5 pandemických lekcí od silných lídryň, ze kterých se může poučit jakýkoliv manažer
1. lekce: O důležitosti a přínosech inkluze
Ukazuje se, že ženy v krizových situacích více dbají na to, aby protikrizová opatření zahrnovala všechny podřízené, dodavatele a kontraktory. Tento rys se projevil i na nejvyšší úrovni vedení. Například norská premiérka Erna Solberg během pandemie pravidelně pořádala instruktážní vysílání zaměřené na děti a zmírnění jejich obav z neočekávané situace. A tím si kromě nich získala i jejich rodiče.
2. lekce: O autenticitě
Ženy nemají tendenci stylizovat se v obtížných situacích do role všemocných a vševědoucích vůdců. Nebojí se ukázat, že samy žijí ve stejně složité situaci jako ostatní. I to, že si často neví rady. Avivah Wittenberg-Cox zdůrazňuje, že právě odhalení soukromí a nezastírané reality dokáže vedoucí pracovníky propojit s jejich zaměstnanci. Zafungovalo to bezesporu v případě novozélandské premiérky Jacindy Ardern, která během pandemie pořádala neformální živá vysílání na Facebooku, kde v přímém přenosu odpovídala na dotazy občanů. Vysílala je přímo ze svého domova, často oblečená do tepláků, a nejedno vysílání začala omluvou, že se zpozdila, protože její děti nechtěly usnout.
3. lekce: O odvaze říkat nepříjemné věci
Lidé jsou daleko ochotnější přijmout nepříjemná opatření, pokud jsou k nim jejich lídři otevření a nepopulární rozhodnutí jsou schopni zdůvodnit racionálními argumenty. Avivah Wittenberg-Cox to popisuje slovy: „Pravdomluvnost je nesmírně důležitá, protože se na ní dá zakládat vzájemná důvěra. Pro management je důležité otevřeně hovořit o tom, co ví, ale i o tom, co neví.“ Příkladem takového přístupu je Angela Merkel. Ta od samého začátku pandemie vystupovala před národem s pečlivě připravenými informacemi založenými na nejnovějších epidemiologických modelech a radách expertů. Díky své vědecké zkušenosti je sama dokázala srozumitelně interpretovat, ale nebála se ale ani nahlas vyslovit nejistotu a obavy z nepříliš optimistických výhledů.
„Pro zaměstnance je přínosné, když management v krizi mluví nejen o tom, co ví, ale i o tom, co neví.“
4. lekce: O těžkých rozhodnutích a odpovědnosti
V bezprecedentní situaci je těžké dělat rázná rozhodnutí a přebírat za ně osobní odpovědnost. Právě složité situace ale takový přístup vyžadují a dokážou nekompromisně prověřit jak osobní odvahu manažerů, tak jejich schopnost očekávat neočekávané. Když se opět podíváme na ochotu přikročit k nepopulárním opatřením, jako je uzavření ekonomiky, vychází z porovnání lépe státy vedené ženami.
Bangladéšská premiérka Šajch Hasína Vadžídová prokázala odvahu i rozhodnost, když v zemi prosadila přísná protiepidemická opatření a zároveň zavedla balíčky ekonomických stimulů ve výši přes 4 % HDP, a to vše v době, kdy většina světových lídrů diskutovala, jestli se vůbec něco děje. Tchaj-wan, vedený prezidentkou Cchaj Jing-wen, zase dokázal na nastupující pandemii rychle reagovat díky připravenému krizovému plánu. Ten byl vypracován kvůli tomu, že Tchaj-wan bral vážně varování před nebezpečím globálních pandemií a měl praktické zkušenosti se zvládáním epidemie SARS v roce 2003.
5. lekce: O otevřenosti vůči novinkám
Island pod vedením premiérky Katrín Jakobsdóttir jako jeden z prvních států rozjel důsledný systém digitálního trasování a analýzy kontaktů nakažených a opakovaného testování. Ve Finsku premiérka Sanna Marin iniciovala vývoj a rychlé spuštění trasovací aplikace a pro podporu jejího rozšíření aktivně spolupracovala s influencery na sociálních médiích. Stejnou strategii využíval i Tchaj-wan, který zaváděl novinky jako skenovatelné QR kódy, bezplatné telefonní linky a online reporting pro cestující do a ze zahraničí. Všechny přitom spojuje fakt, že nečekaly na to, jak budou reagovat ostatní, ale raději se vydaly nevyzkoušenou cestou, která jim prostě dávala smysl.
Potřebujete nabrat nové manažery? Inzerujte na našich pracovních portálech, kam se denně chodí koukat statisíce kandidátů.
