Tzv. flexibilní novela zákoníku práce přináší významné přepracování současné legislativy. Od dubna známe podobu návrhu, platit bude nejdříve od ledna 2025, nyní před sebou má fázi připomínek a následně případně schvalování.
Proč „flexibilní“? Cílem úpravy je zvýšit pružnost pracovněprávních vztahů a lépe reagovat na vývoj trhu práce. Jak konkrétně to chce novela řešit a co to přinese zaměstnavatelům a zaměstnancům?
Nová podoba zákona usiluje o usnadnění souběhu rodinného a pracovního života rodičů malých dětí. Nově by měli mít lidé na rodičovské dovolené možnost uzavřít dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce se svým zaměstnavatelem na stejný druh práce, jako vykonávali před nástupem na rodičovskou. To za současného stavu není možné. Zaměstnanec nyní nesmí na dohodu vykonávat takové práce, které má ve smlouvě. V praxi ale tohle pravidlo činilo problémy a vedlo k častému obcházení zákona.
Dále chtějí zákonodárci podpořit dřívější návrat zaměstnance z rodičovské dovolené. Nově by měl zaměstnavatel povinně „držet“ zaměstnanci jeho původní pracovní místo až do dvou let věku dítěte. Aktuálně mají sice rodiče při návratu z rodičovské právo na zařazení podle pracovní smlouvy, to ale může znamenat umístění na jiné oddělení nebo do jiného týmu.
Novela by se měla dotknout i výpovědní doby, které se změny dlouhodobě vyhýbají. Nově by mohlo dojít ke zkrácení zákonné výpovědní doby na jeden měsíc. Jde však pouze o situace, kdy k ukončení pracovního poměru dochází z důvodu nedostatků na straně zaměstnance (ať už půjde o porušování povinností, nebo nesplňování požadavků). V ostatních případech by měla být zachována zákonná minimální dvouměsíční výpovědní doba.
S tím souvisí i prodloužení doby, kdy je možné porušení sankcionovat, ať už výtkou, nebo výpovědí. Nově by šlo o tříměsíční lhůtu od chvíle, kdy se zaměstnavatel o porušení dozvěděl, a zároveň 15 měsíců od chvíle, kdy k němu došlo. To může pomoci například v situaci, kdy se na prohřešky přijde až v rámci ročního auditu či inventury.
Novinkou je také začátek výpovědní doby, který by měl běžet již ode dne doručení výpovědi druhé straně, nikoli až od prvního dne následujícího měsíce. V praxi by tedy došlo o zkrácení v řádu dnů či týdnů.
Na druhé straně, při vzniku pracovního poměru by mělo dojít k prodloužení maximální délky zkušební doby ze stávajících 3 měsíců na 4 měsíce (ode dne vzniku pracovního poměru). U vedoucích zaměstnanců by se mělo jednat o prodloužení o 2 měsíce, tj. na 8 měsíců. Podle ministerstva zkušenosti z praxe ukazují, že aktuální délka zkušební doby, zejména u kvalifikovaných zaměstnanců, není dostatečná.
Návrh počítá také s větší flexibilitou organizace času na práci a odpočinek. Zavádí tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem na základě dohody se zaměstnavatelem. To se hodí hlavně u kvalifikovaných či manažerských pozic.
Při mimořádných událostech a havarijních stavech, kdy je nutné rychlé a efektivní řešení ve veřejném zájmu (třeba u obnovení dodávky elektřiny), novela umožňuje zkrácení denního odpočinku až na šest hodin. Člověk si ho však může kompenzovat volnem v následujícím dni.
Novela přichází i s některými dílčími změnami, například v oblasti skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů nebo pokud jde o vyplácení mzdy v jiné měně než v korunách. Je ale nutné brát v potaz, že novela samotná je na počátku legislativního procesu a její obsah se tedy ještě může zásadně proměnit.
Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí by novela mohla platit od ledna 2025. Vládě ji chce předložit už v květnu 2024. S ohledem na předchozí zkušenosti a obtížnost „protlačit“ jakékoliv změny v pracovním právu je tento údaj potřeba brát spíše jako orientační.
Článek vznikl ve spolupráci s největší česko-slovenskou advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS a data v něm jsou aktuální ke květnu roku 2024. Ačkoliv ho viděly oči několika právníků specializujících se na pracovní právo, chápejte ho prosím pouze jako informativní a s obecným charakterem, nikoliv jako návod. Pokud ve vaší firmě dané téma řešíte, vždy se poraďte s experty na pracovní právo.