Reálné mzdy klesaly od konce roku 2021 devět kvartálů v řadě. Za loňský rok se propadly o 2,9 %, spolu s předloňským rokem šlo o kumulativní propad o plných 12 %. Letos se ale trend obrátil. Ve třetím čtvrtletí reálné mzdy meziročně stouply o 4,6 % a rostou již třetí čtvrtletí po sobě. Lidé si tedy v průměru za svou výplatu mohou koupit více než před rokem.
Zároveň na tom pořád nejsme dobře. Většina lidí se má hůř než v roce 2019, tedy před covidem, válkou na Ukrajině a energetickou a inflační krizí. S určitými obtížemi vychází se svým příjmem podle aktuálních dat našeho JobsIndexu 53 % zaměstnanců. Navíc tento ukazatel se od jarního měření nezlepšil, naopak se o dva procentní body zhoršil. Velmi vážné obtíže vyjít se svým příjmem od výplaty k výplatě deklaruje plných 21 % zaměstnanců.
Problémy mají především mladé rodiny a samoživitelé a samoživitelky. A také modrolímečkové profese a obecně lidé s nižším vzděláním. Naopak i na spokojenosti zaměstnanců je vidět, že lidé na vyšších pozicích jsou z nejhoršího venku.
Nedostatek peněz řeší zaměstnanci celkem běžně přivýdělky, týká se to bezmála 20 % lidí. Nejde jen o brigády, hodně z nich má regulérně druhou práci, nezřídka načerno. Skoro 200 tisíc lidí pak má souběh hlavní práce a dohod u stejného zaměstnavatele, což je krátkodobě výhodné pro obě strany. Nevýhody ale zaměstnanci následně silně pocítí u nemocenské, u rodičovského příspěvku nebo v důchodu.
Druhou, ještě o něco častější cestou jsou pro zaměstnance přesčasy. Běžně je kvůli finančnímu přilepšení využívá 41 % z nich, dalších 40 % občas. To je dohromady obrovské číslo. A hlavně je to při stárnutí populace dlouhodobě neudržitelné. Co čtyřicátníci s vypětím sil zvládají, padesátníci, natož šedesátníci zvládat nebudou. Už dneska se to propisuje do nespokojenosti mezi zaměstnanci, kteří si častěji stěžují na přetěžování a velký objem práce.
V rámci podzimní vlny pravidelného průzkumu JobsIndex jsme se zaměstnanců zeptali, co čekají, že se s jejich příjmy stane počátkem roku 2025. Růst mzdy očekává 58 % z nich, 10 % ho má za jistý. Zhruba to odpovídá situaci před rokem.
Jedna věc se ale změnila, a to kolik si lidé myslí, že jim zaměstnavatel přidá. Polovina těch, co věří ve vyšší mzdu, očekává maximálně 5% nárůst. Naopak jen každý desátý čeká víc než 10 % navíc. Lidé jsou ve srovnání s minulými měřeními opatrnější. Vypadá to, že dobře reflektují, co je ve firmách v současné ekonomické situaci reálně možné.
Zkoumali jsme také, za jak adekvátní lidé očekávané navýšení mzdy považují. S vyšším než 5% nárůstem už by byla většina zaměstnanců spokojená, naopak menší než 5% zvýšení by plných 70 % zaměstnanců příliš neuspokojilo. Zároveň se ukazuje, že u skupin, které byly nejvíc zasaženy nedávnými krizemi, je potřeba ještě o něco vyšší růst mezd. A že některým nízkopříjmovým zaměstnancům nemusí ani 7 nebo 8 % navíc stačit.
Současně je u odměňování důležité nastavit růst mezd ve firmě co nejférověji. Pořád platí, že nespravedlnost v odměňování bývá zaměstnanci vnímána stejně citlivě, nebo dokonce občas i citlivěji než samotná výše příjmu.
Kromě dodatečného příjmu, ať už v podobě druhé práce, nebo přesčasů, lidé v rámci JobsIndexu uvádějí ještě jednu možnost, která by jim ve finančních potížích pomohla. A to nové nebo vyšší firemní benefity, zejména finanční. Což může být i cesta, jak si zaměstnance udržet, přestože vaše mzdové možnosti nejsou bezbřehé.
Benefity, které lidé mají a považují je za důležité
Benefity, které lidi nemají a považují je za důležité
Zdroj: JobsIndex, podzim 2024