Píp, píp, píp... Měřte náladu ve firmě pomocí pulsního průzkumu
Snadno poznáme, když je blízký kolega rozladěný. Možná si všimneme i toho, že spolupráce mezi lidmi u nás na patře vázne. Ale co když má váš tým dvacet lidí, padesát, sto či více? Pobočky po celé zemi? Jak zjistíte, kde se vzala nespokojenost v kolektivu v Manětíně a proč se rozpočtář z Úval hroutí? A jak tomu ideálně předejít? Odpověď zní: kontinuálním průzkumem spokojenosti zaměstnanců.
Dojmy nestačí, potřebujete data
Ptáte se, proč vůbec měřit náladu v týmu? Podle manažerů Petra Procházky a Michala Šrajera, kteří své zkušenosti prezentovali na webináři LMC, jen subjektivní pocity nestačí. Potřebujete podložené údaje. Díky nim můžete nejen zaznamenat, že se šíří nějaký problém, ale zjistíte, kolik lidí ho vnímá, zda přetrvává či roste. Možná vás překvapí, že „malichernost“, o které jste sotva něco zaslechli, ve skutečnosti trápí řadu zaměstnanců. Budete vědět, co se v týmu skutečně děje, a zasahovat včas. Můžete také identifikovat riziko vyhoření, předcházet konfliktům, zvyšovat výkonnost. Díky datům získáte i argumenty pro vedení, třeba na investice do duševní hygieny nebo vylepšení pracovního prostředí.
„Na základě dat z průzkumu jsme začali řešit například neshody s jinými odděleními, o kterých jsme předtím vůbec nevěděli.“
Pulsní výzkum bude lidi i manažery bavit
Sáhodlouhé průzkumy spokojenosti se složitými otázkami a nesrozumitelnými škálami hodnocení firmy postupně vyměňují za nové možnosti, jak získat od zaměstnanců zpětnou vazbu. Jednou z nich je měřit spokojenost či náladu v týmu ne nárazově, ale průběžně, pomocí tzv. pulsních průzkumů. Tedy nezatížit lidi jednorázově masivním dotazníkem, ale lehkou formou se ptát kontinuálně třeba jednou za týden. Dobře nastavený pulsní výzkum má více výhod:
- Měří „puls firmy“.
- Je rychlý a zaměstnance nezatíží.
- Má lehkou formu a lidi baví.
- Umožní mluvit o dlouhodobých věcech i aktuálních událostech.
- Potvrdí nebo upřesní to, co si lidé říkají na chodbách.
- Je dlouhodobý a pravidelný, sleduje tedy změny a trendy.
- Je snadno využitelný pro liniové manažery.
- Je vhodný pro různá odvětví a typy firem, pro administrativu, služby i ve výrobě.
Jaké otázky a jak často, aby to nebyla nuda
Sledování nálady ve firmě je užitečné vždy, ať už k tomu využijete jakýkoli nástroj. Jednou z možností je chatbot Arnold, u kterého lidé oceňují netradiční formu i neformální tón. Nevnímají pak průzkum jako otravné vyplňování dotazníku, ale spíše jako konverzaci s kolegou či kamarádem. Jednoduše s ním také mohou pracovat personalisté nebo přímo linioví manažeři, vše lze nastavit podle svých potřeb. Můžete definovat jak interval průzkumů, tak znění otázek, sledovat pro vás důležité metriky. Každého zajímá něco trochu jiného, osvědčilo se vždy k pravidelnému dotazu na náladu a spokojenost přikládat další otázku, třeba ohledně aktuálních personálních změn, ale i vlivů mimo firmu. Otázky v pulsním průzkumu můžou vypadat třeba takto:
- Jak se dnes cítíš? – pravidelný dotaz
- Víš, proč to tak je? Řekneš mi o tom něco víc? – výzva k dalšímu komentáři
- Napadnou tě tři věci, které se tento týden povedly? – nepravidelný dotaz
- Co říkáš na změnu v managementu? – aktuální téma
- Máme nový kávovar, potěšilo tě to? – něco na odlehčení
Obecné doporučení intervalu zasílání dotazů je zhruba 1× týdně. Denně je příliš často, lidé se unaví a začne klesat jejich zapojenost, přičemž tu potřebujete alespoň 70%. Při intervalu delším než měsíc zase hrozí, že lidé již některé věci zapomenou. Zásadní však je pokračovat, nějakou dobu trvá, než vyplynou důležité trendy. Nástroje můžete také střídat nebo využívat ty, které se neustále vyvíjejí. Nezanedbatelná je také praktická stránka věci, jednou z výhod Arnolda je to, že díky aplikaci lze průzkumy realizovat jen s chytrými telefony a bez firemní mailové adresy.
„Neptejte se jednou, ale pravidelně a kontinuálně. Není důležité, že jsme průměrně šťastní na 6 bodů z 10, ale změny a trendy!“
Po A musí přijít B. Samotný průzkum by neměl smysl
Jedna věc je náladu měřit, ale zásadní je se získanými daty dále pracovat. To znamená projít si informace, vyvodit z nich závěry a prezentovat zjištění dále – jak v podobě zpětné vazby zaměstnancům, tak teamleaderům či vedení. Zpracování reportu zabere třeba půl hodiny, ale udržuje ochotu lidí odpovídat. Data mohou být ve firmě dostupná kompletně nebo strukturovaně podle pozic, ale většina kolegů bude sledovat spíše vaše stručné shrnutí. Důležitá témata je pak třeba probrat, na poradě nebo individuálně, a posouvat ke konkrétnímu řešení. Osvědčilo se po každém průzkumu prezentovat zjištění a debatovat s lidmi nad vytipovanými věcmi. Manažeři, kteří tuto metodu měření nálady již využívají, shrnují 5 tipů pro užitečnou zpětnou vazbu z pulsního průzkumu:
- Posílejte průzkum cca 1× týdně, pravidelně a dlouhodobě.
- Důležitá je možnost anonymity.
- Nebojte se vtipných otázek – vyvolají zajímavé diskuze.
- Dejte možnost nejen odpovědí, ale i komentářů. Dozvíte se mnohem více.
- Zaveďte možnost poslat komukoliv pochvalu.
Pro dobrou náladu všech si tedy pamatujte: měřte své firmě puls nálady – pravidelně, dlouhodobě a výsledky nedávejte do šuplíku.
Opravdu víte, jaká je nálada u vás ve firmě? Pro užitečnou zpětnou vazbu potřebujete 70% návratnost odpovědí. S chatbotem Arnoldem si lidé povídají rádi.
