40 % zaměstnanců touží po větším uznání. Co je v práci dělá spokojenými?
Poslední výzkum JobsIndex se lidí ptal, co v práci považují za podstatné. A 3 ze 4 zaměstnanců a zaměstnankyň zmiňují vztahy na pracovišti, tedy jak vycházejí se svými kolegy nebo jakou kolem sebe vnímají atmosféru. Téma je klíčové hlavně pro bílé límečky. Podobný počet lidí z řad modrých límečků pak zmiňuje pracovní podmínky včetně třeba dojíždění. Důležité pro obě skupiny zůstávají i přístup a osobnost nadřízených.
Až za těmito faktory zaměstnanci uvádějí celkovou organizaci práce (56 %), kam spadá i spravedlivé odměňování. A třeba osobní rozvoj lidé neměli ani potřebu moc zdůrazňovat.
To je to, co lidé sami říkají. Ale z dat JobsIndexu lze vyčíst také informace, co skutečně významně ovlivňuje spokojenost zaměstnanců, a tedy i jejich angažovanost a výkon. A tady jsou výsledky trochu jiné.
Co lidem v práci nejvíc vadí?
Dominuje tu pochopitelně finanční, ale i slovní ohodnocení. Nedocenění přitom pociťuje 59 % pracovníků. A toto číslo za poslední rok významně vzrostlo. Zaměstnancům často vadí, když mají méně, než se obvykle bere na stejné pozici jinde. Nebo třeba to, že jejich příjem neodpovídá úsilí, které své práci každodenně dávají. Také je tíží, jestliže se firmě daří, ale v jejich odměně se to neprojevuje. Velmi silně pak zaměstnanci vnímají, když je jim podle jejich dojmu neprávem snížena mzda.
Nejde ale zdaleka jen o finance. Často ještě důležitější je nedostatek uznání. Celých 37 % lidí trápí, že je nadřízení neumí pochválit. A 43 % mrzí, že pracují nad rámec povinností, ale nikdo to neocení. Pocit nespravedlnosti nejčastěji popisují větami jako: „Hrozně se snažím, ale vedení si toho nevšímá. Nadřízený mě vůbec nechválí. Někdo jiný slízl smetanu za moje úspěchy. Udělal jsem něco dobře, ale stejně jsem dostal vynadáno. Pykám za cizí selhání…“
Co zaměstnancům vadí nejčastěji:
- Pracuji víc, ale nikdo to neocení.
- Práce se mi stala rutinou.
- Hodně pracuji, ale ostatní se nesnaží.
Co zaměstnance zasahuje nejdrastičtěji:
- Šikana ze strany nadřízeného či kolegů (téměř 20 % lidí ji zažívá opakovaně).
- Neprávem snížený plat (zažilo 14 % zaměstnanců).
- Jednají se mnou jako s méněcenným (zažívá opakovaně 28 % zaměstnanců).
Vyloženě patologické je pak ponižování a šikana ze strany nadřízených nebo kolegů. Alarmující přitom je, že jen v posledním roce s ní má zkušenost skoro 20 % zaměstnanců, tedy skoro každý pátý. Šikana v práci přitom začíná většinou nenápadně, právě třeba z nedostatku uznání.
Mění se přístup ke vzdělávání
Překvapivá je pak ještě jiná věc, se kterou navíc není tak složité něco dělat. Reálně má na spokojenost i výkon zaměstnance velký vliv možnost osobního rozvoje, vzdělávání. A to především kvůli vidině dalšího pracovního posunu.
Zatímco ještě před sedmi osmi lety bylo výrazně více těch, co vzděláváním doháněli už rozjetý vlak a báli se, aby nezaostali za vývojem ve svém oboru, dnes je to úplně naopak. Lidé ho chápou hlavně jako cestu k budoucí lepší pozici, mzdě či práci.
Proč začít s firemním vzděláváním?
- Lidé u vás budou zůstávat déle.
- Vychováte si vlastní experty.
- Ušetříte za nábor.
- Dostanete do firmy nové nápady.
Podrobnosti nejen o tématu spokojenosti v práci najdete v prezentaci zdarma ke stažení. Anebo si dejte celou nejnovější Datovou snídani se všemi chody.
