Mnoho firem úspěšně využívalo online vzdělávání, stejně jako například home office, už před pandemií. Řada jiných k němu ale zaujímala skeptický postoj. Neobvyklá situace vše změnila. Ukazuje se, že firmy, ale i školitelé, kteří online vzdělávání odmítali, byli nuceni svůj postoj přehodnotit a přesunout své aktivity do virtuálního prostředí ze dne na den.
„Ukázalo se, že se v nouzi učíme všichni docela obstojně housti,“ parafrázuje přísloví s Daliborem Jan Veselý, šéf vzdělávání ve Slevomatu, který začátek karantény zažil jako přednášející na Univerzitě Karlově. Prvních několik dnů prý během kurzů musel věnovat půlhodinu jenom kontrole, kdo se připojil a co komu nefunguje.
Pak se ale vše změnilo. Najednou mají všichni nainstalované potřebné aplikace, často hlásí, že už s nimi pracovali jinde. V tomto vidím obrovský skok. K tomu by v ‚normálních‘ dobách docházelo dlouhé roky.
Potřeba vzdělávat se v časech pandemie logicky zvýšila i samotnou poptávku po online kurzech, což potvrzuje většina lidí, které jsme oslovili.
Zájem o digitální vzdělávání u nás vzrostl z 0 % na 100 %. Dalo by se říct, že 13. březen pro naši společnost v Česku i na Slovensku znamenal, že téměř většina kolegů k němu změnila postoj. Můj tým interních trenérů, koučů i facilitátorů se z minuty na minutu přesunul do virtuálního prostoru.
Tam, kde byla online výuka dosud jen jakýmsi doplňkem, se začala využívat v daleko větší míře.
Celkově toto období znamenalo velký nárůst využívání online kurzů i školení interními kolegy přes Microsoft Teams, což se nám velmi osvědčilo. Během koronavirového období jsme rozšířili online vzdělávání také o portál Seduo.cz. Videokurzy nám pomáhají pokrýt témata, která nemáme v nabídce interních školení, a také doplňují některé již zavedené prezenční kurzy. Zpětná vazba účastníků a jejich nadřízených ukázala, že vzdálené školení probíhá velmi dobře a efektivně.
Online vzdělávání v době uzavření škol využívali dokonce na akademické půdě. Například Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně zvolila videokurzy Seduo.cz.
Přiřadila jsem studentům 38 kurzů k samostudiu, oni nakonec absolvovali celkem 153 videokurzů a odstudovali 130 hodin. Úžasné. Sledovala jsem také, co dalšího je zajímalo, a bylo to procvičování angličtiny a rozvoj soft skills. Chybělo jim jen více kurzů zaměřených na finance a investování.
Pokud se chcete seznámit s videokurzy Seduo.cz a vyzkoušet je, nebo nás rovnou kontaktovat, mrkněte sem.
Jsem přesvědčena, že nouzový stav pomohl přístup lidí k digitálnímu vzdělávání změnit. Padly předsudky, že se jedná o formu vzdělávání, která není plnohodnotnou alternativou, nebo dokonce vhodnějším řešením než kurzy tváří v tvář. Kolegové teď naopak vidí pozitiva online rozvoje. Ať je to měřitelná úspora financí, času, nebo i lepší work–life balance, kdy například noví zaměstnanci nemusí trávit polovinu měsíce v Praze na úvodním školení, ale učí se z domova.
Uplynulé měsíce ukázaly, že jsme schopni pracovat v online světě bez větších omezení. Věřím, že právě schopnost přizpůsobit se situaci a fungovat online povede k častějšímu využití virtuálního prostředí nejen ve vzdělávání. Nováčci absolvovali značnou část onboardingových školení online. Možnost přehrát si kdykoliv trénink zpětně rádi využívají i nyní po návratu. Flexibilita je celkově silnou stránkou online vzdělávání oproti prezenčním školením. Dát u nás dohromady skupinu 15 lidí na 1,5 hodinový blok prezenčního školení ve stejném čase je výzva.
Flexibilita je často zmiňovanou výhodou online vzdělávání. Nabídka odpovídala rychle na poptávku. To se týkalo třeba délky kurzů, kde pokračoval vzestup takzvaných mikroelearningů – úzce zaměřených videokurzů, zhuštěných do několika minut nebo umožňujících volbu aktuálních témat.
Například Seduo.cz velmi rychle reagovalo na stávající situaci. Objevilo se několik kurzů, třeba z legislativní oblasti. A také kurzy, které byly navíc zdarma dostupné a pomáhaly kolegům, kteří nejsou zvyklí pracovat vzdáleně.
Postupně došlo ke zklidnění počátečního chaosu a z kvantity se začala vynořovat kvalita, především díky zvýšeným požadavkům klientů. Přestal jim stačit formát „mluvící hlavy“ a začali si kurzy vybírat i podle kvality zpracování, doplňkových materiálů a míry interaktivity.
Dříve byl normální a tolerovaný horší obraz z webkamery a audio z interního mikrofonu notebooku, které znělo jak ‚z kanálu‘. Nyní je potřeba kromě obsahu pracovat při výrobě kurzů i na formě. Investovat do lepšího mikrofonu, osvětlení a používat kvalitní zrcadlovku.
V podstatě všichni oslovení se shodovali na tom, že v narůstající konkurenci bude tlak na kvalitu obsahu i provedení kurzů čím dál tím větší.
Rozhodující kritériem dobrého online vzdělávání bude mimo jiné i to, jak dokáže vtáhnout, zaujmout a udržet pozornost. Proto už nyní připravujeme další doplňkové aktivity k našim videokurzům ve formě online webinářů s oblíbenými lektory.
Jak se tento trend bude vyvíjet, si povíme v dalším článku, který vyjde 6. července. Dozvíte se v něm, jestli zůstane online vzdělávání v kurzu i po pandemii, nebo se vrátí živí lektoři.