Zákoník práce říká, že zaměstnanci mají právo na mzdu po vykonané práci. To, že se u nás mzda v drtivé většině případů vyplácí jednou měsíčně, je jen zažitá zvyklost, kterou zákon napevno nepředepisuje. Výplata klidně může probíhat i v jiných intervalech. Třeba v USA je úzus odlišný a častější je týdenní mzda. A pro zajímavost, také v meziválečných Baťových závodech se mzda vyplácela týdně. Nejde ale jen o termíny výplaty. Nasbírali jsme 6 nejčastějších možností odměňování, které firmy nabízejí i u nás, typicky jako doplněk nebo alternativu ke klasické mzdě:
V Česku bývaly doby, kdy se běžně pracovalo se zálohou na mzdu a s jejím doplatkem. Ke konci 20. století však převážil jeden měsíční výplatní termín, jak ho známe teď. Zálohy ale nejsou passé a firmy je využívají, především u méně kvalifikovaných pozic, třeba skladníků nebo prodavačů. V takovém případě jde většinou o týdenní zálohy, jako například v řetězci supermarketů Albert, kde na týdenní zálohu mzdy lákají třeba brigádníky na DPP nebo DPČ.
Tuzemskou novinkou jsou aplikace, které lidem umožňují výběr mzdy podle jejich uvážení, aniž by museli čekat na jediný termín v měsíci. To umí aplikace Advanto nebo PalmApp. Ze zpětných vazeb od uživatelů aplikace Advanto i z výzkumu společnosti vyplývá, že možnost sáhnout si na peníze kdykoliv zlepšuje finanční stabilitu lidí a pozitivně funguje i v náboru. Tvůrci také aplikaci dávají do souvislosti se spokojeností zaměstnanců, loajalitou, efektivitou i počtem odpracovaných hodin. Jako konkrétní příklady uvádějí:
Nabíráte nové kolegy? S hladkým průběhem od podání inzerátu až po nástup pracovníka do firmy pomůže Teamio. Koukněte, proč je jedničkou pro více než 1000 českých firem.
Možnost výplaty předem:
I když není obvyklé, že by dnes někdo dostal za práci místo peněz pytel brambor, naturálie se svým způsobem také jako odměna využívají. A to třeba v podobě zaměstnaneckých slev na firemní výrobky nebo poukázek, které se za firemní zboží dají vyměnit. Příkladem je kupón ve výplatní pásce, který je možné využít v podnikové prodejně na nákup firemních výrobků.
Například mlékárenský podnik Madeta nabízí ve svých náborových inzerátech možnost nákupu zboží z firemní produkce za výhodné ceny. V Albertu zase letos provozním zaměstnancům v prodejnách poskytnou vedle mimořádných vánočních odměn i dvě 15% slevy na velký rodinný nákup. A jak vyplývá z diskuse ve facebookové skupině HR(k)sobě, svým způsobem se dají jako naturálie chápat i stravenky a některé možnosti Cafeterie.
Někde jdou na inovace v odměňování přes možnost zvolit místo mzdy v běžné měně kryptoměnu. Příklad? Internetový obchod Alza.cz oznámil už v roce 2018, že na vlastní žádost budou moci jeho lidé dostávat část mzdy v bitcoinech. Je ale třeba mít na paměti a v případě podobných experimentů deklarovat zaměstnancům, že kryptoměny provázejí i rizika a kontroverze. Potenciál do budoucna ukáže až čas.
Legislativně to sice v Česku není stále zcela hladká věc, přesto se firmy pouští i do toho, že své lidi odměňují (a motivují) přímo podílem ve firmě. Jak upozornili v časopise CzechCrunch, který podrobně sleduje startupovou scénu, příkladem byla asi stovka zaměstnanců firmy Socialbakers. Ti díky svým zaměstnaneckým akciím nepřišli zkrátka při pozdějším prodeji firmy Američanům. Jestli vás tohle téma zajímá, plno informací najdete v našem článku na téma zaměstnaneckých akcií.
V moderním pojetí není odměňování zaměstnanců chápáno úzce jen jako mzda doplněná o benefity (ať už je to Cafeteria, příspěvek na penzijní připojištění, nebo proplácení lepší zdravotní péče a podobně, i když i to do odměňování samozřejmě patří). Například potravinářský gigant Nestlé vyznává strategii, kdy odměňování je nutné chápat jako vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. K formám odměňování zaměstnanců podle tohoto konceptu patří:
Lidé se zajímají nejen o výši mzdy, ale i o to, jestli firma nabízí příjemné prostředí a smysluplnou práci. To vše zjistí na Atmoskopu, kde profily zaměstnavatelů sledují tisíce fanoušků.