začátku své cesty, s odborníky z advokátní kanceláře Havel & Partners přinášíme přehled těch nejdůležitějších a prozatím známých a navrhovaných změn.
Řada informací bude povinně
Novela upravuje i pravidla pro informování o obsahu pracovního poměru. Předně zkracuje dobu, ve které zaměstnavatel musí písemně informovat zaměstnance o zákonem uvedených právech a povinnostech (pokud je neuvádí už v pracovní smlouvě), a to z 1 měsíce na 7 dnů. V případě změn má pak nově povinnost informovat okamžitě.
Stanoví také nové oblasti, o kterých je zaměstnavatel zaměstnance povinen informovat. Jde například o údaje o:
- době trvání a podmínkách zkušební doby,
- povinném postupu zaměstnavatele a zaměstnance při rozvazování pracovního poměru,
- postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru,
- poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance,
- skutečném rozsahu výkonu práce v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr,
- způsobu rozvržení včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení,
- rozsahu práce přesčas, minimálního nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu,
- poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
- orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance.
Posíláte zaměstnance do zahraničí? Dejte mu písemně, jak se dostane zpět
Samostatné ustanovení se nově týká zaměstnanců vysílaných na území jiného státu. V tom případě je zaměstnavatel musí předem písemně informovat zejména o:
- zemi, v níž má být práce vykonávána,
- předpokládané době tohoto vyslání,
- měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat,
- peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce,
- tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance.
Bude třeba aktualizovat smlouvy
Výše uvedené informace zaměstnavatelé často upravují již v samotných pracovních smlouvách. S přijetím novely zákona tak bude nutné vzory pracovních smluv doplnit, popřípadě vše doplnit do dokumentů, které zaměstnance informují o obsahu pracovního poměru.
Na tyto změny zákoníku práce navazují také novinky v zákoně o inspekci práce, kdy pro porušení povinností ohledně informování zaměstnanců bude možné uložit pokutu. A pozor, až do výše 200 000 Kč.
Úprava práce na dálku aneb „pravidla home office“
O tomto bodě se hodně mluví, na práci z domova si řada firem i lidí zvykla během covidu, ale zákon ji zatím neřešil. Novela počítá se zavedením a výslovnou úpravou dohody o práci na dálku a jejich podstatných náležitostí. V případě zaměstnanců, kteří budou práci na dálku vykonávat, by tedy zaměstnavatelé měli počítat s nutností sjednávání těchto dohod spolu s uvedením všech zákonných náležitostí. Zejména nesmí chybět:
- místo/místa výkonu práce na dálku,
- způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,
- způsob přidělování práce a její kontroly,
- rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,
- způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem,
- doba, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá,
- způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.
Při práci na dálku se mají platit náhrady nákladů
Podle novely budou zaměstnanci oprávněni zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku. V případě, že tomuto zaměstnavatel nevyhoví, bude povinen zamítnutí písemně odůvodnit.
Zaměstnancům vykonávajícím práci na dálku bude nově náležet i paušální náhrada nákladů spojených s výkonem práce na dálku (náhrada nákladů za plyn, elektřinu atd.), přičemž tyto náklady nesmějí být zahrnuty ve mzdě či odměně. Paušální částka by měla činit nejméně 2,80 Kč za započatou hodinu práce.
Nařízení práce na dálku, tedy situace bez uzavření výše popsané dohody, bude zaměstnavateli umožněna tehdy, pokud to stanoví opatření orgánu veřejné moci (tedy například ministerstva, hygieny apod.). A to na nezbytně nutnou dobu a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé.
Neuzavření dohody o práci na dálku či neuvedení všech zákonných náležitostí bude nově sankcionováno pokutou. Ta může dosáhnout až do výše 1 milionu korun.
V případě přijetí novely v jejím aktuálním znění by tak zaměstnavatelé měli pro své zaměstnance, kteří budou vykonávat práci na dálku, připravit takové znění dohody, které bude splňovat všechny zákonné požadavky, a dále také reagovat na zákonnou náhradu nákladů.
Doručování: místo na poštu do e-mailu
Nově by mělo být možné uzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a provedení jejich změn v elektronické formě. Typ elektronického podpisu novela nestanoví, dokumenty tak bude možné elektronicky podepsat jakoukoliv formou podle pravidel občanského zákoníku.
Jestliže budou uvedené dokumenty uzavřeny prostřednictvím elektronické komunikace, zaměstnavatel má následně povinnost zaslat jejich vyhotovení na vlastní elektronickou adresu zaměstnance.
U elektronicky uzavřených smluv či dohod bude mít zaměstnanec právo od smlouvy odstoupit, a to nejpozději do 7 dnů od jejího doručení a pouze za podmínky, že ještě nebylo ze strany zaměstnance započato s plněním.
S přísnými podmínkami a oboustranným uznávaným elektronickým podpisem se nadále počítá v případě jednostranných ukončení pracovních smluv, DPP či DPČ, mzdových a platových výměrů. Alespoň že zaměstnanec nebude muset přijetí písemnosti potvrzovat elektronickým podpisem a písemnost se bude mít za doručenou po 10 dnech ode dne jejího dodání.
Změny pro „dohodáře“: rozpisy práce i dovolená
Navrhovaná novela přináší výrazné změny také v oblasti dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Novinkou pro zaměstnavatele bude hlášení týdenního rozpisu práce dotyčnému zaměstnanci pracujícímu tzv. „na dohodu“. Týdenní rozvrh musí zaměstnanec znát minimálně jeden týden dopředu.
Zaměstnanci „na dohodu“ se dále opětovně přiblíží zaměstnancům v pracovním poměru, jelikož nově budou mít také nárok na dovolenou (při splnění zákonných podmínek), pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnavatele a také na příplatky za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a o víkendu.
Další novinkou na poli nároků zaměstnanců pracujících „na dohodu“ je možnost (v případě jejich zájmu) písemně požádat o výkon práce v pracovním poměru. Zaměstnavateli tak připadne další nová povinnost v podobě povinné odpovědi na tuto žádost, a to s náležitým odůvodněním rozhodnutí – ať by byla odpověď „pro“, či „proti“. Stejně tak nově vznikne zaměstnavateli povinnost písemně odůvodnit (za určitých okolností) i výpověď, kterou dal zaměstnanci pracujícímu na základě dohody.
Co se týče dohody o pracovní činnosti, zde se bude nově posuzovat polovina stanovené týdenní pracovní doby (tedy 20 hodin) již za období 26 týdnů. Období bude možné prodloužit až na 52 týdnů, jak tomu bylo doposud, ovšem pouze kolektivní smlouvou.
Máte místa vhodná pro brigádníky a dohodáře? Oslovte je na portálech Prace.cz a Práce za rohem.
Novela přeje připraveným
Finální verze novely velmi pravděpodobně dozná ještě výrazných úprav, a proto tedy zatím není potřeba dělat konkrétní opatření. Je však dobré o této novele vědět, sledovat její vývoj a připravit se na možné změny, které přinese a na něž budete muset jako zaměstnavatelé pravděpodobně reagovat a učinit odpovídající kroky také ve vaší společnosti.
Článek vznikl ve spolupráci s největší česko-slovenskou advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS a data v něm jsou aktuální ke konci října 2022. Ačkoliv ho viděly oči několika právníků, chápejte ho prosím pouze jako informativní a s obecným charakterem, nikoliv jako návod. Pokud ve vaší firmě dané téma řešíte, vždy se poraďte s experty na pracovní právo.
