Z výzkumů vyplývá, že manažeři běžně věnují až 30 % svého času řešení konfliktů na pracovišti. Minimálně kvůli tomu zaslouží vaši pozornost. Než abyste jen hasili vzniklé požáry, přijměte opatření, která jejich vzniku budou efektivně předcházet.
Některé spory trvají dlouho, zabírají čas, který by všichni mohli věnovat práci, a není výjimkou, že některé hádky probublají až k soudu. Proto je řešte, dokud to jde.
Měli byste zapojit člověka, který se pokusí situaci a její následky zmírnit. Tím člověkem může být jak externí, tak interní mediátor. Firma ale může využít i kouče, facilitátora nebo třeba firemního ombudsmana. Pokud jste to ve firmě vy, svolejte nejdříve schůzku s oběma stranami. V případě, že je situace velmi vyostřená, můžete v úvodu zvážit dělené schůzky – s jednou stranou a poté s druhou. Pomůže vám to zorientovat se lépe v situaci a přitom nevyostřit spor.
Zdrojem konfliktu může být i osobnost jedince. Nejčastěji jde o toxické osobnosti, tzv. psychopaty, případně o nekompetentní osoby, které ve své nekompetenci chtějí zůstat a odmítají jakýkoliv posun kupředu. V těchto případech je dobré zhodnotit, zda je daný člověk pro firmu přínosem, nebo spíš zátěží, a podle toho se zařídit.
„Člověk v konfliktních situacích přestává racionálně uvažovat, nastartuje se u něj tunelové vnímání a až o 28 % se zvyšuje šance, že začne se zobecňováním,“ připomíná mediátorka Dana Potočková. Proto jsou pro hádky typická radikální vyjádření typu: vždycky říkáš, nikdy neděláš apod. Lidé v dané chvíli už postrádají jakýkoliv nadhled.
Abyste rozhádané strany přiměli k uklidnění a dokázali umírnit emoce, měli byste dokázat alespoň lehce zklidnit jejich rozbouřené ego. A na něj funguje, když ucítí respekt, nezávislost a tak trochu i potřebu výjimečnosti. Prakticky řečeno, zkuste více naslouchat, nic lidem striktně nenařizujte a projevujte o daného zaměstnance zájem – ptejte se ho na jeho názory, zkušenosti i pocity.
Hladká spolupráce mezi manažerem a HR oddělením není důležitá jen při řešení konfliktů, ale i v náboru. Přesně proto jsme do Teamia implementovali řadu funkcí, se kterými už se teamleaderům nebudete muset se vším připomínat.
Nic nám tuto otázku nezodpoví lépe, než jeden příklad z praxe. V jedné větší společnosti se vyostřily neshody mezi klíčovými zaměstnanci – personalistka obvinila z bossingu jednoho z manažerů. Ten nesouhlasil a personalistce vyčetl neprofesionální chování a šíření pomluv, až spor začal rozdělovat celou společnost. Vedení se do toho nejdříve nechtělo vměšovat, ale když už to přesáhlo únosnou mez, kontaktovali mediátorku Danu Potočkovou.
Nejdříve si Dana s vedením ujasnila, čeho chtějí dosáhnout. Firma nechtěla přijít ani o jednoho ze zaměstnanců, potřebovali tedy hlavně obnovit ztracenou důvěru. Dana tedy zvolila cestu, kdy se sešla s oběma rozhádanými zaměstnanci zvlášť a zjišťovala, jak oba situaci vnímají. Při následné mediaci obou stran se ukázalo, že mezi zaměstnanci došlo k sérii několika nedorozumění, která se po pár sezeních podařilo objasnit. A zatímco hlavní aktéři se domluvili a spor urovnali, dlouho neřešený konflikt stihl firmu rozdělit na tábory.
Nejtěžší tedy pak bylo usmířit rozdělenou společnost. Zaměstnanci totiž nedokázali pochopit, že se rozhádané strany už dohodly. Proto manažer i personalistka iniciovali interní setkání, kde vše vysvětlili a poprosili je, aby podpořili jejich rozhodnutí snahu spor urovnat. Společně také připravili workshopy, které slaďovali spolupráci napříč firmou. „To bylo za mé dosavadní působení asi poprvé, kdy se spor řešil vlastně s celou firmou. Většinou stačí, když se dohodnou zainteresovaní jedinci,“ vzpomíná Dana.
Mediaci používá spousta velkých firem, například Google, Nestlé, ČSOB, KPMG, DHL, PWC, ale třeba i Česká pirátská strana.