Doporučovala bych k tomu přistupovat jako ke kterýmkoliv jiným hádkám. Konflikty se dějí a je to přirozená součást našich životů, firmy by je proto měly brát jako příležitost „vyčistit vzduch“.
1. Zaměstnavatel by se neměl snažit „rozsoudit“, kdo má pravdu. Každá strana má pro své přesvědčení své argumenty, a dokud nikdo neporušuje zákon nebo platná nařízení, neměl by se zaměstnavatel přiklánět k ani jedné straně. Naopak by měl zaměstnavatel mít respekt k názorům svých zaměstnanců a měl by se je snažit pochopit.
2. Místo na zkoumání problému se zaměřte na řešení. A společně hledejte cesty, které k němu vedou.
3. Snažte se dojít k win-win situaci. Z konfliktu by neměl nikdo odcházet jako poražený, firmy by tedy měly při vyjednávání usilovat o dohodu, ve které budou spokojení všichni. A pokud se nepodaří dohoda, tak alespoň přijatelný kompromis pro všechny zúčastněné.
4. Opírejte se o aktuálně platná opatření. Očkování není povinné, a tak k němu musíme přistupovat.
5. Pokud se konflikt týká konkrétních pracovníků, řešte ho stranou, ne přede všemi. Tím by se vypjatá situace ještě víc zhoršila.
Obzvlášť v malých firmách je poměrně běžné, že majitel jde sám ve věci očkování příkladem, popřípadě dá svým zaměstnancům určitá doporučení. Otázka očkování však zůstává osobní volbou každého jednotlivce a zaměstnavatel ho po svých zaměstnancích nesmí nijak vyžadovat.
Zde se opět vracím k tomu, aby se firma opírala o aktuálně platná nařízení a oficiální firemní nařízení. Každý zaměstnanec by měl mít možnost chránit se respirátorem, používat dezinfekci apod. bez ohledu na to, jestli další kolegové jsou, nebo nejsou očkovaní.
Žijeme v demokratické zemi a každý má právo vyjádřit svůj názor, za který by neměl být penalizován (pokud tedy nepřekračuje zákon). Vyslovit svůj názor ale neznamená, že budu očkování doporučovat nebo zamítat. Na přiklonění se k jedné nebo druhé skupině v tuto chvíli nemá zaměstnavatel právo a je na osobní zodpovědnosti každého člověka, jak se k očkování postaví.
Když budete od zaměstnanců pravidelně sbírat zpětnou vazbu, zjistíte, co přesně je trápí. A ve spoustě případů konfliktům úplně předejdete.
Od té doby, co jako společnost řešíme pandemickou situaci a z toho vyplývající změny, nejistoty a opatření, čelíme stresu mnohem víc. Svět se obrátil naruby, je zde něco, co se naprosto nedalo předvídat, nemáme dostatek zkušeností a střídají se období normálu s velkými propady. Firmy by toto měly reflektovat a prevenci stresu či péči o duševní zdraví zaměstnanců zařadit mezi své priority.
Pro začátek se vyplatí začít ve firmě s osvětou o duševním zdraví. Firma by si měla zjistit míru stresu, kterou při práci zaměstnanci zažívají, a pokusit se ji co nejefektivněji snížit. A i nadále monitorovat balanc mezi jejich osobním a pracovním životem. V době, kdy je kvalitních pracovníků stále nedostatek, je to pro ni o to důležitější.
Nezapomeňte na to, že napříč pracovním trhem najdete velké skupiny lidí v náročnějších životních podmínkách – např. lidi s exekucí (cca 10 % zaměstnanců), matky samoživitelky nebo lidi, kteří řeší vážný zdravotní stav v rodině a s tím spojenou péči. U takových zaměstnanců může pak snáze docházet ke vzniku konfliktů a jejich eskalaci. Abyste tomu předešli, vyplatí se vycházet zaměstnancům v těžké osobní situaci vstříc. Třeba zkrácenými úvazky, flexibilní pracovní dobou nebo dluhovým poradenstvím. Naše data ukazují, že všechny výše uvedené životní situace mají dopad i na vztahy v práci, na nemocnost lidí i jejich výkonnost v zaměstnání.