O věkové diskriminaci se nyní nejčastěji mluví ve spojitosti se staršími generacemi. Světová zdravotnická organizace (WHO) k problematice uvádí, že vůči starším lidem a seniorům se chová ageisticky celá polovina světové populace. A už děti ve věku 4 let vnímají věkové stereotypy své kultury. Průzkum Organizace spojených národů pak v loňském roce odhalil, že věková diskriminace stejně neúprosně válcuje i generace mladší.
Ageismus = proces utváření stereotypů a diskriminace lidí na základě jejich věku. A to jak jednotlivců, tak i celých skupin. Termín jako první použil gerontolog Robert N. Butler.
Evropský sociální průzkum odhalil, že se při náboru s věkovou diskriminací setkává třetina kandidátů. A z analýzy dat Národního statistického úřadu ve Velké Británii vyplynulo, že pokud lidé starší 50 let přijdou o práci, pravděpodobnost, že zůstanou nezaměstnaní po dobu dalších 2 let, je u nich třikrát vyšší než u zbytku populace. I proto často zůstávají v práci, ve které mají špatné podmínky.
Podobný stav bohužel panuje i v Česku, což ilustrují například data z průzkumu JobsIndex z loňského září. Z něj vyplynulo mimo jiné to, že zatímco pětina lidí ve věku 18 až 34 let alespoň jednou změnila práci, mezi staršími byla situace podstatně horší. V cílové skupině nad 55 let měnilo práci pouhých 9 procent respondentů. Dá se přitom předpokládat, že značné množství starších lidí setrvává u současného zaměstnavatele nejen kvůli spokojenosti, ale i proto, že je pro ně podstatně složitější najít si novou práci.
V roce 2019 jsme provedli průzkum na téma zaměstnávání lidí 50+ i mezi českými personalisty. Vyplynulo z něj, že celých 81 % dotazovaných vnímá, že se seniorům práce hledá obtížně. Přitom zhruba třetina tehdy přiznala, že pokud by jim přišly dva srovnatelné životopisy, jeden od pětatřicátníka a jeden od pětapadesátníka, na pohovor by si raději pozvali toho mladšího. Více čtěte zde.
Ze studie, kterou uspořádala náborová platforma 55/Redefined, vyplývá, že do roku 2050 se počet zaměstnanců mladších 55 let zmenší o 20 %. Můžeme se tak připravit na strmé snížení objemu pracovní síly a další prohloubení krize.
S rekordním nedostatkem uchazečů se už ale firmy potýkají nyní. Pro firmy je proto kritické si uvědomit, v jaké situaci se nyní nacházejí. Kandidáti, kteří plně odpovídají poptávanému profilu na trhu práce, nyní nejsou a nelze s nimi počítat ani do budoucna. Potřeby pracovního trhu se rapidně mění. Pokud se firmy chtějí vyhnout budoucím otřesům na trhu práce, je pro ně zavedení věkově inkluzivní kultury nikoli rozmar, ale možná i nutnost pro další rozvoj.
Poprvé v historii se na pracovišti setkávají čtyři generace lidí. Nikdy dříve proto nebylo důležitější věnovat pozornost rozkolům a překážkám, které vznikají uvnitř pracovního kolektivu. Ageismus dokáže celý tým rozdrobit na skupinky a nakonec rozštěpit i celou firmu. Snažte se proto budovat inkluzivní prostředí, ve kterém se mohou generace jedna od druhé učit, předávat si zkušenosti a profesně těžit z toho, že se na věci dívají různou optikou.
Zaměstnavatelé mají předsudky, že starší pracovníci nepodávají takový výkon jako jejich mladší kolegové. Lidé starší generace jsou ale obvykle při práci svědomitější, mají méně absencí a disponují lepšími sociálními dovednostmi. Výzkum pojišťovny Rias navíc ukázal, že starší zaměstnanci si vybírají méně nemocenské dovolené než jejich mladší kolegové. Někteří personalisté argumentují, že s postupujícím věkem dochází ke zhoršení kognitivních funkcí. Paměť a vybavování se sice s věkem zhoršovat mohou, jenomže porozumění, čtení a slovní zásoba podle výzkumů zůstávají na stejné úrovni anebo se s věkem zlepšují.
Lidé nad 50 jsou často větší poklad, než si uvědomujete. Podívejte se, jak s nimi pracují v ČSOB nebo v České spořitelně.
Starší zaměstnanci jsou odborníky na své řemeslo, mají bohaté životní zkušenosti a mohou se stát mentory mladších kolegů. Zaměstnancům mladší generace zas realita ještě nestihla zcela zadupat ideály o fungování světa, a nejsou proto demoralizovaní přicházet s neotřelými nápady, jak řešit problémy. Věkově různorodé týmy jsou podle průzkumů výkonnější a kreativnější. Proto je manažerům nutné vysvětlit, že věkově inkluzivní přístup a aktivní vyvracení stereotypů má smysl a firmě prospějí i po ekonomické stránce.
Společnosti, které nebudou krátkozraké a začnou se ageismu věnovat už teď, se nebudou muset v budoucnu bát o svou existenci. V době, kdy se nedostatek pracovních sil stane kritickým, už budou mít pevně nastavenou věkově inkluzivní firemní kulturu, díky age managementu budou vědět, jak nejlépe pěstovat a sklízet plody věkově různorodého pracovního kolektivu a turbulence na trhu práce s nimi příliš neotřesou.
Víte, co je to age management?
Jde o způsob řízení, který zohledňuje měnící se věk zaměstnanců. Počítá s tím, jakými životními fázemi lidé během svého pracovního života procházejí. Všímá si toho, jak se s měnícím se věkem lidí mění i jejich motivace a postoje. A ví, jak reagovat na speciální potřeby, které každá věková skupina vyžaduje.
Hlavním problémem ageismu je, že se o něm nemluví. Jen málo vedoucích by nyní veřejně prohlásilo, že nepřijali kandidáta na základě příslušnosti k národnostní menšině nebo kvůli jeho sexuální orientaci. Za nepřijetí kvůli věku se ale ještě stydět nenaučili. K věkové diskriminaci dochází v různé míře téměř na každém pracovišti. Nebojte se proto o ageismu mluvit. Všímejte si, zda se ke starším a mladším kolegům chováte stejně. A pokud si všimnete, že ne, začněte své domněnky či předsudky zpochybňovat. Cesta ke změně začíná u vás a rozhodnutí nezavírat před ageismem oči je jejím prvním krokem.
Náboru starších zaměstnanců se věnují i specializované firmy. Podívejte se třeba na program Zlatá práce Nadace Krása pomoci, jenž pomáhá seniory propojovat se zaměstnavateli, kteří pro ně mají vhodné pozice.