Když zemře zaměstnanec. Na co nezapomenout a jak se postarat o jeho kolegy
Nikdo na to moc nechce myslet dopředu, ale organizace musejí být připravené i na to, že některý ze zaměstnanců zemře. Tady je pár věcí, které je dobré vědět.
Pracovní poměr zaniká dnem úmrtí zaměstnance. A to i v případě, že se o něm zaměstnavatel dozví se zpožděním. Zanikají také ostatní základní pracovněprávní vztahy: dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.
Do osmi dnů od úmrtí je zaměstnavatel povinen doručit příslušné správě sociálního zabezpečení oznámení o skončení zaměstnání. Nejpozději do tří měsíců pak předložit zaměstnancův evidenční list důchodového pojištění. Daňové přiznání za zemřelého již podává osoba spravující pozůstalost.
Nárok na výplatu mzdy má rodina
Většinou je to tak, že zaměstnavatel dluží zaměstnanci v okamžiku úmrtí minimálně poslední mzdu. Může se ale stát, že po zemřelém zbyl naopak dluh vůči zaměstnavateli, třeba nesplacená půjčka. Co se s těmito pohledávkami děje?
Dosud nevyplacenou mzdu i například náhradu nevybrané dovolené je nutné do výše trojnásobku zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku poukázat na jeho manželku/manžela, případně děti nebo rodiče. Podmínkou je, že žili se zemřelým ve společné domácnosti (stačí jejich místopřísežné prohlášení). Vše se to přitom děje mimo dědické řízení, a tedy většinou v řádu týdnů.
Jakmile je dlužná částka vyšší než tři průměrné měsíční výdělky zaměstnance, přechází rozdíl do dědického řízení. Celá dlužná částka do dědického řízení přejde, pokud není komu peníze poukázat.
Jak na zaměstnancův dluh
Zaměstnavatelovy pohledávky vůči zaměstnanci jeho smrtí zanikají, pokud se ovšem nejedná o některou ze tří výjimek. Ty se vztahují na situace, kdy pohledávka vychází z pravomocného rozhodnutí soudu, případně ji zaměstnanec písemně uznal ještě za svého života co do důvodu i výše (například ve formě dlužního úpisu) anebo jde o náhradu za úmyslně způsobenou škodu.
Zaměstnancův dluh vůči zaměstnavateli ovšem nelze strhnout ze mzdy vyplácené pozůstalým. Firma by ho až následně měla přihlásit do dědického řízení.
Když je smrt následek pracovního úrazu
Pokud zaměstnanec zemře na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, zákoník práce stanoví povinné náhrady ze strany zaměstnavatele: jde o náklady na léčení, pohřeb, výživu pozůstalých, o náhradu věcné škody – a především o jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých.
Otázka jednorázové náhrady se obvykle začíná řešit až po vyšetření všech okolností. Vyplácí se v součinnosti s pojišťovnou, u které je zaměstnavatel pro tyto případy ze zákona pojištěn. Minimální výše jednorázového odškodnění je u každého z nejbližších příbuzných dvacetinásobek průměrné mzdy v Česku v daném období (aktuálně něco přes 850 tisíc korun). U rodičů zesnulého, pokud jsou oba naživu, se částka dělí dvěma.
Pokud se pozůstalí a zaměstnavatel nedohodnou, nezbývá než věc vyřešit u soudu.
Povinnost platit výživné pozůstalým zaměstnavateli vzniká, jestliže jej poskytoval zemřelý zaměstnanec (například u nezletilého dítěte). Zaměstnavatel ho vyplácí ve výši 50 % průměrného výdělku zesnulého u jedné osoby, případně 80 % u více osob. Od částky se však odečítá sirotčí nebo vdovský důchod.
Jaké jsou dopady na kolegy?
Zaměstnanci jsou si často navzájem nejen spolupracovníky, ale i přáteli nebo mentory. Ztráta kolegy či kolegyně proto může být podobná úmrtí v rodině. A každý člověk se s náhle prázdným místem ve svém životě vypořádává vlastním způsobem.
Podle psychologa Patrika Drába ze Soulmia, který se zaměřuje na péči o duševní zdraví zaměstnanců ve firmách, navíc úmrtí spolupracovníka připomíná lidem jejich vlastní smrtelnost: „Velmi často se právě v tomto momentu aktivují jejich vlastní traumata: nejčastěji ve formě úzkostí, fobií, panik, strachů z nemocí, z řízení, otevřených prostor, problémů s trávením, bolestí hlavy, zad, pískání v uších, třesu a podobně.“
A dalším možným dopadem je podle psychologa ztráta důvěry ve firmu či strach z výkonu zaměstnání, pokud šlo o úmrtí následkem pracovního úrazu.
Komunikujte od prvního dne
S kolegy zesnulého začněte pracovat už v den oznámení smrti. Důležité je pak období zhruba po uplynutí jednoho týdne, kdy opadá prvotní šok. Přibližně do jednoho měsíce bývají následky nejviditelnější, teprve poté se situace ustaluje.
Klíčová je podle Patrika Drába komunikace: „Jde o to, jasně a otevřeně komunikovat celou událost a zarámovat ji do obrazu, ve kterém chceme, aby ji zaměstnanci vnímali. Protože fámy a nedorozumění můžou vznikat velmi snadno, zvlášť pokud se jedná o úraz na pracovišti.“
Zaměstnance připravte na stavy, které se u nich mohou objevit, a nabídněte jim podporu. Některé firmy nechávají proškolit konkrétního pracovníka, jiné přímo zaměstnávají psychoterapeuta, případně si ho najímají externě (třeba právě ze Soulmia). Se zaměstnanci lze pracovat individuálně i skupinově.
Nabídněte rozlučkový rituál
Firma může lidem nabídnout i různé rituály, které fungují jako rozloučení se zemřelým kolegou, bod, od kterého se lze pomyslně odrazit dál. Můžete zorganizovat sbírku pro rodinu zesnulého nebo vzpomínkový večer.
Článek vznikl ve spolupráci s největší česko-slovenskou advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS a data v něm jsou aktuální k červnu 2024. Ačkoliv ho viděly oči několika právníků specializujících se na pracovní právo, chápejte ho prosím pouze jako informativní a s obecným charakterem, nikoliv jako návod. Pokud ve vaší firmě dané téma řešíte, vždy se poraďte s experty na pracovní právo.
