Největší pracovní výzvou pro mě bylo přebírání pozice generálního ředitele od mé maminky před několika lety. I předtím jsem měl ve firmě velké pravomoci, nicméně necítil jsem takovou zodpovědnost – za celou firmu i za kolegy v ní. Oficiální jmenování na mě dopadlo prakticky ze dne na den a cítil jsem velký tlak. Pochopil jsem, že co nerozhodnu, to se neposune. A že pokud je například nepořádek před vstupem do budovy, „můžu za to já“. Postupně jsem proto nastavil jasnější organizační strukturu, která mi umožnila delegování na zodpovědné spolupracovníky. Díky tomu jsem mohl po několika letech úplně opustit operativní úroveň řízení naší firmy.
Co pro mě bylo největší pracovní výzvou? Když jsme přijímali do výroby první cizince? Nebo když za covidu personalisté museli plnit úlohu zdravotníků a specialistů interní komunikace? Nebo když městská policie odmítla zasáhnout proti agresivnímu opilému zaměstnanci, protože nebyl na „veřejném prostranství“? To všechno se dalo zvládnout a zvládlo se. Ne vždy ale existuje uspokojivé řešení. Vzpomínám si, jak jsem se musela účastnit rozdávání výpovědí zaměstnankyním rušené detašované šicí dílny v zapadlé, špatně dostupné vesnici. Ty ženy tam mnohdy desítky let šily části oděvů, nedovedly si představit jinou práci a už vůbec ne složité dojíždění mimo svou obec. Některé byly rozzlobené, některé bezradné a některé, zejména ty starší, naprosto zoufalé. Hodně jich plakalo. Zachovat si v takové situaci profesionalitu a nepodlehnout emocím, to byla pro mě ta největší pracovní výzva.
Mým úkolem bylo obsadit s týmem za rok pozice 100 programátorů. Musela jsem připravit strategii, jak toho dosáhnout. Zaměřili jsme se na oslovování kandidátů přímo, využívali jsme pracovní portály a navázali jsme kontakt s bývalými zaměstnanci, kteří byli zváni na firemní akce. Zacílili jsme i na studenty, se kterými jsme byli v kontaktu díky námi vyučovanému předmětu. Pro prezentaci našeho týmu jsme natočili video, které ukazovalo průběh výběrového řízení a nabízelo pohled na kariérní možnosti u nás. Díky týmové spolupráci se nám podařilo stanovený cíl splnit.
V minulém roce bylo určitě největší výzvou přestěhování firmy do nových kanceláří. Nešlo jen o změnu lokality, ale o vytvoření nového IreDomova, který vychází z naší vize firemní kultury a iresoftích hodnot. Vymýšleli jsme ho tak, abychom v něm mohli zažívat co nejvíc svobody a aby vytvářel prostředí pro spolupráci a potkávání. Kromě toho jsme se také jako firma pokusili zabojovat o titul Férový zaměstnavatel mezi firmami do 100 zaměstnanců, který jsme nakonec díky skvělému hodnocení našich zaměstnanců na Atmoskopu získali. Velkou výzvou je pro nás také zavádění nástrojů umělé inteligence do strategických projektů firmy i jejich integrace do každodenního pracovního života.
Soutěž Férový zaměstnavatel roku 2024 se blíží. Oceňuje podniky s nejlepší firemní kulturou na základě hodnocení zaměstnanců na Atmoskopu. Jestli jste to právě vy a vaše firma, postarejte se o zpětnou vazbu od svých lidí. Napište si o interní průzkum a zajistěte si potřebný počet hodnocení.
Bylo to na počátku mé kariéry. Dostala jsem na starost uzavření firmy s dlouholetou tradicí v regionu, kde průměrná délka setrvání ve firmě byla kolem 15 let. Měla jsem za úkol vytvořit komunikační i realizační plán propouštění, sestavit sociální program s dotacemi EU, který muselo odsouhlasit ministerstvo, vyjednávat s odbory, spolupracovat s úřady místní samosprávy a zařídit podporu (nejen materiální) pro dotčené zaměstnance. Následně jsem se se všemi cca 300 zaměstnanci musela osobně sejít, informovat je, vysvětlovat, nabízet, jaké mají možnosti, aby nezůstali bez práce. Propouštění trvalo cca 18 měsíců. Potěšující na druhou stranu bylo, že rok po ukončení provozu firmy bylo z bývalých zaměstnanců registrováno na úřadu práce pouhých 15.
Během své kariéry jsem změnila místo a přijala pozici HR manažerky na soukromé klinice stomatologie a estetické a korektivní dermatologie. Možná jsem si ani nepřipouštěla, jak náročný bude přechod z výrobně-obchodní společnosti do zdravotnického prostředí. Předtím jsem profese lékaře a sestřičky vždy vnímala jen z role pacientky. Nyní jsem byla postavena do situace, kdy jsem měla za úkol ve velmi krátkém období nabrat nový personál, a to jak zdravotní sestry, tak odborné lékaře. Musela jsem pochopit specifika těchto profesí, začít používat nové náborové kanály, přizpůsobit komunikaci pro mě zcela nové skupině zaměstnanců.
Další příklady největších pracovních výzev, ale i plno dalšího čtení ze světa HR najdete v ročence Alma Career.