Nárůst nezaměstnanosti či (vynucené) změny práce – a leckdy i celého pracovního zaměření – nejsou jediným negativním důsledkem pandemie. Od března do konce září 2020 sklouzlo podle dat ČSÚ na 55 tisíc lidí v produktivním věku nově mezi ekonomicky neaktivní. To znamená, že ztratili původní práci a novou již ani nezkoušejí hledat. Bohužel celých 45 tisíc z nich byly ženy. Zatímco během ekonomického rozkvětu se řada z nich začala vracet po rodičovské dovolené o něco dříve do práce na částečný úvazek, vloni takové pozice výrazně ubyly. A s nimi byla z pracovního trhu vytlačena celá řada šikovných lidí, kteří si nemohou kvůli péči o blízké dovolit pracovat na plný úvazek, potažmo ve směnném provozu či se zdlouhavým dojížděním.
Ještě více pandemie dopadla na podnikatelky. Zatímco dříve bylo vlastní podnikání jednou z možností, jak částečné úvazky nahradit, nyní se ukazuje, že šlo leckdy spíše o znouzectnost a jednu z mála možností, jak se starat o děti a zároveň se do pracovního režimu vrátit. Ovšem do konce 3. čtvrtletí 2020 podle dat ČSÚ ubylo 8500 podnikatelů (se zaměstnanci) – a v naprosté většině (8400) šlo právě o ženy.
Chcete o aktuálním trhu práce vědět ještě víc? Podívejte se na naši poslední Datovou snídani o vývoji pracovního trhu na podzim 2020. Data ve videu i v doprovodné prezentaci jsou dodnes aktuální a mnohá z nich vás možná překvapí.
Když přijde řeč na firemní vzdělávání, ve většině společností se budete bavit hlavně o rozvoji vlastních kolegů. Do popředí se však čím dál tím častěji bude dostávat i v případě kandidátů nebo čerstvě nabraných nováčků. Lidé teď častěji musejí hledat práci i mimo své původní zaměření, a je tedy nutné je do nové oblasti uvést a pomoci jim překonat kvalifikační mezery. Nasvědčují tomu i data z poslední vlny průzkumu LMC JobsIndex (září 2020) – 9 % lidí se od začátku pandemie změnila náplň práce v rámci stávajícího zaměstnání, plných 8 % zaměstnanců však v původní práci muselo skončit a hledat si něco úplně nového. Vcelku pozitivní je, že přinejmenším polovina z nich tuto náročnou změnu do konce loňského roku zvládla.
Stále více se firmy začínají zaměřovat na zdraví zaměstnanců. Problémy přitom budou vyvstávat hlavně proto, že práce (převážně a pouze) z domova je pro většinu lidí, kterých se již několik měsíců týká, stále poměrně nová. Ještě jsme si pro ni neosvojili nové návyky a jen málokdo zvládá účinnou psychohygienu. Někteří zaměstnavatelé to řeší různými workshopy, cvičením, zábavou. Komplexní řešení však ještě nikdo nemá a mnoha lidem proto nyní častěji hrozí riziko vyhoření.
Produktivita a efektivita práce v ČR byla dříve často terčem výtek ekonomů. Při současné mimořádné míře práce na dálku jsou však Češi efektivnější a zároveň zvládají větší pracovní vytížení, jak vypovídají data z průzkumu JobsIndex (září 2020). Proč? Část zkostnatělých procesů a schůzek pro schůzky jednoduše zmizela, lidé proto mají více času na jádro své práce. I z pohledu nezanedbatelné části manažerů se ostatně podstatně posunulo sledování výkonů – spíš než na vykazování hodin či dokazování přítomnosti v práci je nyní mnohem větší důraz na konkrétní, jasně uchopitelné výsledky jednotlivců nebo celých týmů.
Celý rozhovor s Tomášem Ervínem Dombrovským s ještě více daty o trhu práce na konci roku 2020 čtěte na webu magazínu Ekonom.