Datová snídaně: Nízká ochota ke změnám práce zpomaluje českou ekonomiku i růst životní úrovně
V roce 2023 vzrostly mzdy v Česku nominálně o 7,5 %, reálně však kvůli inflaci klesly o téměř 3 %. Za poslední dva roky se reálné mzdy propadly dohromady o více než 12 %. V prvním čtvrtletí letošního roku už situace vypadá optimističtěji. Nominální růst 7 % znamená vzhledem k nižší inflaci i reálný růst mezd o 4,8 %. Po delší době si tak Češi mohou za vydělané peníze koupit více než v předchozím roce. Ve srovnání například se Slovenskem však přesto zaostáváme. Tam v prvním čtvrtletí zaznamenali nominální zvýšení mezd o 9 % a reálné o 5,6 %. Předchozí propady v hospodaření (reálných příjmů) budeme v Česku dohánět ještě minimálně rok.
Mzdy ani vysoká poptávka lidi zatím nerozhýbaly
Přes vyšší platy a stálý nedostatek pracovních sil na českém trhu se zaměstnanci ještě neodhodlali hledat si lepší práci tak často, jak by to podobné situaci odpovídalo. V Česku máme nejnižší podíl lidí nezapojených na pracovním trhu z celé EU. Jinými slovy je u nás nejméně lidí, kteří by mohli pracovat, a nepracují. Zaměstnavatelé tedy nemají kde brát.
Zároveň máme druhou nejnižší průměrnou roční míru fluktuace zaměstnanců hned po Řecku. Za 12 měsíců u nás změní práci v průměru pouze necelých 15 % zaměstnanců. V posledním roce to bylo dokonce jen 14 %. Frekvence změn zaměstnání je přitom v ČR velmi nízká dlouhodobě.
Důvěra ve firmy u zaměstnanců klesá
Nová vlna průzkumu spokojenosti, motivace a angažovanosti českých zaměstnanců JobsIndex ukazuje, že už několik měsíců po sobě klesá hodnocení firem z pohledu zaměstnanců. Jen 68 % lidí vidí své zaměstnavatele jako úspěšné (před rokem to bylo 74 %), klesá také hodnocení dobré pracovní atmosféry ve firmách (59 % proti 64 % před rokem) a celková spokojenost se svým zaměstnavatelem (54 % vůči 60 %).
Mírně se zvyšují také tendence ke quiet quittingu, tedy k tomu pracovat jen tak, jak je to nezbytně nutné, bez aktivity a reálného zájmu. Čtyři z deseti zaměstnanců v Česku odmítají dělat práci nad rámec své pracovní náplně, nehlásí se o práci navíc nebo o větší odpovědnost. Mezi těmito pasivními lidmi převažují ti, kteří se současně ve své práci cítí nespokojení a nemotivovaní.
Vzdělávání oddělí budoucí vítěze
Přibližně polovina českých zaměstnanců má možnost se v práci rozvíjet a dále vzdělávat. Využívá toho 87 % z nich, což je o 5 % více než před dvěma lety. Nicméně jen zhruba třetina pracuje na svém rozvoji intenzivně, zbytek výrazně vlažněji – mj. kvůli tomu, že jejich možnosti vzdělávání často nevedou ke skutečné příležitosti změny role nebo náplně práce.
Kontinuální nárůst možnosti vzdělávání je důkazem, že čeští zaměstnavatelé pochopili důležitost rozvoje svých lidí, byť jeho možnost ještě nevyužívají naplno.
Necelá čtvrtina zaměstnanců se účastní firemního vzdělávání pouze proto, že je v jejich společnosti povinné. Zbytek, tedy 76 % lidí, se ale chce posunout k zajímavější práci, najít dobrou perspektivu do budoucna, případně alespoň nezaostat ve svém oboru. Zajímavější náplň práce s větší možností seberealizace ruku v ruce s lepšími podmínkami (včetně finančních) je jednou z nejsilnějších kombinací faktorů, která lidi vede ke změnám zaměstnavatele.
Co to znamená pro firmy?
Pro zaměstnavatele ze všech těchto skutečností vyplývá několik jednoduchých doporučení:
- Zajímavější náplň práce a dlouhodobě lepší perspektiva dobrého uplatnění – a to včetně finančních podmínek – je pro změnu práce a nalákání uchazečů jedním z klíčových motivů.
- Probouzející se ochotu lidí přejít jinam je dobré podpořit i kvalitní nabídkou osobního rozvoje pomocí firemního vzdělávání, určeného nejen absolventům a mladým zaměstnancům, ale i těm starším a zkušeným.
- Možnost smysluplného profesního rozvoje se stává významným faktorem pro výběr mezi zaměstnavateli a bude rozhodovat o tom, kdo najde dobré lidi a kdo ne.
Spoustu dalších témat, dat, trendů a faktů nejdete v online Datové snídani Alma Career ve videu a ke stažení v prezentaci.
