Kdybychom v Evropě pracovali všichni společně, Češi budou v práci rozhodně mezi prvními, ukázal průzkum společnosti Microsoft. Téměř 82 % zaměstnanců malých a středních podniků v ČR totiž začíná před osmou ráno. Přitom až čtvrtina Evropanů chodí do práce na devátou. Budíky v Česku tedy musí zvonit dříve než většině Evropanů.
V 6 ráno začínají pracovní den lidé z výroby a zdravotnictví.
V 7 ráno přicházejí do práce zaměstnanci ze stavebnictví, veřejné správy a dopravy.
V 8 ráno nastupují do práce lidé z velkoobchodů, IT a telekomunikací.
I když Češi obědvají v práci mnohem častěji a zdravěji než dřív, stále s jídlem hodně spěcháme, vyplynulo ze studie portálu Restu.cz a průzkumů společností Edenred a Up Česká republika. Více než třetina zaměstnanců uvádí jako největší překážku nedostatek času na jídlo, omezené možnosti stravování v okolí a malou podporu ze strany zaměstnavatele. Téměř polovina lidí kvůli velkému množství práce nestíhá obědvat mimo kancelář a nosí si vlastní jídlo v krabičkách. Celá pětina zaměstnanců v ČR během pracovního dne vůbec nechodí na oběd.
Nejslavnějšími bojovníky za klidné stravování jsou Francouzi. Oběd v kanceláři jim z hygienických důvodů od roku 2008 zakazuje zákon, takže krabičkáři mají smůlu. Doba oběda je navíc pro většinu lidí skutečně posvátná a výrazně ovlivňuje kvalitu celého pracovního dne. Jak ukázal mezinárodní průzkum společnosti QuickBooks Time, více než 77 % Francouzů každý den obědvá minimálně 30 minut. Delší obědy si v evropských zemích dopřávají už jen Portugalci, kteří tráví v pracovních dnech až 44 minut v restauracích.
Čas, který strávíme v práci, výrazně ovlivňuje produktivitu, kupní sílu, platy i vyvážení pracovního a osobního života. Češi přitom podle údajů Eurostatu pracují v průměru 39,9 hodiny týdně včetně přesčasů a zkrácených úvazků, což je o celé 3 hodiny za týden více než průměr EU. Řadíme se tak za Řecko, kde lidé tráví v práci nejvíce času z celé Unie, a za Bulharsko a Polsko. Stejně jako my jsou na tom u slovenských sousedů.
Naopak nejkratší pracovní týden v Unii má Nizozemsko, kde pracuje téměř 50 % lidí na zkrácený úvazek. Ten nejvíc využívají ženy na mateřské, čímž si udržují kontakt se zaměstnavatelem a stálou pozici na pracovním trhu. Češi využívají částečné úvazky jen v 5,7 % případů, a tak znesnadňují zaměstnanost nejen rodičům malých dětí, ale i jiným produktivním lidem, jako jsou studenti nebo senioři.
Když si vše shrneme, v práci jsme od rána do večera, pořádně se ani nenajíme, dovolené nečerpáme. V porovnání se západní Evropou pracujeme déle, mnohdy za méně peněz a s nižší produktivitou. Co s tím? Bylo by zjednodušující tvrdit, že čím méně času lidé stráví v práci, tím budou produktivnější nebo snad spokojenější. Odborníci nicméně říkají, že kratší doba v zaměstnání přispívá k vyšší efektivitě a také snižuje stres a vyčerpání. Zaměstnavatelům a personalistům doporučují v rámci podmínek konkrétní firmy podporovat výrazné rozdělení času mezi profesi a soukromý život. Situaci mohou pomoci zlepšit i zmíněné zkrácené úvazky, prodloužení dovolené (a podpora jejího čerpání) i omezení práce přesčas.
Nabízíte práci v pracovní době, volno v době dovolené a čas na oběd v čase oběda? Paráda! Vystavte inzerát na Atmoskopu, kde lidé hledají práci podle svých potřeb.