Víte, že téma finančního ohodnocení zaměstnanců je obtížné pro více než 70 % manažerů bez ohledu na odvětví či velikost firmy? Ukázal to průzkum společnosti Payscale, stejné zkušenosti má i Sandra Fridrichová ze společnosti Soulmio, která se zabývá mj. wellbeingem ve firemním prostředí. Přitom ochota ke komunikaci o penězích je podle ní na pracovišti zásadní: „Pokud bych měla dát jedno jediné doporučení, pak je to toto: Zaměstnanec musí mít možnost bavit se s nadřízeným o svém platu. A to i tehdy, když ho z jakýchkoli důvodů nelze zvýšit,“ říká.
Bavit se o svém platu či mzdě mají mít lidé příležitost nejen v termínu oficiálního zvyšování (třeba v korporacích bývá zakotvené datum, kdy lze plat zvednout o „pevně stanovená“ maximální procenta), ale třeba i v případě, kdy se u zaměstnance změní životní situace. Mít možnost mluvit neznamená nutně navýšit mzdu. Je to ale znak otevřenosti a vzájemné důvěry. To, co lidem často dělá vrásky a způsobuje negativní emoce, je pocit, že nejsou férově zaplaceni. Čím víc tabuizované téma platu je, tím víc otazníků v lidech naskakuje. Tím víc teorií a domněnek si vytvářejí. Pokud můžete, máte odvahu a umíte komunikovat o kontextu platu a platové politiky nebo aktuálních možnostech firmy, umíte dát lidem výhled, dokážete se s nimi bavit o jiných možnostech motivace (růst, vzdělání, volnost, zajímavé projekty ad.), pak téma platu ani v pracovním kolektivu nemusí vyvolat velké drama.
„V Česku je mluvení o platu – v práci i mezi přáteli – spíše tabu. Souvisí to částečně s výchovou, závistí, očekáváním reakce druhých, obavami, které v sobě máme.“
Mají lidé vědět, jaké jsou platy jejich kolegů? Nehledejte univerzální odpověď, neexistuje. Jednoznačně záleží na firemní kultuře, ne každá společnost tak otevřený přístup unese. Může být motivační v tom, že se lidé chtějí zlepšovat a růst, ale i kontraproduktivní, pokud třeba nováček dostane více než dlouholetý zaměstnanec. Otevřenost je u nás stále ještě daleko za celosvětovým průměrem. A podle dat z roku 2021 bylo i v globálním měřítku k podobnému kroku ochotno přistoupit jen zhruba 5 % firem.
Chcete vědět, zda jsou u vás lidé spokojení s financemi? Chatbot Arnold je vyzpovídá za vás přesně podle vašich požadavků. Zkuste si to zdarma.
I když nemáte v práci absolutně otevřený přístup, má smysl o penězích mluvit. Stále přetrvává dojem, že naslouchání nic nevyřeší. To je velký omyl. Důležité je dát lidem prostor a zajímat se o to, jak vnímají svoji platovou situaci. Jsou spokojeni? Co je za tím, že je neuspokojuje? Srovnání s trhem? S kolegy? Osobní problémy? Jiná nabídka? Proč přicházejí právě teď? Jak by podle nich měla vypadat jejich ideální mzda? Jak se má jejich ideální mzda vázat k výkonu nebo pozici? Naslouchat zaměstnancům je základ pro HR i management. A také odpovídat na jejich dotazy.
Zaměstnanec chce vyšší plat, vy jeho požadavek uznáte, přidáte mu a všichni jsou šťastní. Nebo dokonce navýšení odměn sami iniciujete. Co ale dělat, když okolnosti zvednutí platu neumožňují (nebo nemůžete přidat podle představ a potřeb zaměstnance)? Volte cestu maximální otevřenosti, vždy ale v kontextu firemní kultury. Vysvětlete, jak vy osobně i firma přemýšlíte o platové politice. Proč je to zrovna tato cesta. Dejte lidem kontext. Dovolte jim porozumět. Nemusí souhlasit, ale skutečnost, že o všem otevřeně mluvíte a dáváte upřímně nahlédnout „do karet“, je to, co zaměstnance zbaví jedné z frustrací. „Vyplývá z toho hlavní zpráva: klíčem je komunikace. Upřímná, naslouchající, respektující,“ shrnuje Sandra Fridrichová.
+ Je vhodné člověka ocenit za to, že s tématem přišel – za jeho odvahu, protože mluvit o penězích je stále tak trochu jako „elephant in the room“.
+ Vzít si čas. I když už tušíte, zda na požadavek řeknete ano či ne, není třeba reagovat hned. Připravte se na další diskusi, sesbírejte data a řešte vše s časovým odstupem.
- Nekritizovat, nevyvolávat pocity viny u zaměstnance za to, že chce otevřít téma platu, nevymlouvat se na firemní politiku, držet se faktů.
- Nehodnotit adekvátnost požadavku, ale snažit se porozumět.