Vyhoření představuje problém, protože se týká velmi často lidí, kteří mají hodně energie, velký potenciál, vysoké cíle, očekávání, výkonovou motivaci a velké nadšení. A právě tato energie, kterou lidé vkládali do práce i do života, se vlivem vyhoření ztrácí. Vyhoření se dá připodobnit k požáru domu. Zvenčí je sice dům taky poničený, ale největší ztráty nacházíme uvnitř. Podobné je to i u člověka. Navenek může vypadat unavený, ale uvnitř se cítí vyčerpaný, bezcenný a neschopný vykonávat svou práci. Plíživě trpí jeho pracovní výkon, spokojenost v osobním životě i zdraví.
Stres je přirozená součást života, v mnoha případech má pozitivní vliv na pracovní výkon – může být motivující. V ideálním případě má vést velká stresová zátěž ke změně (například pracovních podmínek). Pro jedince, kteří jsou zvyklí jednat samostatně, dávat si vysoké cíle, mají vysoká očekávání, a navíc byli ve svém dosavadním životě zvyklí pouze na úspěch, může dlouhodobá stresová zátěž představovat předstupeň k vyčerpání jejich sil a k vyhoření. Deprese pak je vážný klinický stav, který charakterizuje pokleslá nálada, poruchy spánku a životního elánu. V pokročilém stádiu je tak těžké od sebe depresi a vyhoření odlišit.
Zjednodušeně lze říci, že vyhoření je vždy spojené se zaměstnáním, vyskytuje se u jedinců, kteří vstupovali do práce s velkým nadšením a elánem a byli zvyklí podávat vysoké výkony. V průběhu vyhoření se tato situace mění a zaměstnanec se začne vyhýbat pracovním povinnostem, přestane podávat pro něj obvyklý výkon.
Jasné příznaky vyhoření
1. Pocity selhání, pochybnosti o sobě samém.
2. Pocit bezmoci, zdá se, že nemá cenu se dál snažit.
3. Narůstá cynismus a negativismus (i u lidí, u kterých to nebylo typické).
4. Ztráta empatie a citlivosti k ostatním lidem.
5. Vymizení radosti, každý den se zdá špatný, schází vidina lepších zítřků.
6. Ztráta uspokojení z odvedené práce – vše je namáhavé a nedostavují se výsledky.
7. Fantazírování o tom, jaké by bylo snahu vzdát a z práce odejít.
8. Zvýšená nemocnost, neustálé vyčerpání.
9. Aktivity, které dřív člověku dávaly smysl, ho nedávají.
10. Tendence izolovat se od ostatních.
11. Neschopnost pečovat o nejbližší, časem i sám o sebe.
12. Vymizení motivace, seberealizace a smyslu života.
Za nejlepší prevenci se podle odborníků považuje kvalitní zaškolení nových zaměstnanců, jejich vedení k nastavení realistických cílů i očekávání. Dále pravidelné hodnocení odvedené práce a poskytování zpětné vazby. Je dobré, pokud má pracovní kolektiv i jedinec možnost nastavit si jasné hranice mezi osobním i pracovním životem. Když má příležitost podílet se na rozhodování o pracovní náplni a zlepšení pracovních podmínek. Vyhořet bohužel může každý, kdo k tomu má sklony. K ohroženým skupinám patří jedinci orientovaní na cíl, kteří očekávají velké uspokojení a zpětnou vazbu z práce. Nejsou zvyklí mít od pracovních záležitostí odstup a snášet neúspěch. Pokud se takový člověk věnoval prevenci, a přesto onemocněl, je to s největší pravděpodobností proto, že u něj nezafungovaly mechanismy, které se naučil a měly ho chránit. Nicméně taková situace bude spíš ojedinělá.
Je dobré se zaměřit na rovnováhu mezi pracovní, vztahovou a soukromou dimenzí tak, aby se vzájemně doplňovaly. Důležité je i uvědomění, že všichni chybujeme, máme své potřeby a nejsme zodpovědní za všechny kolem nás.
Pokud zde hovoříme o syndromu vyhoření, mluvíme nejčastěji o zaměstnancích, kteří jsou vysoce kvalifikovaní, orientovaní na cíl a ambiciózní. Péče o ně a o jejich pohodu by měla být jednou ze zásad pro vytváření dobrého a fungujícího stabilního kolektivu. Navíc prevence vyhoření v podstatě cílí na zlepšení komunikace pracovních týmů i napříč společností. Zlepšuje na obecné úrovni pracovní efektivitu a pomáhá vytvářet čitelné a jasné standardy pro práci. Vzhledem k tomu, že velká část zaměstnanců během vyhoření z práce odchází, je na místě věnovat se zlepšení pohody zaměstnanců.
Přemýšlíte, jak právě u vás začít s prevencí vyhoření? Doporučte svým lidem praktický videokurz.
Je nejlepší naučit sebe i ostatní mluvit o pocitech souvisejících s únavou a prací. A pokud vycítíte problém, o to důležitější vzájemné sdílení je. Zároveň je na místě nabídnout přihlášení nebo se sám přihlásit na individuální terapii či koučování. Někteří zaměstnavatelé tuto možnost nabízí i jako firemní benefit.
Pro prevenci vyhoření u zaměstnanců je také klíčová spolupráce personalistů a manažerů. Manažeři jsou totiž se svými zaměstnanci v užším kontaktu a mají možnost odhalit příznaky u svých lidí hned v samotném začátku. Je velmi důležité, aby personalisté s teamleadery sdíleli nástroje a tipy, jak s lidmi dále pracovat, případně zajistili tip na vhodného terapeuta nebo psychologa.
Samotná léčba trvá vždy podle vážnosti stavu, do kterého se člověk dostal. Protože se ale nejedná o chřipku, je dobré počítat, alespoň u vážných stavů, až s několika měsíci léčení. Vyčerpané síly se doplňují dlouho. Je dobré si uvědomit, že samo vyhoření také přicházelo plíživě během několika posledních let, a ne znenadání. Právě proto je důležitá prevence, která pomůže jednotlivci a týmu lépe fungovat a náklady na ni jsou mnohem menší než u rozvinutého syndromu vyhoření.
U nás v LMC se také věnujeme prevenci vyhoření. Zakládáme si na otevřené zpětné vazbě a naši zaměstnanci mohou mimo jiné kdykoliv využít služeb terapeutů ze Soulmio.com.