„Pro zasvěcené jde o poměrně jednoduchý trojhmat na klávesnici, smích ale vnese i do té nejzasmušilejší kanceláře. Stačí použít klávesovou zkratku Ctrl+Alt+šipka a najednou můžete pozorovat kolegu, jak s vyvrácenou hlavou googlí ‚jak otočit obrazovku Windows‘.“
„Další klasická legrácka, na kterou jsme u nás nachytali nejednoho kolegu. Když na obrazovku nastavíte jako tapetu printscreen otevřeného okna programu, dostane se vám unikátního pohledu, jak zoufale kliká na ikonky a odkazy, které z principu prostě nemůžou fungovat.“
„Takhle jsme se dohodli v kanceláři, když nás jednou zkrouhli na odměnách. Smluvili jsme se, že společně napíšeme mail šéfovi s tím, že je držgrešle, a odešleme ho po sborovém odpočítání. Ve skutečnosti ho ale poslal jen jeden nešťastník, který s námi nebyl dopředu domluvený. Nakonec ale všechno dobře dopadlo, panuje u nás přátelská atmosféra a šéf na to jen odepsal, že by mu odměny navíc taky bodly a že to příště zkusí prolobbovat u managementu o něco líp.“
Taky se v práci hodně nasmějete a hledáte podobně naladěné kolegy? Pak nechte zaměstnance ohodnotit vaši firmu na portálu Atmoskop.cz – nic totiž o vaší firemní kultuře nevypoví víc než reálné zkušenosti vašich lidí.
„Občas se lidi u nás v budově vyvážejí i doslova ob patro, přestože čekání na výtah je delší, než kdyby si to vyběhli po schodech. A protože příkazové cedulky se obecně poslouchají víc než zdravý rozum, jednu takovou jsme vyrobili: ‚Výtah dnes bohužel nejezdí, probíhá aktualizace popisků jednotlivých pater.‘ A to byste koukali, kolik kolegů najednou nemělo problém vyběhnout až nahoru! Tak důležitý vylepšovací proces prostě nikdo nechtěl rušit.“
„Kdykoliv k nám nastoupí nový kolega a dostane pracovní počítač, IT oddělení mu přes vzdálený přístup nainstaluje potřebné programy. Ajťáci v tyhle chvíle komunikují hlavně přes poznámkový blok, kam píšou, co má uživatel v danou chvíli udělat. Když k nám nastoupila nová kolegyně, nechali jsme jí proto na novém počítači zprávu: ‚Prosím, na počítači nic nedělejte, aktualizujeme systém na pozadí. Vaše IT.‘ Vydržela to sledovat zhruba tři a půl hodiny.“
„Dnes už sice máme mailové schránky bez omezení kapacity, nebylo tomu tak ale vždycky. Ještě cca před pěti lety jsme u nás ve firmě museli pravidelně promazávat e-maily, abychom nepřekročili povolenou kapacitu 2 GB. No a pak stačilo pár dobře mířených obrázků a PDFek, abyste někoho vyřadili třeba na půlden z provozu.“
„Internetové objednávky mají to kouzlo, že zboží můžete poslat v podstatě komukoliv. A tak si pravidelně naši srandisté v kanceláři si mezi sebou rozesílali střídavě inkontinenční pleny, doživotní zásobu uchošťourů nebo poměrně specifické erotické pomůcky.“
„Pravidelně se v práci s kolegy střídáme v placení za obědy. Když jsme jednou dostali prémie, domluvili jsme se s číšníkem, aby našemu nadřízenému přinesl účet, na který přimázl jednu nulu navíc. Chvilku vyděšeně zíral, pomalu sahal pro kreditku… a pak to číšník nevydržel. Ale ta chvilka byla k nezaplacení.“
Chodíte s kolegy pravidelně na oběd? A máte další firemní rituály? Dejte o nich vědět potenciálním kandidátům na Atmoskop.cz a najděte ty, kteří k vám skvěle zapadnou.
„Není to tak dávno, kdy jsme dostali novou recepční, a jelikož šlo o naši starou známou, chtěli jsme, aby na návrat k nám nezapomněla. Postupně jsme za ní v cca půlhodinových intervalech chodili s dotazem, jestli už přišel pan Dvořák. Když už takhle přišel sedmý z nás, vyjela na nás s tím, kdo to ten Dvořák sakra je a proč jí nikdo tuhle návštěvu nenahlásil. Dodneška se té příhodě spolu smějeme.“
„Když kolega opustí na chvíli nestřežený počítač, nabízí se hodně poťouchlých způsobů, co s ním. Ze všeho nejradši mám ale to, čeho si lidé moc nevšimnou, a to je automatický podpis. Takhle náš správce sítě kdysi psal e-maily podepsaný jako Zafod Bíblbrox, prezident vesmíru. Vzhledem k jeho povaze to ani nikomu nepřišlo divné.“
„Máme v práci kolegu, na kterém je nálada vždy poznat dle agresivity úhozů do klávesnice. A někdy to je docela řež. Jednou jsme si proto řekli, že ho trochu poškádlíme. Vlezli jsme mu do nastavení počítače a pár kláves přeházeli. A měli jste vidět tu gradaci. Když po chvíli rozjel neuvěřitelně vzteklých 150 úhozů za minutu všemi deseti, byla to ještě úplně jiné kéve!“
„Je to trochu ohrané, ale pořád to občas u nás zafunguje. Prostě přiběhněme ke kolegovi a vychrlíme ze sebe změť nesmyslných slov. Pak už to jen dokončíme slovy: ‚Zařídíš to, prosimtě? Je to hrozně důležitý! Já musím letět.‘ Většinou pak stačí zpovzdálí pozorovat kolegův výraz.“
Máte v kanceláři taky srandisty? Pochlubte se svými aprílovými příběhy, rádi je do článku přidáme. Ideálně nám je pošlete do zprávy na Facebooku. :)