Každého z nás stresuje něco jiného. Jednoho deadline v práci vybičuje k velké produktivitě. Druhý kvůli blížícímu se termínu nebo důležité konferenci několik dní nespí. Existuje způsob, jak můžeme s přetlakem a psychickým vyčerpáním pracovat. Seznamte se s metodou recovery experience.
Tento přibližně 20 let starý koncept říká, že je velmi důležité „zotavit“ se po stresovém období v práci. Ať už v každodenní realitě, nebo ve více vypjatých časech. „Pokud totiž se stresem nepracujeme, nejlépe aspoň trochu každý den, časem nás doběhne psychicky či fyzicky,“ říká koučka a psycholožka Kristýna Cetkovská, která se ve společnosti Soulmio zaměřuje na duševní zdraví v práci.
Díky následujícím krokům se zvládneme dostat zpátky do „předstresové“ fáze.
Abychom se dokázali ze stresu zotavit, potřebujeme se nejdříve od práce odpojit. To je pro mnoho lidí v době, kdy mají pracovní záležitosti neustále po ruce ve svém mobilním telefonu, často těžké. Jakmile pípne e-mail od kolegy nebo klienta, hned se podíváme, o co jde. S odpoutáním od práce nám nepomáhá ani to, že si večer otevřeme počítač, u večeře přemýšlíme, jaký „to do list“ nás další den čeká…
Tip Kristýny: Není třeba být k zastižení nonstop. Nejlepší je, když si nastavíme hranice a zprávy nám jednoduše nechodí. Pokud pracujete třeba od devíti do pěti, vypněte si upozornění mezi šestou hodinou večer a osmou ráno.
Dalším důležitým bodem je odpočinek. Zvolte aktivitu, která fyzicky zklidní vaše tělo, a to podle svých preferencí. Může jít například o spánek, čtení knížky nebo posezení na lavičce v parku.
Tip Kristýny: Máte pocit, že si odpočinete u sportu? Pozor na to, co pro vás daná aktivita znamená. Je to činnost, která vás uklidní, nebo si chcete něco dokázat a zdolávat rekordy? Metoda recovery experience nemůže být naplněná, pokud vidíme jen výkon. Stresu se nezbavíme, naopak si ho přidáváme.
K tomu, abychom se cítili lépe, nám pomůže zažívat úspěchy v mimopracovním čase. Není potřeba hned vyhrát šampionát, když po večerech hrajete basket. Jde o maličkosti, které se nám daří. Zejména pokud se v pracovním prostředí zrovna nedaří.
Tip Kristýny: Oceňte se za drobnosti. Například že se vám povedl upéct dort pro děti k narozeninám, udělali jste příbuzným radost netradičním výletem, povedlo se vám uklidit byt na první dobrou během chvíle...
V zaměstnání za námi často přijde šéf nebo kolega s tím, že je něco potřeba udělat rychle. Ne vždy tak máme stres během pracovní doby ve svých rukou. Pomoci nám může, když doma, v bezpečném prostředí, máme nad věcmi kontrolu.
Tip Kristýny: Opět stačí maličkosti. Rozhodněte třeba, kam půjdete na večeři, jaké oblečení si vezmete na běhání nebo zda pojedete o víkendu za babičkou.
Existují žebříčky nejstresovějších povolání. Klasicky vedou call centra, policisté, hasiči, záchranáři nebo lékaři. Nebo třeba manažeři. Každý to ale prožívá jinak. Jsou lidé, kteří mají ke stresu větší předpoklady. Člověk, který se na škále mezi labilitou a stabilitou umisťuje blízko k extrému lability, si stresory dokáže najít i v knihovně. Oproti tomu zkušený doktor na ARO již má nadhled a vystresovaný z práce být nemusí.
Teď už víme, jaké kroky pomohou k zotavení. Jak by to naopak nemělo vypadat? Proklientsky zaměřený zaměstnanec, jako třeba obchodník, je zvyklý vždy vyjít vstříc. Ani on by ale neměl brát klientovi telefon v devět večer nebo o víkendu během oběda. Automechanik si neodpočine, jestliže po práci opravuje kamarádům auto. Stejně jako třeba kuchař, který o víkendu připravuje pohoštění na svatbu příbuzných.
Pozor u sezónních pracovníků, kteří jedou několik měsíců nonstop. „Jejich zotavení vyžaduje delší čas, nestačí jeden večer nebo pár dnů. Naopak budou potřebovat pár týdnů až měsíců,“ přibližuje Kristýna Cetkovská.
Management a HR oddělení mohou v rámci wellbeingu připravit pro zaměstnance a zaměstnankyně ty správné podmínky.
Členové týmu by si měli sladit, co pro ně je a není v pořádku. Musí být na telefonu o víkendu nebo večer? Za jakých podmínek? Když budou pracovat o víkendu, můžou si vzít volno v týdnu? Vymezte prostor pro práci a pro zotavení. Není třeba držet se pevných hranic pro všechny, klidně může jít o flexibilní nastavení ve smyslu: takhle to máme všichni a dál už jede každý podle sebe.
Jasně danými pravidly nabydou zaměstnanci jistoty. „Budou vědět, kdy je třeba ještě podávat výkony a kdy je čas věnovat se dětem, jít si zaběhat nebo třeba zajezdit si na motorce. A to bez neustálého hlídání telefonu,“ vysvětluje Kristýna Cetkovská.
Ve firmách je často více práce než lidí. Je však potřeba, aby vedení distribuovalo úkoly tak, aby se v nich zaměstnanci „neutopili“.
Když je v týmu 10 pracovníků a pracovnic, mísí se 10 individualit a 10 lidských potřeb. Je v pořádku, že někdo potřebuje na vyhotovení úkolu více času, zatímco jiný je naopak rychlý, ale třeba dělá častěji chyby. „Je to o opatrné práci manažera. Musí umět vysvětlit, proč má Anička čtyři projekty a její kolega o jeden víc,“ říká Kristýna Cetkovská.
Aby konkrétní kroky fungovaly, měli by manažeři a vedoucí týmů se svými lidmi komunikovat, znát jejich silné a slabé stránky. Budou tak vědět, komu která práce vyhovuje, koho co stresuje, jak se člověk s tlakem vyrovnává. Nebo kdo třeba má sklony k workoholismu a je nutné ho hlídat. „Pokud se lidé nebudou cítit v práci dobře, nebudou podávat dobré výkony,“ vysvětluje Kristýna Cetkovská.