Mezinárodní průzkum ukazuje, jak rozdílně lidé přistupují k vyjednávání o výši mzdy
Průzkum probíhal koncem roku 2024 v devíti zemích, kde Alma Career působí (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Severní Makedonie, Česká republika, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko a Litva), prostřednictvím mezinárodní platformy Paylab, která shromažďuje informace o mzdách a benefitech zaměstnanců na různých pozicích. V Platovém nástroji si mohou zaměstnavatelé udělat přehled o odměňování na daném pracovním trhu a nastavit tak konkurenceschopné mzdy.
Lidé si řeknou o více peněz kvůli inflaci, ale i vlastní sebeúctě
Důvody, které vedou lidi k tomu, že žádají o vyšší mzdu, je možné rozdělit do dvou hlavních skupin. Do první kategorie patří jejich pracovní schopnosti a zkušenosti, zvýšení kvalifikace či posun do lépe placeného oboru nebo pozice.
Druhou skupinu představují vnější vlivy, kdy lidé potřebují více financí ke svému životu. Velkou roli zde hraje inflace, zvyšující se náklady na bydlení nebo změna životní situace (narození dítěte, péče o blízké, ztráta partnera ad.).
Tyto faktory odrážejí rostoucí sebevědomí pracovníků v souvislosti s růstem vlastních kompetencí i jejich snahu udržet si životní standard.
Při změně místa chce většina zaměstnanců vyšší mzdu
Typickou situací, kdy se zaměstnanci rozhodnou usilovat o vyšší mzdu, je nová práce nebo pozice. Finance jsou ostatně často hlavním důvodem k tomu, že se lidé rozhýbají a opustí dosavadní místo.
Při poslední změně zaměstnání většina respondentů (dvě třetiny) v průzkumu usilovala o vyšší mzdu, než měli na předchozím místě. Zhruba každý čtvrtý se spokojil se stejnou mzdou, menší část respondentů dokonce akceptovala méně peněz, než měli v předchozím zaměstnání.
Nejvíc přidat chtějí skupiny s nejvyššími příjmy
Větší zvýšení mzdy při přechodu do nového zaměstnání požadují obecně lidé s vysokými příjmy. Mezi těmi, kteří při pracovním pohovoru žádali o vyšší plat, téměř polovina (41 %) respondentů z nejvyšší příjmové skupiny požadovala více než 20% zvýšení oproti předchozímu zaměstnání. Tomu odpovídá i skutečnost, že nejmenší část těchto respondentů (30 %) požadovala pouze 10% zvýšení.
A naopak respondenti s nízkými příjmy usilovali o menší zvýšení při přechodu do nového zaměstnání. Mezi těmi, kteří žádali o vyšší mzdu a patří do nejnižší příjmové skupiny (dolních 10 %), jich většina (60 %) žádala pouze 10% zvýšení oproti předchozímu zaměstnání. Jen pětina (18 %) požadovala mzdu o více než 20 % vyšší než na předchozím místě.
„Pro osoby s nejnižšími příjmy je i relativně malé zvýšení mzdy podstatné a pocítí jej bezprostředně. U lidí s vyššími příjmy už na nízkém zvýšení mzdy při změnách práce tolik nezáleží a do rozhodování o změnách vstupuje mnohem více faktorů,“ komentuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce Alma Career.
Respondenti ve vyšších příjmových skupinách obecně častěji usilovali o lepší mzdu při vyjednávání a méně často se spokojili se stejným nebo nižším platem ve srovnání s lidmi, jejichž mzdy spadají do nižší a nejnižší příjmové skupiny. Ti jsou nejčastěji ochotni akceptovat i nabídky se stejnou nebo ještě nižší mzdou, než měli v předchozím zaměstnání.
Kdy jsou lidé ochotni pracovat za nižší mzdu, než měli dříve?
Dvěma hlavními důvody, proč respondenti přijali horší mzdové podmínky, byly změna oboru, profese či zaměření (24 %) a skutečnost, že nižší plat byl uveden v inzerátu (rovněž 24 %). Pětina z těch, kteří kývli na práci za nižší mzdu, měla v předchozím zaměstnání poměrně vysoký plat, který podle nich nebylo reálné očekávat v novém místě. Téměř pětina respondentů přiznala, že jim na výši mzdy nezáleželo, další potřebovali práci zejména rychle a nekladli si podmínky.
Ženy a muži vyjednávají podobně, rozdíly ve mzdách přetrvávají
Ženy mají v průměru nižší mzdy než muži. Nepoměr v platech však nelze zcela přičítat chování při změně zaměstnání a vyjednávání o mzdách. Rozdíly jsou v tomto směru minimální, ukázal průzkum.
Muži i ženy během pracovních pohovorů obdobně usilují o vyšší platy, muži o ně při změně zaměstnání žádají jen o trochu častěji než ženy a troufají si říct o něco vyšší navýšení.
Se zhruba stejným příjmem jako dosud se spokojilo 25 % mužů a 30 % žen. Na nižší mzdu, než jakou měli v předchozím zaměstnání, kývlo 9 % mužů a 8 % žen.
V čem se muži a ženy liší, je postoj k otázce nerovného odměňování. Rozdíly ve výši mezd za stejnou práci považuje výrazná většina žen z průzkumu za závažný problém, téměř polovina mužů v něm problém vůbec nevidí.
