Na pracovních portálech Jobs.cz, Prace.cz a v aplikaci Práce za rohem stoupl loni počet zájemců o práci o 6,4 %, celkově na 626 508 jednotlivců. Zaslaných reakcí na inzeráty bylo přitom dokonce o 13 % víc než v roce 2022, celkem přes 5,6 milionu. Počet obsazovaných pozic ze strany zaměstnavatelů zároveň celkově klesl o 15 % na 313 591.
Zdálo by se, že situace na českém trhu práce, dlouhodobě trpícím nedostatkem pracovníků, se tak zlepšuje. Částečně je to pravda. Celkově ale stále zůstává vysoká nevyrovnanost mezi jednotlivými obory, profesemi i konkrétními pozicemi.
Špatná je situace zejména v technických a inženýrských profesích. U pozic, jako jsou elektromechanik či elektroinženýr, poptávka firem oproti loňsku dokonce o 4–5 % vzrostla. Na jeden inzerát v těchto zaměstnáních přitom odpoví v průměru méně než 4 zájemci. Místa se tak daří obsazovat jen těžko.
Podobně složitá, byť statisticky o něco pozitivnější je například situace u zdravotnického personálu. Právě zde je dlouhodobý nedostatek lidí alarmující a při zvyšujícím se průměrném věku dožití do budoucna nebezpečný.
Naopak u IT profesí se proti předchozím letům zvýšil průměrný počet odpovědí na inzerát. To znamená, že sehnat například programátora je při průměrném počtu 8,6 odpovědi na jeden inzerát snazší než dříve. Je to důsledkem nástupu umělé inteligence v oboru, dočasného tlaku na úspory v nákladech technologických firem a snížení poptávky meziročně řádově o třetinu.
Přestože se náborová horečka v posledních měsících mírně snížila, firmy i dál plánují spíše nabírat než se zaměstnanců zbavovat. V reprezentativním průzkumu s názvem Datařův průvodce po krizích Česka uvedlo 31 % českých zaměstnavatelů, že chtějí z hlediska počtu zaměstnanců v roce 2024 růst. Jen 15 % naznačuje opačné plány.
Dobrou zprávou je, že firmy chtějí investovat i do svých stávajících lidí. Celých 42 % oslovených zaměstnavatelů plánuje investovat do růstu mezd a odměňování svých lidí, 41 % procent do zvyšování jejich kvalifikace. Šetřit naopak firmy hodlají v případě nutnosti na vybavení, kancelářích či marketingu.
Vzdělávání zaměstnanců je důležitým tématem jak pro firmy, tak pro lidi samotné. Pokud jde o počet pracovníků, kteří i v dospělosti procházejí nějakou formou vzdělávání, je jich v ČR lehce přes 45 % během jednoho roku, což je přibližně průměr zemí OECD. V intenzitě i struktuře vzdělávání dospělých však Česko za vyspělejšími zeměmi bohužel zaostává.
Mezi zaměstnanci pokládají další vzdělávání za důležité zejména ti, kdo mají možnost jím procházet – a to 58 % z nich. Mezi všemi dohromady je to 50 %. Plné dvě třetiny firem nechtějí na vzdělávání svých zaměstnanců šetřit, 60 % z nich ho pokládá za pevnou součást svých investic a jen 40 % za pouhý benefit.
Složitější je situace se samotným obsahem vzdělávání dospělých. Většina (54 %) vzdělávacích aktivit ve firmách je ta povinná ze zákona. Nezanedbatelná část je povinná ve vztahu k vnitrofiremním směrnicím (23 %), volitelné vzdělávání směřující k profesnímu nebo kariérnímu posunu tvoří jen necelou čtvrtinu. A shodný podíl – pouze čtvrtina zaměstnanců – je s možnostmi dalšího růstu a posunu ve firmě spokojena.
Celých 42 % se týká hard skills, které zaměstnanci potřebují ke své současné práci, a například vzdělávání se v oblasti životního stylu a psychohygieny umožňují firmy zaměstnancům jen z malé části (6 % vzdělávacích aktivit). Přitom tato témata úzce souvisí s celkovou osobní vyrovnaností a v důsledku s vyšší efektivitou zaměstnanců. Možnost osobního rozvoje a vzdělávání má obecně velký vliv na spokojenost i výkony lidí.
Je Česko montovna Evropy? Jak se vyvíjejí v posledních měsících mzdy? Ve kterých regionech se situace zaměstnanců zhoršuje a kde je naopak lepší než dřív? Kolik lidí je ochotno změnit práci? To vše a mnohem víc se dozvíte v jarní Datové snídani Alma Career s Tomášem Ervínem Dombrovským. Zkrácenou verzi s nejdůležitějšími daty si můžete poslechnout v podcastu naHRávky.
Časový rozvrh videa:
0:00 Intro
1:44 Kondice a plány firem pro rok 2024
24:49 Hlavní data z pracovních portálů
40:50 Cizinci na českém trhu práce
1:03:20 Investice do rozvoje lidí a firem
1:16:56 Vývoj mezd a očekávání zaměstnanců
1:31:07 Socioekonomická data a širší kontext